Ortopedové bijí na poplach. Až třicet procent prvňáčků má výrazně poškozené nohy vinou nevhodné obuvi. Zdraví malých nohou dostatečně nechrání ani legislativa, ani nestačí nakupovat jen ve specializovaných obchodech.

Kontroly zdravotní nezávadnosti obuvi určené dětem do tří let věku provádějí krajské hygienické stanice. Že se v obchodech neobjeví nekvalitní obuv pro takto staré děti, se tedy stát snaží hlídat. U bot určených starším dětem je však situace jiná.

Pro kvalitu takové obuvi existuje pouze doporučená norma, kterou se výrobci řídit mohou, ale nemusí.

Přitom testy, které v minulosti vykonala Česká obchodní inspekce (ČOI) nebo například Občanské sdružení spotřebitelů TEST, odhalily řadu nekvalitní obuvi. V testu ČOI nevyhověl z deseti náhodně odebraných vzorků dětské obuvi v roce 2006 z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví dětí starších tří let ani jeden vzorek. V tomto roce ČOI centrálně řízenou kontrolu neprovedla. Poslední testy sdružení spotřebitelů proběhly před dvěma lety a podle Idy Rozové byla nekvalitní obuv nalezena jak na tržištích, tak i ve specializovaných prodejnách.

Chcete kvalitu? Hledejte žirafu

Garantem kvality dětské obuvi by měla být dobrovolná certifikace „s žirafou“, kterou zavedla Česká obuvnická a kožedělná asociace (ČOKA). Visačka žirafy informuje o tom, že bota je zdravotně nezávadná. K testování jsou v posledních letech přihlašovány i boty asijské provenience. Ve většině případů však neprojdou už prvním kolem řízení, tj. hodnocením v Komisi zdravotně nezávadného obouvání.

Boty z Asie v obchodech stále kralují. Dětské obuvi od českých výrobců je v prodeji podle odhadu PhDr. Vlasty Mayerové z ČOKA jen asi 8 až 10 procent a asi jen 1 až 2 procenta pocházejí z dalších států EU. Většině asijských výrobců nejsou ti evropští schopni konkurovat cenou. U bot pro nejmenší děti by však měla být prioritou zdravotní nezávadnost konstrukce. Kosti dětské nohy jsou totiž chrupavčité a snadno se deformují.

Ani dlouhé, ani široké

Neméně důležité je ale i správné určení velikosti boty. Štíhlá noha v široké obuvi při chůzi klouže do špičky a tento tlak dětské prsty poškozuje. Příliš úzká bota zase omezuje krevní oběh. Nohy je dobré přeměřit na speciálním měřidle, které by v obchodě mělo být k dispozici, a vybrané boty poté na obou nohách vyzkoušet.

„Klasický“ způsob zkoušení – tlak prstu na špičku obuvi – často vede k nákupu krátké boty, protože děti při zkoušení prsty krčí. Navíc jsou méně citlivé na bolest, takže nemohou s určitostí potvrdit, zda jim bota padne, nebo ne. Dítě by mělo zkusit celý pár a v botách se po prodejně projít. Boty bychom měli kupovat k účelu, ke kterému byly skutečně vyrobeny – tedy sportovní na sport, domácí na chození doma atd. Hlavně nesázejme na to, že se bota časem poddá. Dřív než bota se totiž obvykle nevhodné obuvi přizpůsobí měkká dětská nožička.

Čeho si všímat při výběru Jak nohy rostou

Noha malého dítěte vyroste ročně až o 18 mm, u starších dětí o 12 mm. Předškoláci a mladší školáci proto potřebují až tři velikosti obuvi ročně.

DÉLKA

V botě by děti měly mít před prsty asi 10 až 15 mm volného prostoru.

ŠÍŘKA

Má odpovídat obvodu nohy v místě prstních kloubů. České boty se značí: E – velmi štíhlé nohy, F – štíhlé nohy, G – středně široké nohy, H – široké nohy.

TVAR

Ideální je kulatá špička, která zajistí dostatek místa pro prsty. Nevhodná je naopak špičatá obuv, v níž se noha mačká.

MATERIÁL

Nejvhodnější je přírodní materiál, protože je měkký, prodyšný, absorbuje vlhkost a přizpůsobí se anatomickému tvaru nohy. Naproti tomu koženka či poromer se dětské noze nepřizpůsobí.

TLUMICÍ VLASTNOSTI

Prevencí jsou podešve s dobrými tlumicími vlastnostmi (polyuretanPUR, etylenvinylacetát-EVAC, pryž), či anatomicky tvarované stélky z pružných materiálů.

STÉLKA

Měla by být savá (třeba z usně, textilu či syntetického materiálu typu Cambrelle), protože dětské nohy se hodně potí.

OPATEK

Měl by být dostatečně tuhý, vysoký a dlouhý, aby se noha v patní části pohybovala do stran.

STŘIH

je důležitý pro dobrou fixaci nohy. Doporučujeme obuv šněrovací, popř. uzavíranou na sponu či suchý zip.

OHEBNOST

V místě, kde se noha při chůzi ohýbá, by měla být i bota co nejohebnější. Tuhá obuv zvyšuje únavu. Čím je podešev silnější, tím je obuv tužší.

PODPATEK

Ideální je co nejnižší s velkou plochou pro udržení stability dítěte.

HMOTNOST

Nejvhodnější je co nejnižší, aby se dítě zbytečně nenamáhalo.

Boty z Asie

Boty jsou vyráběny tzv. podle kopyta, což jsou zprůměrované velikosti a tvary nohou z populace příslušného regionu. Průměrná evropská noha je jiná než noha obyvatel Asie. Pokud výrobce botu nepřizpůsobí evropskému standardu, nemůže odpovídat stavbě nohou českých dětí.

Tipy Deníku:

• Nepodceňujte výběr domácí obuvi – dítě v ní tráví mnoho času. Nevhodné jsou měkké domácí bačkory či cvičky bez pořádné podešve.

• Děti doma přezouvejte, změny mikroklimatu nohám prospívají.

• Chůze naboso je zdravá jen v přírodním terénu, nikoliv po tvrdé podlaze doma.

Jaké boty se hodí

Pro děti, které ještě pořádně nechodí, jsou ideální šněrovací boty nad kotníčky, teprve později je možné přejít na polobotky nebo sandály.

Do věku čtyř let jsou v klenbě dětské nohy tukové polštářky, které chrání vyvíjející se klenbu před přetížením. Je tedy zbytečné vybavovat obuv pro nejmenší komponenty pro podporu klenby.