Rozvod je obrovskou zátěží nejen pro vás, ale především pro vaše děti. Lze jej zvládnout bez traumat? Inspirujte se, jak omezit jeho negativní dopady na vaše potomky.

 


Každý den české soudy rozvedou kolem osmdesáti manželství. Ročně to dělá přes třicet tisíc rozvedených manželství a v současné době žije u nás téměř půl milionu dětí v neúplných rodinách.

Řešíte rozchod s partnerem?

Potom byste si měli v první řadě uvědomit, že tato situace je velmi obtížná pro vaše děti. „Někteří rodiče jsou při rozvodu tak zavaleni vlastními emocemi, bolestí a problémy, že mají tendenci zapomínat na to, že i děti se s touto novou situací musí vyrovnat. Je to pro ně o to těžší, že nerozumí tomu, proč se najednou rodiče rozcházejí,“ říká psycholožka Veronika Majerová.

Nestačí jen zavřít dveře, dítě dobře ví, že se něco děje, a přetvařování vám na důvěře u vašeho potomka moc nepřidá. „Když jsme se rozváděli, snažila jsem se, aby Janička dlouhou dobu nic nepoznala. Pak se jí ale zeptala sousedka na chodbě, jestli už se tatínek odstěhoval. Úplně se z toho zhroutila, hlavně proto, že jsme jí nic neřekli. Bylo to potom mnohem horší a nakonec jsme využili pomoci psychologa,“ popisuje svoje zkušenosti s rozvodem Jana Kováčová.

Pozor na hádky

Je samozřejmé, že rozvod představuje značnou psychickou zátěž i pro vás a možná se ani se svým partnerem nerozcházíte v dobrém. Nicméně dítě za vaše rozpory nemůže a pokud se hádáte a obviňujete před ním, je zmatené a neví, co se děje. „Nejhorší variantou je situace, kdy rodiče nutí dítě, aby se přiklonilo na jednu stranu a vybralo si mezi matkou a otcem. To je však pro ně neřešitelná situace,“ varuje psycholožka.

Nikdy také před dítětem neobviňujte druhého rodiče. Pokud mu vykládáte, že jeho otec je mizera, který ho nemá rád, protože jinak by si nemohl najít novou „maminku,“ nepomůžete tím ani sobě, ale naopak zaděláváte dítěti na ještě větší psychické problémy. Výzkumy například dokázaly, že dívky z rozvedených nefunkčních rodin se vdávají mnohem dříve než jejich vrstevnice a také se častěji rozvádějí.

Psychologové předpokládají, že je to způsobeno vštípenou nedůvěrou k mužům a absencí funkčního vztahového vzoru.

„V období, kdy se rodiče rozvádějí, je nezbytně nutné, aby se svými dětmi mluvili víc než obvykle,“ zdůrazňuje psycholožka Majerová. „Jen tak lze zabránit tomu, aby mělo dítě výčitky a získalo dojem, že rozvod je jeho vina.“

Vysvětlete dětem, že za váš rozvod nemohou. Pokud chtějí znát příčiny rozchodu, mají na to právo: „Zvolte šetrnou formu vysvětlení přiměřenou věku dítěte.

Není potřeba rozebírat s ním detaily. Nutné je však, aby nemělo pocit, že bylo z vašeho života vyčleněno a rozhodujete o něm bez něj,“ říká psycholožka.

Ve vašem vysvětlení však musí zaznít, že přestože se rozcházíte, dítě má stále matku i otce, na které se může spolehnout a kteří ho mají rádi. Odměnou za zvládnutý rozvod vám bude důvěra vašich dětí.

Nechte dítěti jistoty

Uvědomte si, že rozvodem se pro vaše děti mění velká spousta věcí a pokuste se tyto změny minimalizovat. Odborníci například doporučují, aby se nějaký čas neměnilo vybavení bytu, nebo třeba škola dítěte. Dopřejte svému potomkovi čas, aby si zvykl na novou situaci a nezatěžujte ho dalšími změnami, které nejsou nezbytně nutné.

Pokud v jeho životě změníte rozvodem ještě například školu, připravíte jej najednou i o většinu kamarádů.

Dítě pak získá pocit, že jeho život je kompletně naruby a nemůže se na nic spolehnout.

Rodinné zázemí posiluje i dobrý vztah s prarodiči dítěte. Skutečnost, že se rodiče rozešli, by neměla znamenat, že dítě najednou přijde i o svého dědečka a babičku. Pokud zůstal váš vztah s nimi na přijatelné úrovni, využijte ho k posílení zázemí dítěte a kontakt s nimi naopak podporujte.

V období, kdy se rodiče rozvádějí, je nezbytně nutné, aby se svými dětmi mluvili víc než obvykle.

 

jak se chovat

* Vysvětlete mu s ohledem na jeho věk co se děje a že za to nemůže.

* Nemluvte před ním špatně o svém partnerovi.

* Nezatahujte dítě do hádek.

* Vyhněte se zbytečným změnám v jeho životě.

* Setkávejte se často s ostatními členy obou rodin.

* Věnujte se mu.

* Nestyďte se vyhledat pomoc dětského psychologa.

* Nelžete mu.