VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé se ve vzpomínkách vraceli o půl století

Spálov /FOTOGALERIE/ - Jako by se ve Spálově na chvíli zastavil čas. Výstavu starých fotografií a předmětů zpestřilo promítání více než padesát let starého filmu, který kdysi natočil místní obyvatel Josef Šustek.

12.12.2011 1
SDÍLEJ:

Staré fotografie, předměty, a hlavně film z roku 1957 o zvycích v obci, si mohli prohlédnout v sobotu 10. prosince návštěvníci Sokolovny ve Spálově.Foto: Deník/Ivan Pavelek

Vcházím před druhou hodinou do útrob kompletně rekonstruované spálovské sokolovny a mířím do velkého sálu. Pár lidí, starších i mladých, si tu prohlíží černobílé fotografie, někdo zase okukuje starý lux, lampové rádio, počítací stroj či peníze, kterými se kdysi platilo.

S blížící se druhou hodinou se lidé vytrácejí a jdou do menšího sálu. V něm už není pomalu kde sednout, a tak usedám na stůl u boční zdi. Přichází starostka městyse Marie Flodrová. „Strana lidová pořádá výstavu fotografií o tom, jak to bývalo ve Spálově. Požádali jsme je, jestli bychom v rámci toho mohli promítnout film. Jsou to unikátní záznamy pana Josefa Šustka. Naši chlapi v archivu to měli na kinofilmu, tak jsme to nechali na náklady obce digitalizovat, abychom to mohli promítnout,“ uvádí krátce starostka a zve k sobě Josefa Malchera, jednoho z dvojice mužů, kteří ve Spálově opečovávají archiv. „Ten film nám dal syn Josefa Šustka, Jenda, a jsou na něm zvyky, které se ve Spálově v různých podobách zachovaly doposud. Žádné další filmy už tam nemáme,“ říká, jako by omluvně, Malcher, jenž mi v kratičkém rozhovoru připomíná, že kolem Spálova žila kdysi ze tří stran německá enkláva. „Ale Spálov byl ryze českou vesnicí, tady bylo jen kolem dvaceti Němců. Takže tady se všecko udržovalo,“ podotýká Malcher.

Krátce po druhé hodině odpolední se na plátně objevuje bílý nápis na černém podkladu

Úryvky ze života a lidových zvyků ve Spálově. Na těch, co přišli, je vidět očekávání. Na plátně se objevují jednotlivé chalupy i širší záběry Spálova a z publika se ozývají první hlasy, snažící se určit místa. To lepší má ale teprve přijít. Domy střídá dav slavnostně oděných mužů a žen, kráčejících ve směru od kostela. Zatímco ženy pokračují v chůzi, většina mužů se odlepuje a míří do dveří budovy. „Tenkrát to bylo normální. Ženské šly po kostele vařit a chlapi šli do hospody,“ přibližuje kdosi dění v roce 1957, kdy Šustkův film vznikal.

Dospělé střídají na plátně děti. Objevuje se nápis Dětský karneval v Sokolovně, který po chvíli vystřídá další díl cenného dokumentu, a to Zkouška pionýrského orchestru osmileté střední školy z 30. března 1957. „To je Lída Ambrožová,“ zaznívá konkrétní jméno, když se na plátně objeví mladá houslistka.

Jmen postupně přibývá, tak jak se přítomní rozpomínají, když se dívají na kácení máje u požární zbrojnice, nesení májky, oslavu Mezinárodního dne žen či chození s medvědem po vesnici na končiny. Asi nejvíce jmen je slyšet při nejdelší části dokumentu, nazvané Vynášení smrti na smrtnou neděli 7. dubna 1957. Začátek této části dokumentu by klidně mohl sloužit jako instruktážní film o tom, jak se ze slámy dělá smrtka, smrťák, morana, zkrátka postava, kterou zpravidla vynášejí děti ze vsi kvůli definitivnímu odchodu zimy.

Na záběrech Josefa Šustka se postupně objevují desítky dětí s menšími či většími slaměnými postavičkami, jichž se posléze v průvodu objeví minimálně na šest desítek. „To jsem já, jak jdeme volat kluky Královy,“ říká Božena Luxová, sedící v první řadě.„Jsem moc ráda. Viděla jsem to, když to promítali poprvé, ale byla to dost špatná kvalita. Teď je to trochu lepší. Měli jsme tenkrát ty smrtky udělané a pan Šustek přišel a natáčel nás, jak jsme šly se sestrou volat sousedovy kluky,“ vzpomíná po skončení asi čtyřicetiminutového filmu Božena Luxová. „Je to hodně zajímavé. Mám z toho radost. Akorát si nemůžeme v té rychlosti vzpomenout na ty lidi, jak se jmenovali, a mnoho baráků už taky ani není. A to už nám ani nepřijde. Možná k tomu mohla být hudba a trochu nějaký komentář. Bylo by to záživnější,“ poznamenává jinak spokojená spálovská obyvatelka, která jde přímo do velkého sálu na výstavu, stejně jako většina ostatních návštěvníků. Tam všichni začínají rozvíjet diskuze o tom, kdože na vystavených fotografiích je.

Jan Šustek, jenž film i fotografie svého otce poskytl, stojí skromně kousek od vstupu. „Otec byl hlavně vášnivý fotograf. Ten film je jediný. Doma mám ještě dvě kopie, ale více těch filmů nebylo. Přátelil se s Františkem Šustkem, místní učitelem, a spolu to dávali dohromady. Ale měl ještě další přátele a v tehdejším Gottwaldově, dnešním Zlíně, to v tom studiu sestříhali,“ přibližuje historii vzniku filmu Jan Šustek a dodává, že když film kdysi promítali v hospodě, měl hudební podkres z magnetofonu.

Vtom se připojuje i jeho sestra Marcela. Rozhlíží se po desítkách lidí, diskutujících nad snímky. „My starší víme, kdo je kdo nebo co tam je, ale chtělo by to popsat. Možná by nebylo špatné, kdyby každý na papírek vedle fotky připsal, co pozná,“ přemýšlí nahlas dcera autora fotografií. Sama prý od něj ale mnoho fotek doma nemá. „My, jako jeho děti, na fotkách moc nejsme, ale dědina je tam celá,“ uzavírá s úsměvem.

Autor: Ivan Pavelek

12.12.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rychlovlak. Ilustrační foto.

Proč nejezdí vlaky rychleji

Den se záchranáři ve Frenštátě pod Radhoštěm přilákal řadu zvědavců.
12

OBRAZEM: Frenštátské hřiště ovládli hasiči i záchranáři

S bagrem a hráběmi na pstruhy. Ryb pak přibylo

Ochránci přírody společně s lesníky a rybáři vytvořili v Beskydech umělá trdliště a školky pro pstruhy.

Na Severce budou mít lanovou dráhu

Pokud všechno vyjde, bude Ski areál Severka prvním v Těšínských Beskydech (nepočítáme-li Javorový), kde budou mít lanovou dráhu. O její vybudování majitel usiluje už několik let. Zdá se, že by se stavba konečně mohla pohnout kupředu.

Borůvky u Pradědu mizí pod křovinořezy

Do nejvyšších partií Jeseníků vyráží v těchto týdnech parta s křovinořezy. V chráněných lokalitách sekají borůvčí.

Tragická nehoda uzavřela v pátek dálnici na Novojičínsku

Dva lidské životy si vyžádala nehoda na dálnici nedaleko obce Kujavy na Novojičínsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení