VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Olbram Zoubek: Sochu mých rodičů bych nikdy nepustil

Fulnek - Před více než půlstoletím se objevil poprvé ve Fulneku. Tehdejší předseda městského národního výboru Petr Kadlčík mu zadal vůbec první zakázku. Počátkem dubna se do Fulneku vrátil kvůli výstavě. O první zakázce i o sobě vypráví sochařská legenda Olbram Zoubek, jenž v sobotu 21. dubna oslavil šestaosmdesáté narozeniny.

23.4.2012
SDÍLEJ:

Olbram Zoubek se po mnoha letech podíval do Fulneku, aby si připomněl své umělecké začátky. Foto: Deník/Ivan Pavelek

Vzpomenete si ještě na tu první zakázku?

Velmi dobře. Vždyť to byla moje vůbec první zakázka pro veřejnost. Živil jsem se za mládí několik let restaurováním. A už tenkrát jsem nebyl prorežimní, takže jsem politické a podobné zakázky neměl. Proto jsem restauroval. Nelituji toho, bylo to hezké. A protože jsem nebyl dobře zapsán, tak jsem se dostál na periferii. Pro Prahu a okolí to museli být takzvaní lepší restaurátoři. Tak jsem dělal hodně ve Slezsku, v Opavě v Kuníně, Valašském Meziříčí.

Takže jste dělal i ve Fulneku…

Dostali jsme se i tady do Fulneku. Byl tu osvícený starosta, a ten pochopil, že tady má tři sochaře. Tak nám řekl, ať vymyslíme, co by se dalo udělat s pomníkem, který byl na památku obětí první světové války. Ten pomník byl prázdný, vyloupaný od Němců. Tak byla soutěž, ve které jsem uspěl. I když to nebylo tak těžké, protože ti kolegové nebyli zas tak moc talentovaní. Oni byli restaurátoři, kteří moc pro vlastní tvorbu nebyli.

To byl ten reliéf Jana Amose Komenského?

Ano. Udělal jsem to a s tím starostou jsem se hodně sblížil. Byl se na to dokonce podívat v Praze. Pamatuji si, že jsme byli tenkrát v Obecním domě na obědě. Víte, kolik stála polívka? Jednu korunu. Ten starosta Kadlčík pak ještě chtěl dřevěného vyřezávaného beránka do českobratrské modlitebny. Ale ten už tady není. Někam zmizel. Byl dost velký a u toho byly dva hrozny s čísly zpěvů, které se měly zpívat.

Nedá mi to nezeptat se na posmrtnou masku Jana Palacha a na Jana Zajíce. Vybavuje se vám ještě někdy ten pocit, když jste stál nad tím člověkem?

Možná to bude znít trochu nadneseně, ale svůj život dělím na dvě půlky. Před Janem Palachem a po něm. To snímání samotné… (Odmlčí se a delší dobu přemýšlí). No, dobře si to pamatuji. To, jak jsem se dotýkal té tváře… Jan Zajíc ale neměl posmrtnou masku. Ten se spálil moc, a taky policie už byla hodně obezřetná.

Všiml jsem si, že kudy chodíte, tudy hovoříte o ženách. Jsou pro vás inspirací?

Pro mě? Velkou. Hodně velkou.

Byl jste ještě někdy ve Fulneku poté, co jste tady vytvořil toho Komenského?

S mou první ženou jsme kdysi o prázdninách dělali cestu po Moravě a přes kousek Slovenska. Navštívili jsme také Zájícovy ve Vítkově. To už bylo po smrti Jana Zajíce. Spali jsme u nich na chatě, a tehdy jsme jeli i přes Fulnek.

Je nějaké dílo, které byste nikomu nedal?

Jsou věci, které bych nepustil, ale zákon dovoluje více odlitků, takže to mám vyřešené. Třeba bych nepustil tu Ifigenii, ale je z ní více odlitků, takže jsem ji několikrát pustil. Ale to, z čeho nemám odlitek, jsou mí rodiče. Jsou v mé stálé expozici v Litomyšli na zámku. Ty bych nikdy nepustil ani neodlil. Nebo některé školní práce.

A naopak, stalo se, že jste vytvořil něco, co jste chtěl zničit?

Já jsm figurativní sochař a dělal jsem jednu abstraktní sochu, kterou jsem po letech rozbil.

Proč až po letech?

Už jsem se z ní mohl pozvracet. Ale taky jsem si pak někdy říkal, že jsem ji rozbít nemusel, že tady ještě mohla stát.

Stále tvoříte, vypadáte jako člověk, kterého život stále baví…

Mám radost ze života a nestrach ze smrti. Ale možná se teď jen chlubím, a až to přijde, tak se podělám. Ale všechno jednou skončí.

Autor: Ivan Pavelek

23.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Divoké prase, ilustrační foto.

Proti africkému moru bojují i vojenští veterináři z Hlučína

Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

Ondrášek jako první v republice bude lékaře učit, jak pomáhat při umírání

Ostravský mobilní hospic Ondrášek získal akreditaci k výuce paliativní medicíny. Je prvním českým zařízením svého druhu, jež začne vzdělávat lékaře toužící pomáhat pacientům nejen při uzdravování, ale i při umírání.  

Den D se přiblížil. Ve čtvrtek se rozhodne o osudu OKD

Karvinsko – Už ve čtvrtek se sejdou věřitelé společnosti OKD, která je od loňského května v insolvenci, aby rozhodli o osudu největší těžební firmy v zemi a tím i budoucnosti jejích zaměstnanců.

Zraky lidí poutal k obloze obrovitý nákladní letoun Ruslan

FOTO+VIDEO/ Hluk čtyř motorů letounu blížícího se k přistání na ostravském letišti poutal k obloze zraky lidí na trase od Opavy přes Bílovec, Frýdek-Místek, Havířov, Šenov či Ostravu.

Proč nejezdí vlaky rychleji

Například na frekventované trase Praha - Ostrava trvala téměř celou druhou polovinu 20. století cesta až šest hodin. Dnes jsou to pouhé tři hodiny a cesta je mnohdy díky servisu jednotlivých dopravců a moderním vozům spíše relaxem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení