Vzpomínáte si na počátek zóny ve Vlčovicích? Pokud se nemýlím, Kopřivnice byla asi první v okrese, kdo měl průmyslovou zónu.

Začali jsme koncem minulého století. Takovým prvním impulsem byla poptávka po velkém investorovi. Hledali jsme příležitost, jak oslovit některou z velkých firem, a musím říci, že dlouho jsme měli představu, že se nám tady podaří dotáhnout firmu Philips.

Ta nakonec skončila v Hranicích…

Přesně tak. Tehdy z toho byli mnozí smutní, dnes považujeme za velké vítězství, že se tady Philips neumístil, protože bychom tady měli velkou halu a co s ní.

S kým jste nakonec jednali?

Už od začátku devadesátých let jsme vedli jednání s firmou Dura, která byla vlastně první zájemce. Tehdy díky našemu rodákovi, panu Hyklovi ze Štramberka, ta jednání pokračovala i přesto, že zóna ještě nebyla. Ta firma tady nakonec skutečně byla, a to jako jedna z prvních, nebo dokonce úplně první.

Kdo byl další?

Jednali jsme dále s firmou Cirex, která sídlila v Tatře a potřebovala se někam přemístit. Z prostředků PHARE město postavilo halu a tu firmě Cirex poskytlo. Postupně se začali hlásit investoři, jako třeba firma Brose.

Ta slaví příští rok deset let od zahájení provozu v Kopřivnici…

U nich je zajímavé, jak se tady dostali. Nepřitáhl ji tady ani Czech Invest, ani žádný velký marketing. Pokud vím, hledali umístění, protože v Rožnově, kde byli v nájmu, neměli prostory pro rozvoj, a když jezdili kolem a viděli, jak se podnikatelský areál rozvíjí, tak se jim to zalíbilo.

Co tady bylo předtím?

Zónu jsme začali budovat od píky. Byly tady původně zemědělské pozemky, které měly asi šedesát nebo sedmdesát vlastníků, celkem šestaosmdesát hektarů. Takže to bylo složité jednání. Podařilo se vše vykoupit za téměř shodnou cenu, i když to opravdu někdy nebylo jednoduché.

Jaké byly investice do zřízení zóny?

Z veřejných prostředků bylo vynaloženo kolem sta milionů korun. Ve srovnání s Nošovicemi, kde byly investice asi jeden a půl miliardy…

Víte, kolik tu asi pracuje lidí?

Dnes je v zóně zaměstnáno přes tři tisíce lidí.

A je ještě nějaký prostor na rozšiřování zóny?

Je tady ještě asi dvanáct, možná čtrnáct hektarů. Jsou i dlouhodobí zájemci, kteří by k nám chtěli jít, ale nespěcháme. Jsme rádi, že máme k dispozici pozemky například pro případ, že by se chtěla firma Brose rozšiřovat.

Napadá mě, že většina firem v zóně má něco společného s automobilovým průmyslem, který v minulosti Kopřivnici proslavil. Je to tak?

Ano. Jediná, která se vymyká, je Bang&Olufsen, i když i oni dělají nějakou techniku pro auta. Takže z pohledu jakéhosi marketingu se dá říci, že Kopřivnice je pořád město automobilů, a doufáme, že i nadále bude. A to je naše značka, která se projevila i v logu města.