VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tenistka Mikšovská: USA? Nejlepší, co mě mohlo potkat

/ROZHOVOR/ Odchodu za studiem a tenisem do USA rozhodně nelituje. Jednadvacetiletá kopřivnická rodačka Aneta Mikšovská hned ve své první sezoně vyhrála 31 zápasů a utvořila tak nový školní rekord a navíc byla před uplynulou sezonu zvolena kapitánem týmu.

15.9.2017
SDÍLEJ:

Kopřivnická rodačka Aneta Mikšovská má za sebou druhou sezonu v USA. Foto: Archiv Anety Mikšovské

„Studuji na škole Washington State University ve městě Pullman, státě Washington, kde je hlavní město Seattle. Domů létám na Vánoce a také na dva měsíce prázdnin,“ prozradila před svou třetí zámořskou sezonu někdejší svěřenkyně Mojmíra Krupy. V USA ji nyní vedou trenéři Lisa Hart a Robin Cambier.

Jak jste se vůbec dostala k možnosti hrát tenis v USA?

Asi půl roku před maturitou jsem o univerzitě v USA začala přemýšlet, protože jsem končila v kategorii dorostu a nevěděla jsem moc, co dál. Jsem si jistá, že kdybych zůstala v ČR, tak bych postupně s tenisem asi nejspíš skončila. Tenis je totiž hodně finančně náročný sport a mě celou mou kariéru financovali rodiče, kteří mi vždycky věnovali co mohli, ať už se jednalo o finance, čas nebo podporu.

Když ale člověk skončí s dorostem, musí začít jezdit po turnajích po světě, a bez sponzora bych neměla šanci si zaplatit trenéra a právě celé tohle cestování po turnajích.

ANETA MIKŠOVSKÁ 

Datum narození: 27. března 1996

Držení rakety: Pravá

Značka rakety: Wilson Pro Staff

Oblíbený úder: Obíhaný forhend ven z kurtu

Tenisový vzor: Rafael Nadal

Stipendium v USA pro mě znamená to, že stále můžu trénovat a hrát tenis, a to na ještě vyšší úrovni než předtím, cestovat po Americe, a taky získám kvalitní vzdělaní, navíc v angličtině, a taky celkově školu života, protože vydat se do Ameriky jen tak se dvěma kufry a raketami úplná sranda není (usměje se).

Co všechno jste musela před přijetím absolvovat?

Když jsem se rozhodla, že do USA chci, tak jsem jako první natočila svoje „Recruiting Video“ (náborové video) a dala ho na youtube. Poté jsem rozeslala emaily s odkazem na všechny různé školy po celé Americe a čekala jsem na odpovědi.

Odpovědí přišlo hodně, a protože jsem o college tennis v USA nevěděla vůbec nic, tak jsem si začala psát se všemi, kteří mi odpověděli, a měla jsem okolo čtyřiceti Skype hovorů s různými školami. To bylo šílené (směje se). Postupně jsem si odškrtávala ty, které se mi nezamlouvaly, až se mi ten počet snížil asi na posledních pět škol, mezi nimiž byla i moje současná škola, která je Washington State University.

Rozhodující pro mě bylo to, že za mnou moje současná trenérka Lisa Hart, přijela do Německa, když jsem tam zrovna hrála ligu. Sledovala mě celý zápas a poté mi na obědě nabídla plné stipendium. Byla hrozně sympatická, cílevědomá, pozitivní a usměvavá, přesně taková, jako je dodnes. Hned jsme si rozuměly, nakonec jsme si plácly a já jsem podepsala smlouvu. A bylo to to nejlepší, co mě v životě mohlo potkat (usměje se).

Jak dlouho jste se rozmýšlela a kde přesně v USA působíte?

Po návštěvě trenérky jsem si byla jistá prakticky hned. Ještě jsem to samozřejmě probrala s rodiči, ale ti mi v rozhodování dali úplnou svobodu, protože oni o tenise v USA také nevěděli nic, jen to, co jsem jim řekla, a protože jsem si tohle celé sama zařizovala, nechtěli mi radit. Byla jsem si už naprosto jistá, a tak jsem se rozhodla okamžitě.

Jak jste na tom se studiem a ubytováním a co zázemí v klubu?

Začínám teď svůj třetí rok, Junior year, a za dva roky odgraduuji s titulem Bachelor in Sport Science Kinesiology. Dost přemýšlím o tom, že si po bakaláři dodělám ještě titul Master, a to nejspíš v něčem jako Physical Therapy nebo něco tomu podobného. Ještě to ale úplně přesně nevím. Bydlím tady v Pullmanu se svou spolubydlící veslařkou, která je taky Češka. Máme tady dohromady svůj byt.

Kopřivnická rodačka Aneta Mikšovská má za sebou druhou sezonu v USA.

Tým máme čistě mezinárodní. Mám spoluhráčky z Belgie, Turecka, Uzbekistánu a Švédska, a taky dvě Češky. Jediný Američan v našem týmu je naše trenérka, i asistent kouč je z Belgie, takže si všichni jako cizinci v USA rozumíme. Ve škole máme svých venkovních dvanáct kurtů s vybavením, potom máme na zimu pevnou vnitřní halu se šatnami a zázemím.

Poté máme k dispozici několik fyzioterapeutů, máme svou trenérku v posilovně, nutriční poradkyni, team managera, maséry, a také spoustu lidí, kteří nám pomáhají se školou, takže zázemí a lidi jsou tady úžasní. Pomáhají nám úplně se vším, a všichni jsou tady proto, že nám chtějí pomoct k tomu abychom byli úspěšní a z toho mají pak největší radost. Jsou skvělí.

Jaký je vůbec systém univerzitního tenisu v USA?

V USA se hrají tři divize college sportu. Naše Divize 1 je ta nejvyšší možná a hraje ji kolem 150 škol. Tyto divize jsou ještě rozděleny do konferencí. Naše se jmenuje PAC12, tedy ji hraje dvanáct týmů. Kromě nás ji hrají týmy z Kalifornie, Arizony, Oregonu, Colorada a Utahu.

Týmy konference hrají mezi sebou a poté vítěz z každé konference postupuje na závěrečný celostátní NCAA turnaj, kde se právě setkávají pouze vítězové z každé konference. Naše PAC12 je velmi silná konference, protože polovina týmů je na žebříčku do dvacátého místa v celé USA. S konference se sestoupit nedá, nikdo ale přece nechce být poslední.

Jak hodnotíte uplynou sezonu?

Byla úspěšná a velmi jiná než ta první. Moje první sezona pro mě byla velmi úspěšná, protože jsem jako nováček vyhrála 31 zápasů za celou sezonu, což byl školní rekord. Všechno pro mě bylo nové a proto jsem měla co dělat abych si poradila sama se sebou.

Kopřivnická rodačka Aneta Mikšovská má za sebou druhou sezonu v USA. Druhý rok jsem byla zvolená jako kapitán týmu, a proto jsem měla daleko více povinností a zodpovědnosti. Sezona pro mě dopadla taky dobře, týmově se nám ale nedařilo tak jak jsme chtěli, proto se teď soustředíme na to, aby nadcházející sezona byla co nejlepší. Budeme tvrdě makat.

Jak je odlišný systém tréninků v USA a ten, který jste předtím zažívala u nás?

Tady se všechno dělá týmově. Tenis sám o sobě je velmi individuální a ve své podstatě osamělý sport. Nikdy nehrajete za tým, ale za sebe. Tady je to jiné. Hlavní cíl, který stojí na konci dne je to, abychom vyhráli jako celý tým, což se mi moc líbí protože i když člověk prohraje, neznamená to hned, že je to pohroma, a celý tým vás podrží. Naopak když člověk vyhraje, má pak velký podíl na celkovém vítězství týmu. Když se vyhraje, nikoho už pak nezajímá kdo ty body udělal, důležité je to že tým bere výhru a šťastní jsou všichni.

U nás v ČR je to, jak už jsem řekla, všechno individuální. Každý jezdí po turnajích sám, hraje za sebe, stará se o sebe, a nedívá se doprava doleva. Což je asi ve své podstatě dobře, protože tenis už hold takový je a na konci dne vždycky musí být jen jeden vítěz (usměje se).

Kteří trenéři Vás zatím v kariéře postupně vedli?

Začala jsem s tenisem v Kopřivnici v první třídě pod vedením paní Dočkalové. Poté jsem začala dojíždět do Vlčovic za Petrem Kutáčem, kde si mě všiml pro mě nejdůležitější trenér, pan Mojmír Krupa. Pan Krupa mě několik let dennodenně vozil do Frýdlantu nad Ostravicí, kde bylo jedno z Tenisových Středisek Mládeže.

Pan Krupa mě vyzvedával ze školy a poté mě vozil zpátky domů, trénoval se mnou, a potom na mě čekal vždycky, když jsem hrála sparing s někým jiným. Udělal toho pro mě na kurtu i mimo kurt strašně moc a já mu za to nikdy nepřestanu být vděčná. Poté jsem chvíli trénovala v Prostějově, a pár let ještě v Ostravě u Stavrose Wawrosze. Nyní v USA se moji trenéři jmenují Lisa Hart a Robin Cambier.

Jaké jsou vaše ambice pro tuto sezonu a co potom ty dlouhodobější? V minulosti už jste se zúčastnila i turnajů ITF (celosvětový okruh profesionálních tenisových turnajů žen organizovaný Mezinárodní tenisovou federací). Budete tam chtít časem prorazit?

Pro tuto sezonu chci aby se týmu dařilo a aby si všichni sedli, abychom se dostali na závěrečný NCAA tournament, a taky chci zůstat zdravá a chci vyhrát co nejvíce zápasů. Na turnaje ITF se možná vrátím po škole, v současnosti se ale věnuji hlavně tenisu tady. Pokud mi to finance a zdraví dovolí, turnaje ITF bych si zahrát určitě chtěla. Uvidíme, jak to bude za dva roky.

Co momentálně dělá Váš bratr Adam, který v minulosti hrával hokej za Zlín, Prostějov či Vsetín, a který musel kvůli vážnému zranění oka ukončit kariéru?

Adam bydlí ve Zlíně, pracuje na Reprodukční Klinice Tomášov ve Zlíně a také dělá příležitostného DJ na svatbách. Mimochodem je to skvělý DJ (usměje se). S manželkou Zuzkou mají rok a půl starého chlapečka Jakuba, takže je brácha i táta na plný úvazek. Do hokeje momentálně nedělá nic. Možná, že se k němu v budoucnu vrátí, to je ale spíš otázka na něj (usměje se).

 

 

Autor: Dalibor Tobola

15.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rozvodněná řeka Ostravice v Ostravě, 22. zaží 2017.
AKTUALIZOVÁNO
14

Situace na vodních tocích se uklidňuje, hladiny začínají klesat

Přístroje monitorují dech novorozeňat.

Nemocnice má nové monitory dechu. Peníze na ně daly místní firmy

Poběží pro dobrou věc

Už potřetí se v sobotu 23. září ve Starém Jičíně uskuteční charitativní akce Večerní běh pro Světlušku na hrad, jejímž cílem je pomoci nevidomým dětem.

Odvážlivci v Kopřivnici budou o víkendu zdolávat Mount Everest

Vyzkoušet si zdolat převýšení 8 848 metrů budou mít zájemci možnost už o tomto víkendu v Kopřivnici na lyžařské sjezdovce Červený kámen.

Krajská liga: Studénka nemá (zatím) kde hrát, béčko Nového Jičína sází na mládí

Letošní ročník Krajské hokejové ligy, která startuje již tento pátek, slibuje atraktivní podívanou. Soutěž se totiž rozrostla na 10 účastníků, když osmičku týmů z loňské sezony doplnily B týmy Frýdku-Místku a Poruby. Právě rezerva Poruby má v kádru například brankářku Kláru Peslarovou či zkušeného Davida Iláše, jenž po uplynulé sezoně skončil v druholigovém Novém Jičíně.

Čtyři roky vězení za pojistný podvod, při kterém zemřeli dva lidé

Ke čtyřem rokům vězení byl ve čtvrtek odsouzen pětapadesátiletý Chorvat Goran Boban, který podle žaloby nechal kvůli pojistce vyhodit do vzduchu svůj dům v Šenově u Nového Jičína. Při explozi zemřeli jeho dva krajané, s nimiž podle soudu vše naplánoval.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení