Muzejní sezona skončila

VRAŽNÉ-HYNČICE - Dům číslo popisné 69 v Hynčicích, místní části Vražného, byl před několika lety zchátralým statkem.

Mendelův dům ubytuje nově také cykloturisty

Jediné, co připomínalo skutečnost, že se v něm před 185 lety narodil ve světě uznávaný šlechtitel a zakladatel genetiky, z jehož poznatků mnozí čerpají dodnes, byla cedule na venkovní zdi domu v Hynčicích.

Rodný dům Johanna Gregora Mendela letos ale doslova vstal z mrtvých a stal se zatím nejnovějším muzejním objektem na Novojičínsku. V září do něj zavítali ofciálně první návštěvníci takzvaného Návštěvnického centra venkovského regionu Moravského Kravařska, které v domě vzniklo. „Jsem rád, že se to povedlo. Jde vlastně o urovnání poměrů, abychom před lidmi, kteří tady přijíždějí kvůli Mendelovi ze všech koutů světa, nevypadali jako barbaři, kteří nectí historii,“ uvedl krátce po otevření Vladimír Nippert, starosta Vražného, který stál v roce 2002 u zrodu nadačního fondu Rodný dům Johanna Gregora Mendela.

Návštěvníci mohou zhlédnout expozici mapující Mendelův život, jeho vědeckou práci v Brně i současné výsledky genetiky a šlechtitelství. Dozvědí se něco o Moravském Kravařsku i Hynčicích, mohou si prohlédnout stylově vybavenou světnici a kuchyň. V objektu vzniklo školicí středisko s ubytováním, které může sloužit pro studenty středních i vysokých škol. Cykloturisté uvítají cykloturistickou základnu s ubytováním. Z bývalé stodoly vznikl velký sál, který lze využívat ke konání konferencí i různých společenkých akcí. Kromě toho lze v útrobách objektu spatřit řadu historických strojů, nástrojů i předmětů z dob dávno či méně dávno minulých. „Postupně tady shromažďuji to, co se podaří sehnat,“ poznamenal Nippert.

Samozřejmostí Mendelova rodného domu je informační centrum a od příštího roku by zde měla fungovat i stálá průvodcovská služba. Zájemci o prohlídku se doposud mohli objednávat telefonicky nebo mailem.

Vagonářské muzeum táhlo

STUDÉNKA - Více než 5 300 návštěvníků zavítalo v sezoně do Vagonářského muzea ve Studénce.

„Sezona je u nás od května do září. Pokud tomu nebrání provozní důvody, přijímáme vyžádané hromadné návštěvy po celý rok,“ uvedl vedoucí muzea Martin Šmída. Podle něj byla sezona úspěšná. „Podařilo se udržet potřebný standard, návštěvníkům jsme podle našich možností zabezpečili odpovídající služby. Badatelé a zájemci o fotografcké a písemné podklady z historie železnice a vagonky ve Studénce měli vždy zabezpečen kvalitní servis. Nemohli jsme však zájemcům plně zajistit informace od jiných výrobců kolejových vozidel, se kterými se na nás obracejí, protože to není obsahem našich sbírek a písemností,“ přiznal s tím, že počet lidí v muzeu se letos oproti loňsku mírně zvedl. „Procentuálně asi o čtyři procenta. Oproti roku 2005 to je ale o sedmnáct procent.“ I ve studéneckém muzeu prý platí, že čím horší je počasí, tím vyšší je návštěvnost. „Stahují se k nám i dovolenkáři z nedalekých Beskyd,“ poznamenal Šmída.

Ten si není vědom, že by návštěvníkům něco v muzeu chybělo. „S vědomím toho, že člověk přišel do muzea a ne do restaurace, pak si myslím, že jsme jim dokázali navodit příjemnou atmosféru a uspokojit jejich potřeby. Samotná expozice je zpravidla hodnocena velmi dobře. Její tvůrci si dali hodně záležet na tom, aby návštěvník dostal, pokud možno, všechny informace, které s úlohou vagonářského muzea souvisí. Poměrně vysoce je hodnocen obsah dvou výstavních sálů, které se zabývají vznikem a rozvojem železnice na území Československa od středověku až po konec 19. století,“ popsal, co je vlastně náplní současné expozice. Co ale návštěvníkům, zejména těm starším, chybí, je výtah. „Máme totiž expozici ve třech poschodích zámku a je nepřístupné vozíčkářům. A tak zatímco si návštěvníci mladší a střední generace pochvalují točité schodiště a obdivují způsob jeho stavby, starší návštěvníci musí vynaložit na jeho zdolání více sil,“ poznamenal Šmída. I on ale ví, že budova zámku je památkově chráněna a není moc šancí na to, že by zde výtah památkáři povolili.

Dalším problémem je nedostatek výstavních prostor. Přesto muzeum pro příští rok chystá „vyprazdňování depozitáře“. „V průběhu tohoto roku se již podařilo zrekonstruovat, opravit a zakomponovat do expozice některé modely vozů. Stejně tak jsou pro návštěvníky opětovně nachystány k prohlídce modely elektrických motorových jednotek, které se po dlouhém období vrátily zpět do muzea. Značnou rekonstrukcí v elektrické části prošla i modelová dráha, od osvětlení až po fungující signalizaci. A tak se mají hravé děti všeho věku opět na co těšit,“ uzavřel Šmída.

Úspěch muzea v Kopřivnici

KOPŘIVNICE (iva) - Letošní sezona byla pro Regionální muzeum v Kopřivnici (RMK) úspěšná.

Díky oslavám 110. výročí výroby prvního automobilu „Präsident“ zavítalo pouze do Technického muzea (TZ) 66400 osob. „Oslavy přilákaly do muzea během jednoho dne asi sedm tisíc lidí, což je rekord, který já nepamatuji,“ poukázala Pavla Tršová, šéfka provozu RMK. K vyšší návštěvnosti všech tří objektů RMK přispěla také mírná zima. „Pokud bude sezona příští rok stejná, nebudeme se zlobit,“ shrnul Daniel Šigut, šéf Lašského muzea (LM).

Muzeum chce v příští sezoně nabídnout kromě atraktivních a zajímavých výstav také kulturní vyžití, zejména pro místní. Výjimkou by tedy neměly být koncerty, módní přehlídky či například pronajímání plochy před TM v letním období pro provozování dětských motokár.

Podle Tršové by návštěvníci ocenili možnost „muzejního“ občerstvení a zlepšení značení jednotlivých muzeí v Kopřivnici. To by se mělo zlepšit i na příjezdových komunikacích do Kopřivnice. V chybějícím občerstvení pro návštěvníky vidí nedostatek také Ondřej Šalek, šéf Muzea Fojtství. „Kromě toho schází u Muzea Fojtství a Lašského Muzea možnost parkování,“ podotkl Šalek.

Na potřebě zavedení optimálního navigačního systému mezi jednotlivými muzeí se shodují téměř všichni oslovení pracovníci RM. Většina návštěvníků totiž má povědomí pouze o Technickém muzeu. „Už dva roky se hovoří o změně celého orientačního systému v Kopřivnici, který je v současné době spíš neviditelný, než aby lidem sděloval, co a kde mají hledat,“ poukázal Radim Zátopek, šéfkurátor TM. Podle něj má Muzeum Fojtství svou pozicí nejlepší předpoklady stát se oblíbeným výletním místem, pokud se zrealizují projekty, které jsou zatím na papíru. „Šustalova vila bude muset hodně bojovat. Znovu zmíním orientační systém. Ani při východu z nádraží si návštěvník nevšimne, že tam nějaké muzeum je a přitom se nachází hned vedle něj,“ dodal.

Nicméně Šustalova vila se díky pořádaným akcím do povědomí alespoň těch místních lidí pomalu dostává. A spoustu dalších akcí chystají i do příští sezony. „Jedním z hlavních lákadel měla být výstava afrického umění Na břehu řeky Zambezi, kterou bychom chtěli zahrnout do celokopřivnické akce Africká kultura v Kopřivnici. Program celé akce by zahrnoval různé kulturní a volnočasové aktivity, které by pojilo stejné téma,“ nastínil Jan Ražnok, pracovník Lašského muzea s tím, že více by chtěli oživit muzeum například pomocí galerijních animací. Časem by v prostorách chtěli organizovat také konference a semináře.

U Freuda chybí toalety

PŘÍBOR - Od dubna do konce října prošlo Muzeem rodného domu Sigmunda Freuda necelých 4 000 návštěvníků.

„Samozřejmě nejvytíženější dny jsou pro každé muzeum dny víkendové. Ty ostatní jsou ovlivněny sezonností a náhodností,“ poukázala vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu příborské radnice Lenka Filipová.

„Co rozhodně a zoufale chybí, je sociální zázemí. Již delší dobu existuje návrh projektu na rekonstrukci budovy 118 - zvané Sklípek, zejména pro své jedinečné klenbové suterénní prostory, která je v bezprostřední blízkosti rodného domu. V něm je navrženo komplexní zázemí. Své místo by v objektu mohlo najít informační centrum, sociální zařízení ve třech podlažích a ve dvou pro invalidy, kinosál, videolabyrint, bufet, internet, studovna, galerie, ordinace specialisty psychoanalytika, kancelář nebo grafcké pracoviště,“ vyjmenovala Filipová, která odmítla, že by se expozice v příštím roce změnila.