S Emilem Zátopkem se, dnes pětaosmdesátiletý, Ladislav Kořán setkal poprvé v roce 1942. Oba byli již v té době sportovci, kteří se zakrátko spolu spřátelili. „Naše přátelství bylo velmi silné, i když s přestávkami, protože já jsem nebyl politicky silný. Ale až do jeho smrti jsme se pořád potkávali,“ začal vyprávět Ladislav Kořán, pro nějž byl Emil Zátopek velký vzor.

Kořán: Měl jsem tu soutěživost v sobě

„Když jsem převzal jeho trénink, byla to nesmírná dřina, ale ty výsledky byly velmi brzy znatelné,“ pokračoval Kořán. Když v letech 1945 byl na vojně, Zátopek byl druhým rokem ve vojenské tankové akademii. „Trénovali jsme spolu v zimě, a pak mě ze štábu vyzvali, abych běžel jeden z jarních přespolních závodů, jako kvalifikaci na Mistrovství světa v přespolním běhu na deset kilometrů. No a já jsem ten můj první závod po zimě s Emilem vyhrál o tři a půl minuty, což bylo na osmi a půl kilometrech rozdílem třídy – znamenalo to zhruba kilometrový náskok,“ vzpomínal na slavné roky Kořán.

Potom přišel duben 1947 a sestava Kořán, Zátopek, Roudný, Vomáčka a Zabloudil vyhrála mistrovství světa armád v přespolním běhu na deset kilometrů. „To bylo takové krásné naplnění mého života, protože já jsem měl od klukovských let tu soutěživost v sobě. A Emil Zátopek mi ten požitek ještě umocnil,“ přiblížil své pocity Ladislav Kořán.

S Danou Zátopkovou zůstávají přáteli

O Emilu Zátopkovi pamětníci hovořili jako o velmi houževnatém sportovci, který si nakládal více, než by kdokoliv jiný vydržel. To potvrdil také jeho přítel Kořán. „On byl velmi houževnatý a velký dříč. Osobně jsem mu to neměl za zlé. Viděl jsem, jak se vypracoval. Ty jeho nohy, to bylo jako stroj. Ale Jindra Roudný mu třeba říkal: Neblbni, Emile, na to doplatíš. Jenže Emil to vydržel,“ poznamenal Kořán a dodal, že v Zátopkově době druhý takový běžec na světě nebyl.

„Je to veliká osobnost českého sportu, která tady má právo zůstat navždy. Vždyť vyhrál na jedné olympiádě pět kilometrů, deset kilometrů a maratón. To nemá obdoby. A bylo to jen proto, že tak dřel,“ zdůraznil Kořán a vzpomněl na průběh tehdejší olympiády ve Finsku. „Těch pět kilometrů Emil odedřel. Tam bylo pět favoritů, pět velkých světových běžců a on to stačil pobít tou nesmírnou vůlí. Desítku pak dal lehce, tam potvrdil roli favorita, no a potom ještě dal ten maratón. To bylo neskutečné,“ vyslovil obdiv běžecké legendě Ladislav Kořán.

Jeho velký přítel Emil Zátopek je již devět let po smrti. Ladislav Kořán ale se svou manželkou Vanessou jezdí se do své bývalé vlasti i nadále. Navštěvují Zátopkovu manželku Danu. „I když tady už Emil není, naše přátelství s Danou pokračuje. A je to až k neuvěření, že tak krásné přátelství existuje,“ uzavřel Kořán.