Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Nakonec utkání skončilo 1:1. „Začátek byl vpořádku, pak jsme ztratili nějaké dva tři míče. Přestali jsme kombinovat, soupeř, ne že by se dostal do hry, ale spíš jsme si samy rozbili mezihru,“ reagoval po utkání trenér Frenštátu, Marian Bedrich, a pokračoval: „Kombinačně to nevypadalo špatně, ale chyby tam opět byly. O přestávce jsem hráčům vysvětloval, že soupeř má lepší druhý poločas. My jsme ktomu přistoupili tak, že jsme patnáct minut přestali běhat úplně, zčehož vyplynula standardka Bohuslavic. Předcházela tomu ale hrubka tří obránců, kteří se úplně nesmyslně shlukly na jeden míč. Borec to trefil, krásný gól.“

„Pak bylo otázkou, co to snámi udělá. Samozřejmě, že jsme byli chvilku otřesení, ale posledních patnáct minut bylo dobrých, což mě jen utvrdilo vtom, že to o kondici není. Stupňovali jsme tlak na soupeřovu bránu, a to vtakové míře doposud sžádným jiným týmem nebylo. Jenže jsme nic neproměnili. Buď to pochytal gólman, nebo nám to sbíral obránce na první tyči,“ řekl rozhořčeně.

„Vnaší hře se vždy objeví úsek, kdy jsme málo zarputilí, jakoby bez cíle. Připadá mi to jako nějaké divadlo. Navíc vdivizi nevíte dny ani hodiny. Mužstvo, které doma dostane šestku je vdalším zápase schopno na hřišti lepšího týmu uhrát tři body. Kluci to berou jako nějaké hobby. Já jsem takový nebyl ani jako hráč a proto to nechápu. Vezměte si to tak. Třeba Dalibor Petrželka, který přišel na poslední desetiminutovku, výrazně oživil naší hru. Ale teď je otázka, dát ho příště od začátku? Jak se bude chovat? Kolikrát mi to připadá jako když taháte králíky zklobouku kouzelníka Pokustóna a jen čekáte, co ztoho vyleze, jestli se vám střídání povede, či ne,“ pokračoval.

„Určitě jsme ten zápas neodchodili. Nechci ani tvrdit, že jsme se snažili, protože snaha má být vkaždém kolektivním sportu předem jasná. Vglobále je nerozhodný stav asi spravedlivý. My jsme měli určitě více ze hry, ale remíza je jistě pro nás ztráta,“ uzavřel Bedrich.