Odchovanec kladenského hokeje, který nakoukl i do extraligy si vyzkoušel už všechny hokejové soutěže v zemi. Oblékal mimo jiné dresy Kadaně, Prostějova, Přerova nebo Šumperku. V mládí byl dokonce považován za jeden z talentů české brankářské školy a všude, kde působil, byl jedním z hráčů, kteří tvořili kostru týmu. Nyní plní stejnou roli také v Kopřivnici, které pomáhá na cestě vzhůru. „Chci dokázat, že ještě nepatřím do starého železa,“ říká Chlad, který byl v posledním utkání krajského přeboru kousek od dalšího shot outu kariéry. Přišel ale o něj 58 vteřin před koncem. Týmu to měl za zlé a dlouhé vteřiny se po zápase uklidňoval.

Jak moc to štve, když brankář přijde v takovém utkání osmapadesát vteřin před koncem o čisté konto?

Kdybych řekl, že ne, tak bych kecal. Mrzí mě to. Kdyby to bylo na začátku třetiny, tak to není takové jako na samém konci zápasu. (kroutil hlavou)

Před zápasem se mluvilo o tom, že by mohlo jít o souboj gólmanů, protože proti vám stál Šlupina, což je taky zkušený a kvalitní brankář. Cítil jste to podobně?

Do poloviny zápasu nebylo o ničem rozhodnuto. Šance byly na obou stranách, ale my jsme měli štěstí a dali jsme góly. V poslední třetině už neměli za stavu 4:0 nebo 5:0 ty síly. Kdyby ale neměli Šlupinu, tak by minimálně dalších pět branek dostali.

Jak se vám chytá za obranou celku, který je momentálně na prvním místě tabulky a má nakročeno do druholigové baráže?

Myslím, že práce obrany se hodně zlepšila oproti začátku sezony. Sem tam sice nějaké mezery jsou, ale myslím, že je to dobré.

Vy i ve svém věku pořád prokazujete vysokou výkonnost. Proč tedy hrajete jen krajský přebor? Nabídky od jinud nebyly?

(smích) To je na dlouhé vyprávění. Když jsem končil profesionálně v Šumperku, tak jsem se zařekl, že už nechci. Byl jsem zklamaný jednáním některých lidí. Neříkám ale, že to všechno padá na jejich hlavu, možná i já byl trošku tvrdohlavý. Ale myslím, že se hokejem budu živit ještě pár let a bohužel. Osobně nemám nikoho, kdy by mi pomáhal a sám se nabízet? To je myslím takové smutné, chodit a doprošovat se. Holt, když není zájem, není zájem. Já už to neřeším. Jsem rád, že chytám, že chytám v Kopřivnici a stát se může ještě cokoli.

Takže to neznamená, že byste svůj konec kariéry spojil s Kopřivnicí natrvalo?

Ono se říká nikdy neříkej nikdy. Tady se mě spousta lidí ptá, proč jsem tady, proč nechytám u jiných mužstev. Já jsem ale rád, že chytám, že mi to tady nabídli, že můžu stále myslím dokazovat, že ještě nepatřím do starého železa.

Máte zkušenosti, můžete tak zhodnotit, zda Kopřivnice má kádr na to, aby obstála v druholigové kvalifikaci, pokud vyhraje krajský přebor, a potom třeba i ve druhé lize?

Měli bychom myslím zůstat trošku na zemi. Neříkám že ne, ale tady je teď důležité vyhrát tuto soutěž. A když to zvládneme, přijde baráž a tam už je o to něčem jiném, tam je hokej trošku na jiné úrovni než v krajském přeboru. Musíme začínat prostě od země a pomalu jít zápas od zápasu nahoru. A když to bude šlapat, budou hráči, nebude marodka a přijde štěstíčko, tak proč ne.

A kdyby takové mužstvo hrálo ve druhé lize? Jak tam byste viděl šance Kopřivnice?

Neříkám, že tady nejsou kvalitní hráči, ale určitě by se muselo mužstvo posílit, protože druhá národní už je zase o něčem jiném. To už je ale na vedení klubu, aby někoho sehnalo a doplnilo hráčský kádr.

Když by byl zájem z klubu, zůstal byste v kopřivnickém dresu i v příští sezoně?

Když bude zájem, nejsem proti.

Samozřejmě když nebudete mít jiné nabídky…

Myslím, že hodně nabídek nebude, spíš žádná, takže když budou mít tady zájem, abych pokračoval, tak zůstanu.