VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Deník hledá největší osobnost kraje - OSOBNOSTI KULTURY

/HLASUJTE V ANKETĚ POD ČLÁNKEM/ Zanechali v historii našeho regionu výraznou stopu nebo dělají dobré jméno našemu kraji svou činností i dnes. Výrazných osobností spojených se severní Moravou a Slezskem najdeme v historii i současnosti celou řadu. Které z nich jsou ale ty „NEJ"?

22.7.2016
SDÍLEJ:

Jaromír Nohavica zahrál 6. července v českokrumlovské zámecké jízdárně na Festivalu komorní hudby. Vyprodaný sál tleskal 33 písničkám, zazněly i hity Dokud se zpívá nebo Hlídač krav.Foto: Petr Zikmund

Odpověď na tuto otázku hledáme spolu se čtenáři v letní hlasovací soutěži Deníku. Nejprve jsme vám stručně představili všech padesát nominovaných osobností z jednotlivých kategorií, které jsou: 1) Sportovci; 2) Osobnosti kultury; 3) Vědci, myslitelé a lékaři; 4) Bojovníci za svobodu; 5) Osobnosti veřejného života.

Teď už se každý pátek podrobněji díváme na každou desítku, ze které můžete vybírat v hlasování na www.msdeník.cz své favority pro závěrečné velké finále. Které tři osobnosti kultury se díky vašim hlasům probojují do finálové patnáctky, z níž pak vzejde na konci prázdnin celkový vítěz?

Hlasování pro zástupce druhého kola – OSOBNOSTI KULTURY – bude na webu probíhat do čtvrtka do 12 hodin.

O celkovém vítězi soutěže Nej osobnost kraje pak v závěru léta rozhodnou čtenáři Deníku už nejen pomocí hlasování na internetu, ale i přes papírové kupony, které v novinách několikrát otiskneme. Věříme, že vám tato letní soutěž přinese nejen hodně zábavy, ale i zajímavých informací o lidech, kteří mohou mít napsaný před jménem titul výrazná osobnost Moravskoslezského kraje.

Básník Petr Bezruč.1) Petr Bezruč (1867 – 1958)
Vlastním jménem se jmenoval Vladimír Vašek, publikoval pod uměleckým pseudonym Petr Bezruč. Sbírka Slezské písně, jejíž konečná podoba vyšla v roce 1928, udělala z autora oblíbeného národního básníka. Mnohé čtenáře oslovily jeho témata sociálního útlaku, tvrdé práce, ztráty národní identity (Ostrava, Kdo na moje místo, Maryčka Magdonová, 70 000 a další). Zároveň sbírka obsahuje i přírodní a milostnou lyriku. Dodnes však existují kritici, kteří zpochybňují Bezručovo autorství řady básní v této sbírce. Od vydání Slezských písní přestal autor umělecky tvořit. Výjimkou je samostatná báseň Stužkonoska modrá symbolizující básníkův smutný osud. Roku 1939 se Bezruč usadil v Kostelci na Hané a tam již zůstal. Smrt jej zastihla 17. února 1958 v Olomouci.


Herec Vlastimil Brodský.2) Vlastimil Brodský (1920 – 2002)

Vlastimil Brodský, přáteli a kolegy zvaný Bróďa, byl významný český herec, dlouholetý člen hereckého souboru Divadla na Vinohradech, rodák z Ostravy-Hrušova. Začínal v herecké škole E. F. Buriana v Praze a v divadélku Větrník. V Divadle na Vinohradech působil až do roku 1984. Zahrál si v mnoha českých filmech (Farářův konec, Světáci, Všichni dobří rodáci, Hodíme se k sobě, miláčku…?, Babí léto a mnoho dalších). Jako jediný český herec získal cenu Berlínského mezinárodního filmového festivalu Zlatý medvěd za roli v německém filmu Jakub lhář. V roce 2002 získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli ve filmu Babí léto. Jednalo se také o výborného rozhlasového herce, několik desítek let působil v Československém rozhlase jakožto populární skřítek Hajaja.

Malíř Zdeněk Burian.3) Zdeněk Burian (1905 – 1981)
Zdeněk Burian, rodák z Kopřivnice, proslul zejména jako malíř a ilustrátor dobrodružných knih, ale také svými paleontologickými rekonstrukcemi společně s profesorem Josefem Augustou. Ilustroval kolem pěti stovek knih a navrhl šest set knižních obálek – například autorů Rudyarda Kiplinga, Jacka Londona, Karla Maye, Eduarda Štorcha nebo Julese Vernea či Jaroslava Foglara, který mu složil hold v románu Když duben přichází. Mezinárodního uznání se mu dostalo především za rekonstrukce vymřelých zvířat a rostlin. Známé jsou zejména jeho obrazy dinosaurů, mamutů i prvních lidí. Přispěl tak k popularizaci této vědní disciplíny. Dodnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších ilustrátorů pravěku na světě.


Skladatel Leoš Janáček.4) Leoš Janáček (1854 – 1928)
Leoš Janáček, hukvaldský rodák, je světově uznávaným skladatelem klasické hudby. Je ceněný pro nezvyklou melodiku vycházející z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska. Ve světě je znám hlavně díky svým operám (Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos, Její pastorkyňa, Káťa Kabanová a další), orchestrálně-vokálním dílům – Glagolské mši, Sinfoniettě, symfonické básni Taras Bulba a komorním skladbám, především smyčcovým kvartetům. Janáček byl členem České akademie, Pruské akademie umění, dopisujícím členem The School of Slavonic Studies v Londýně a předsedou Klubu moravských skladatelů. Jeho stěžejní díla byla poctěna mnoha cenami. Masarykova univerzita v Brně udělila Leoši Janáčkovi čestný doktorát filozofie za jeho celoživotní tvůrčí odkaz. Díla skladatele jsou dnes velmi populární po celém světě.

Písničkář Jaromír Nohavica.5) Jaromír Nohavica (1953)
Písničkář, skladatel, textař, básník a překladatel, rodák z Ostravy. Nejpo¬pulárnější český písničkář posledního čtvrtstoletí. Hudební vzdě¬-lání nemá, ve hře na kytaru, housle, flétny a tahací harmoniku je autodidakt. Jeho koncerty bývají už mnoho týdnů předem naprosto beznadějně vyprodané. Má na svém kontě řadu skvělých alb – Darmoděj, V tom roce pitomém, Divné století, Mám jizvu na rtech, Moje smutné srdce, Tak mě tu máš a další. Je autorem textů i hudby pro různé divadelní inscenace. Vytvořil několika českých překladů libret mozartovských oper. V roce 2002 ztvárnil hlavní roli ve fiktivním dokumentu Petra Zelenky Rok ďábla. Zhudebňuje díla mnoha českých a zahraničních básníků, ale i písničkářů. Na jedné straně často nastavuje zrcadlo současnému stavu společnosti, vyjadřuje nekompromisní občanské a politické postoje, na straně druhé pracuje s historickou tematikou. Od loňského roku provozuje v Dolních Vítkovicích hudební klub Heligonka, kde často koncertuje. Je velmi populární také v Polsku.

Sochař Albín Polášek.6) Albín Polášek (1879 – 1965)
Socha pohanského boha Radegasta na hoře Radhošti je opravdu velmi známá. Stala se i symbolem proslulého pivovaru. Má­lokdo ale ví, kdo je vlastně jejím autorem. Jméno Albína Poláška z Frenštátu pod Radhoštěm je v České republice málo známé, v USA ho přitom považují za jednoho z největších amerických sochařů 20. století. Frenštátský rodák Albín Polášek byl už v roce 1927 slavným sochařem, laureátem řady světových ocenění a vedl prestižní Art Institute v Chicagu. U chudého chlapce z Valašska, navíc tělesně postiženého, by takový osud nejspíš nikdo nečekal. Ve Vídni se sice vyučil řezbářem, doma se ale pro něj nenašla práce. Vydal se proto do Ameriky, kde v té době už žili dva jeho bratři. V USA vytvořil Albín Polášek několik stovek soch, má tam i muzeum ve Winter Park, které bylo v roce 2000 zařazeno na Národní seznam historických památek Spojených států. Další Poláškova díla jsou například v Chicagu, v New Yorku nebo v Cedar Rapids v Iowě, kde je dnes muzeum českých a slovenských přistěhovalců.

Zpěvačka Věra Špinarová.7) Věra Špinarová (1951)
Narodila se v Pohořelicích u Brna, ale Ostrava se jí stala druhým domovem. Zpěvačka patří ke stálicím naší rockové i po¬pulární hudby a pro svůj nenapodobitelný sytý hlas i pro temperamentní a vitální vystupování na koncertech se stala jednou z nejoblíbenějších interpretek současnosti. Má celou řadu krásných písní, k nimž patří například Meteor lásky, Music box, Bílá Jawa 250, Raketou na Mars nebo Měj mě rád. Největším hitem se však stala píseň Jednoho dne se vrátíš, jejíž melodie je z filmu Tenkrát na západě. Prestižní záležitostí v roce 2007 bylo pro ní pozvání na koncert Joe Cockera, který nemá nikdy na svých vystoupeních hosty ani hudební předskokany. Joe Cocker udělal v jejím případě výjimku. Zpěvačka nerada hovoří o svém soukromí, už také proto, že jí bulvár v minulosti nejednou ublížil. Kromě mnoha ocenění v podobě zlatých a platinových desek patří mezi prvních pět nejprodávanějších českých interpretek v posledních dvaceti letech.

Fotograf a pedagog Jindřich Štreit.8) Jindřich Štreit (1946)
Rodák ze Vsetína je dokumentární fotograf a pedagog. Zaměřuje se na dokumentování života na venkově a obyvatele českých vesnic. Jeho hlavním tématem je vesnice, ale tematicky se věnoval těžké práci v továrnách (knihy Lidé třineckých železáren, Vítkovice, Ocelový svět) a mnoha sociálním tématům o drogově závislých, handicapovaných, nevidomých, starých lidech, cizincích, kuřácích, lidech bez domova. Hodně se také věnuje sakrálním tématům (cykly Brána naděje nebo Prozřetelnost boží). Téměř čtvrtstoletí pracuje na dokumentárních projektech ve Francii, Anglii, Brazílii, Moldávii, Rakousku, Německu, Japonsku, Číně, Maďarsku, Rusku ale také v České republice. Je vysokoškolským profesorem na Institu tvůrčí fotografie v Opavě, která je součástí Slezské univerzity. Má na svém kontě stovky výstav doma i v zahraničí a mnoho prestižních ocenění.

Filmový režisér František Vláčil.9) František Vláčil (1924 – 1999)
Rodák z Českého Těšína, excelentní filmový režisér, kterého proslavila historická freska z ranného středověku pod názvem Markéta Lazarová. K jeho pozoruhodným snímkům patří Ďáblova past, dále Údolí včel podle námětu spisovatele Vladimíra Körnera o síle náboženského fanatismu mezi členy rytířského řádu, ale také Adelheid z českého pohraničí v období poválečné éry. V období normalizace se Vláčil musel na čas s hraným filmem rozloučit a věnoval se dokumentární tvorbě. Nejhodnotnějším výsledkem tohoto období je Praha secesní, vyznamenaná hlavní cenou na festivalu v Paříži. Později ještě natočil Dým bramborové natě, Stíny horkého léta, Koncert na konci léta o Antonínu Dvořákovi. Po listopadu 1989 obdržel Českého lva za celoživotní dílo a stal se prezidentem České filmové a televizní akademie. Na karlovarském festivalu převzal prestižní cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Mezi českými filmaři má pověst geniálního tvůrce, který se podepsal pod nejhodnotnější díla naší filmové historie.

Básník Vilém Závada.10) Vilém Závada (1905 – 1982)
Vilém Závada se narodil v Ostravě-Hrabové. Jeho otec byl chalupník a válcíř ve vítkovických hutích. Padl v roce 1915 na ruské frontě. Matka musela rodinu živit sama. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze studoval slovanskou filologii, češtinu a francouzštinu a ke konci studia připojil i knihovnictví. Vilém Závada byl členem Devětsilu. Na redaktorskou a lektorskou práci v nakladatelstvích navázal Vilém Závada dlouholetým působením v Národní a univerzitní knihovně. První Závadovy básnické kroky jsou spjaty s poetismem, ale jen tvůrčí technikou, protože jeho základní životní pocit, formovaný neradostným dětstvím a chmurným Ostravskem, se nemohl změnit veselým viděním světa – Panychida, Siréna, Cesta pěšky. Tragická symbolika převažuje ve sbírkách reagujících na Mnichov, začátek okupace a na válku – Hradní věž, Povstání mrtvých a Město světla. Zvroucnění básnického projevu a obrat k zásadním otázkám lidské existence přinesly jeho tři závěrečné sbírky Jeden život, Na prahu a Živote, díky.

Výsledky 1. kola – sportovci: do finále postupují Emil Zátopek, Milan Baroš a Ivan Lendl

Autor: Redakce

Která z uvedených deseti kulturních osobností kraje je tou "NEJ"?

Básník Petr Bezruč.

5 %

Herec Vlastimil Brodský.

4 %

Malíř Zdeněk Burian.

3 %

Skladatel Leoš Janáček.

18 %

Písničkář Jaromír Nohavica.

54 %

Sochař Albín Polášek.

1 %

Zpěvačka Věra Špinarová.

7 %

Fotograf a pedagog Jindřich Štreit.

5 %

Filmový režisér František Vláčil.

2 %

Básník Vilém Závada.

1 %

Hlasovalo: 644

Anketa byla ukončena

22.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rychlovlak. Ilustrační foto.

Proč nejezdí vlaky rychleji

Den se záchranáři ve Frenštátě pod Radhoštěm přilákal řadu zvědavců.
12

OBRAZEM: Frenštátské hřiště ovládli hasiči i záchranáři

S bagrem a hráběmi na pstruhy. Ryb pak přibylo

Ochránci přírody společně s lesníky a rybáři vytvořili v Beskydech umělá trdliště a školky pro pstruhy.

Na Severce budou mít lanovou dráhu

Pokud všechno vyjde, bude Ski areál Severka prvním v Těšínských Beskydech (nepočítáme-li Javorový), kde budou mít lanovou dráhu. O její vybudování majitel usiluje už několik let. Zdá se, že by se stavba konečně mohla pohnout kupředu.

Borůvky u Pradědu mizí pod křovinořezy

Do nejvyšších partií Jeseníků vyráží v těchto týdnech parta s křovinořezy. V chráněných lokalitách sekají borůvčí.

Tragická nehoda uzavřela v pátek dálnici na Novojičínsku

Dva lidské životy si vyžádala nehoda na dálnici nedaleko obce Kujavy na Novojičínsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení