Ostrava připravuje další průmyslové zóny

„Teď náhodou jsem narazil na rozhovor, který jsem dělal v roce 1997. Tehdy jsem předpokládal, že by v zóně mohlo pracovat kolem šesti tisíc lidí. Dnes je tam zaměstnáno osm tisíc lidí a předpokládám, že celkový počet bude kolem deseti tisíc. Je to jednoznačně nejúspěšnější zóna v České republice,“ vyčíslil primátor Ostravy Petr Kajnar s tím, že peníze, které stát na pořízení zóny poskytl, se mu už několikanásobně vrátily. Právě díky tomu, že tam našli práci lidé, kteří by jinak museli pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Hrabovská zóna se rozroste

Rozrůstat se má průmyslová zóna v Hrabové i v příštím roce. Například CTP Invest, jedna z nejvýznamnějších developerských společností, která v zóně podniká, předpokládá, že by příští rok mohlo vzniknout dalších dvě stě pracovních míst. „V CTParku Ostrava vlastníme pozemky, na kterých můžeme vystavět dalších přibližně 132 tisíc metrů čtverečních pronajímatelných ploch pro nové i stávající investory. V první čtvrtině roku 2012 se do zóny stěhuje další z divizí společnosti ABB. Dále plánujeme výstavbu výrobních hal a taktéž nový koncept efektivního propojení skladu, showroomu a kancelářské plochy, takzvaný CTBox,“ sdělila Lucie Poláková ze společnosti CTP Invest.

Nová pracovní místa jsou potřebná

Nová pracovní místa budou v Ostravě potřeba jako sůl. Odborníci totiž v odhadech pro příští rok optimismem neplýtvají. „Ekonomická situace se zhoršuje a z informací, které prozatím od firem máme, očekáváme, že nezaměstnanost poroste. Máme signály od některých firem, že chystají hromadné propouštění, a do toho ještě přijdou dopady dalších státních úspor,“ upozornila Vladana Piskořová z krajské pobočky úřadu práce v Ostravě.

Razantnější snižování počtu zaměstnanců už zahájila například společnost Evraz Vítkovice Steel, která propustí dvě stě zaměstnanců, či ArcelorMittal Ostrava. Ta nedává výpovědi, ale nabízí lidem dobrovolný odchod s odstupným ve výši jedenáct až čtyřiadvacet platů. Lidé mají současně k dispozici centrum pomoci, které denně navštíví desítky zájemců. Zatím jsou mezi nimi zejména ti, kteří jsou blízko důchodového věku.

„Zájem ze strany zaměstnanců o odchody je, ale vše vyhodnotíme až po 20. lednu, kdy je termín pro ukončení podávání žádostí,“ uvedla mluvčí ArcelorMittalu Ostrava Věra Breiová. Vedení firmy očekává, že nabídku využije několik set zaměstnanců.

K tradičním zaměstnavatelům v Ostravě patří společnost Vítkovice Holding machinery Group, kde pracuje osm a půl tisíce lidí. Ta nabídla desítky nových míst, když v říjnu rozjela rychlokovárnu. Další místa vytvářejí navazující dceřiné firmy, celkem tak jde až o tři stovky pracovních míst. A ani pro příští rok se podle všeho zaměstnanci této společnosti nemusejí obávat špatných zpráv.

„V příštím roce očekáváme, že se zaměstnanost udrží v přibližně stejné výši jako nyní,“ uvedla Eva Kijonková, mluvčí Vítkovice Holding.

Naděje? Nové průmyslové zóny

Tisíce lidí by mohly v budoucnu získat práci v průmyslových zónách, které se v Ostravě dokončují. Například v průmyslové zóně v Mošnově, která je obsazena asi z jedné třetiny, nyní pracuje přes třináct set lidí. Sídlí tam například společnost Behr Ostrava, Cromodora Wheels či HB Reavis Group. Do budoucna by tam mohly jezdit za prací až tři tisíce lidí. Další zónu připravuje město v Hrušově, kde ještě ale neukončilo výkup všech pozemků. „Město bude potřebovat rozvojovou plochu pro průmysl, který bude přicházet. Protože jak bude postupně docházet k útlumu starého typu průmyslu, lidé budou potřebovat novou práci,“ uvedl Kajnar s tím, že výstavbu zóny má hradit stát.

Velkým příslibem do budoucna je podle něj rozvoj Vědecko-technologického parku v Porubě, kde zatím pracuje 670 lidí, drtivá většina má vysokoškolské vzdělání. „Předpokládám, že do patnácti let by tam mohlo pracovat řekněme deset tisíc lidí, především absolventů oborů z Vysoké školy báňské, kteří by tam pracovali v podobných firmách jako je TietoEnator,“ míní Kajnar.