VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Grussmann: Na fotbal nahlížím ze všech možných pozic

Bývalý trenér Nového Jičína či Jakubčovic a současný generální manažer SFC Opava Alois Grussmann oslavil padesáté narozeniny

15.9.2014
SDÍLEJ:

Alois Grussmann se prodírá přes val hráčů Blšan. Sledují ho přitom velice slušně zaplněné ochozy stadionu v Městských sadech.Foto: Karel Stuchlík

Osoba Aloise Grussmanna se neodmyslitelně pojí se zlatou érou opavského fotbalu a s prvními krůčky tehdejšího Kaučuku v naší nejvyšší soutěži. Patnáctitisícové návštěvy v polovině devadesátých let chodily obdivovat um právě tohoto záložníka a jeho spoluhráčů. Dnes se pokouší SFC rehabilitovat po období velkého zmaru a úpadku.

„Jako hráč jsem do fotbalu dával všechno. To samé jsem se snažil odevzdávat jako trenér a také teď jako generální manažer," odhaluje Alois Grussmann, jenž byl součástí i zlaté éry jakubčovické kopané, své krédo. Naše redakce mu přeje vše nejlepší a v rámci významného životního jubilea se spolu s ním ohlédla za jeho bohatým fotbalovým životem.

Vizitka Aloise Grussmanna Narozen: 6. září 1964
Povolání: generální manažer SFC Opava
Hráčský post: záložník
Rodinný stav: ženatý, manželka Marcela, děti: Radim (25 let) a Marek (29 let)
Hráčská působiště: Baník Ostrava, Ostroj/Kaučuk/SFC Opava, VTJ Tábor, TJ VP Frýdek-Místek, Vítkovice, Betis Sevilla, Vítkovice, Sigma Olomouc, Třinec
Trenérská působiště: Nový Jičín, Jakubčovice, Vítkovice, Klimkovice, Třinec (asistent, trenér U19)
Reprezentace: 6/1
Úspěchy: Účast v PMEZ, poháru UEFA, postup Opavy do I. ligy

Každé jubileum nabízí ideální možnost k bilancování. Jak jste jako čerstvý padesátník spokojený se svou hráčskou kariérou?

Člověk si vždycky říká, že některé věci možná mohl udělat jinak, ale mám za sebou zahraniční angažmá, tři sta startů v lize, okolo sedmdesátky ligových gólů a zahrál jsem si i v reprezentaci. Podle mého mohu být spokojený.

Na začátku devadesátých let jste si střihl i jednu sezonu v barvách tehdy druholigového Betisu Sevilla. Můžete poodhalit, jak se celý přestup vlastně uskutečnil?

Tenkrát se naskytla možnost odejít z Vítkovic právě do Betisu. Hodně mi v tom pomohl trenér Jarabinský. Byl to úplně jiný svět. Šlo o klub s obrovskou historií a vynikajícím zázemím. Zájem novinářů i diváků byl neskutečný. Bohužel, měli jsme si vybojovat postup do Primera Division, ale v rozhodujících kláních s La Coruňou náš celek neuspěl. Po roce jsem se vrátil do republiky. Betis sužovaly i finanční problémy. V klubu jsme byli tři Češi: já, Michal Bílek a Roman Kukleta. S Michalem jsme se tehdy rozhodli jít domů.

Zmínil jste problémy finančního rázu. Bylo to tak, že jste nedostávali výplatu?

V tomhle to nebylo. Řekněme, že nebyly plněny některé náležitosti plynoucí ze smlouvy.

Nelitujete zpětně odchodu do Česka? Přece jenom jste se skvěle uvedl. Zaznamenal jste čtyřicet startů a připsal si osm branek.

Kdybych se měl znovu rozmýšlet, asi bych ve Španělsku zůstal. Tehdy to ovšem nebylo nijak jednoduché rozhodování. Přestěhoval jsem se tam s rodinou a musel myslet i na ni.

Neležely vám na stole i jiné nabídky ze Španělska? Výborná sezona ve vašem podání určitě nemohla ujít pozornosti tamních klubů.

Zpětně jsem se dozvěděl, že o mě údajně stála třeba La Coruňa, se kterou jsme soupeřili o nejvyšší soutěž. Už jsem však byl zpátky v Česku, takže nemělo cenu nad tím zbytečně přemýšlet.

Sezona po návratu z Andalusie pro vás byla hodně divoká. Z Baníku jste se vrátil do Vítkovic, načež následoval další přesun do olomoucké Sigmy. Je pravda, že se tehdy o vaše služby zajímala i Sparta se Slavií?

Slavia sondovala situaci před mým odchodem do Betisu a Sparta se o mě zajímala po návratu. Nakonec si ovšem vybrala Michala Bílka, jenž se ze Španělska vracel se mnou.

Při pohledu na seznam českých angažmá, jimiž jste prošel, je zajímavé, že vyjma Sigmy a Tábora jste neopustil hranice Moravskoslezského kraje. Čím to?

Jsem Moravák a vždycky jím také budu. Narodil jsem se v Opavě a svůj kraj mám strašně rád. Nechtěl bych se od něho vzdalovat.

Je právě Opava klubem, kde jste prožil nejkrásnější léta své aktivní hráčské kariéry? Zažil jste desetitisícové návštěvy a euforii z postupu do první ligy.

Byla to nepopsatelná doba. Všichni, kdo to zažili, na to budou nadosmrti vzpomínat. Prožil jsem zde krásných sedm let.

Generace, která tehdy ligu vybojovala, je svým způsobem jedinečná a s odstupem let se do klubu vrací. Jan Baránek trénuje áčko, vy jste generální manažer a dalo by se pokračovat. Je vaším cílem přivést zpět do Slezského FC srdcaře a velké osobnosti, jež s klubem pojí silná vazba?

Nijak se netajím tím, že chci, aby ve Slezském působili lidé, kteří s ním jsou úzce spjati. Něco podobného platí také o výběru současných hráčů. Téměř všichni jsou odsud nebo z blízkého okolí. Při zápasech jsou ve velkém očekávání, protože se na ně přijdou podívat rodinní příslušníci a spousta kamarádů, proto si nedovolí makat třeba na padesát procent. Výjimku tvoří Nemanja Kuzmanovič. Bedlivě a dlouhodobě jsem ho však pozoroval, zjišťoval o něm všechny možné informace a vím, že je to kvalitní hráč, který na hřišti nechá všechno.

Sedí vám role generálního manažera? Hned na začátku jste byl postaven před nelehký úkol. A sice vrátit Slezský FC do druhé ligy.

Musím říct, že mě práce velmi baví a naplňuje. Mám bohaté hráčské a také trenérské zkušenosti. Nahlížím na fotbal ze všech možných pozic, což mi v mé funkci velmi pomáhá.

Považujete za svůj největší manažerský počin angažování Zdeňka Pospěcha?

Určitě ano. Se Zdeňkem jsme byli dlouhodobě ve spojení. Měl jsem jeho slovo, že pokud Opava postoupí do druhé ligy, vrátí se, což také splnil. Chtěl jít pouze do Opavy. Hluboce před ním smekám. Jeho přínos a příliv pozitivního myšlení do kabiny je nedocenitelný.

Zdeněk je tak trochu i váš chráněnec. Když v Opavě začínal mezi muži, držel jste nad ním ochrannou ruku.

Jedná se o paradox. Když jsem já v klubu začínal, hrával jsem s jeho otcem. Dohlížel na mě a v momentě, kdy začínal v mužích i Zdena, poprosil mě, abych dával pozor i na něho. Zprvu jsem ani pořádně nevěděl, o koho jde. Měl sedmnáct a přišel z dorostu. Takhle jsem to měl ale i s Lumírem Sedláčkem nebo třeba Ondrou Švejdíkem.

Souhlasíte s tím, že post generálního manažera snad ani nemůže být ohraničen nějakou konkrétní pracovní dobou?

Je to tak. Člověk na této pozici s tím musí počítat. Mě to zkrátka chytilo a baví mě to. Přes víkend se snažím objet co nejvíce zápasů, abych viděl naše dorostence, ale třeba i žáky. Manželka si na to tak nějak zvykla a setkávám se u ní s podporou a pochopením. Jako hráč jsem do fotbalu dával všechno. To samé jsem se snažil odevzdávat jako trenér a také teď jako generální manažer.

V klubu nejste jediný z rodu Grussmannů. Barvy prvního týmu hájí i váš syn Radim. Nedělá mu problém, že se na něj může nahlížet jako na protekčního hráče vzhledem k vaší pozici v klubu?

Něco takového nepřipadá v úvahu, protože Radima jsem do Opavy nepřivedl já. Byl zde už před mým nástupem do funkce generálního manažera. Určitě je pro něj nepříjemné, že bývá se mnou často srovnáván. On sám je totiž odlišný typ fotbalisty.

Myslíte si, že by vás jednou mohl napodobit a pravidelně by nastupoval v naší nejvyšší soutěži?

Tohle odhadnout asi nejde. Ukáže až čas. Každopádně jsem rád, že proti Sigmě nejen on, ale i Jan Svatonský s Tomášem Machálkem podali výborný výkon a zápas odjezdili po zadku. Je skvělé vědět, že když nám někdo na těchto postech vypadne ze sestavy, máme kvalitní náhradu.

Petr Dušek

Autor: Redakce

15.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rychlovlak. Ilustrační foto.

Proč nejezdí vlaky rychleji

Den se záchranáři ve Frenštátě pod Radhoštěm přilákal řadu zvědavců.
12

OBRAZEM: Frenštátské hřiště ovládli hasiči i záchranáři

Po pivobraní má Nový Jičín i medobraní

Premiérová snůška přinesla 15 kilogramů pochoutky, která bude dále sloužit k propagačním účelům města Nový Jičín.

S bagrem a hráběmi na pstruhy. Ryb pak přibylo

Ochránci přírody společně s lesníky a rybáři vytvořili v Beskydech umělá trdliště a školky pro pstruhy.

Na Severce budou mít lanovou dráhu

Pokud všechno vyjde, bude Ski areál Severka prvním v Těšínských Beskydech (nepočítáme-li Javorový), kde budou mít lanovou dráhu. O její vybudování majitel usiluje už několik let. Zdá se, že by se stavba konečně mohla pohnout kupředu.

Borůvky u Pradědu mizí pod křovinořezy

Do nejvyšších partií Jeseníků vyráží v těchto týdnech parta s křovinořezy. V chráněných lokalitách sekají borůvčí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení