Z Mošnova do Londýna či Paříže? Stále jen utopie

Má moderní naváděcí systém, poměrně nový odbavovací terminál, mnohamilionové dotace získalo na bezpečnostní vybavení. Jedna, přitom zásadní věc, však mošnovskému letišti stále chybí. Více leteckých dopravců, kteří by cestující z celého širokého regionu přepravovali po přímé ose do mnoha evropských metropolí.

Stačily by dvě tři další linky

„Lidé z tohoto kraje, kteří chtějí někam letět, musejí jet třeba na letiště do Katovic, přitom Mošnov mají přímo pod nosem. Jenže tady nikdo neláká nízkonákladové letecké společnosti, které by za rozumnou cenu provozovaly linky do zajímavých destinací,“ stýská si Radim Gal, který proto nyní zakládá občanské sdružení za rozvoj mošnovského letiště.

Sdružení, které postupně vzniká, by chtělo vyvíjet tlak na kraj i vedení letiště a jednat s nimi o tom, aby se kvalita letiště zlepšila. „Chceme, aby pochopili, že lidé chtějí cestovat letadlem, a že s nízkonákladovkami se dá cestovat po celém světě. Měli by je přivést – ne milionovými pobídkami, ale tím, že nebudou předražovat ceny za odbavování,“ míní Gal.

„Nemuselo by začít z Mošnova létat rovnou dvacet linek, stačily by dva nebo tři další pravidelné spoje. Podle průzkumů, které máme k dispozici, by lidé nejvíce stáli o linky do Londýna, Amsterdamu nebo Paříže,“ dodává.

Letečtí dopravci se k nám nehrnou

Náměstek hejtmana pro oblast dopravy Miroslav Novák chápe, že někteří lidé volají po tom, aby se dalo z Ostravy létat pravidelnými spoji po celé Evropě. Snahou kraje i letiště podle něj je přivábit do Mošnova nové přepravce. Ti si ale dělají své analýzy a k nám se na jejich základě nehrnou.

„Také bych rád někdy letěl s rodinou z Mošnova třeba na víkend do Londýna. Ale jak často bych jinak takový spoj využil? Žádná letecká společnost nepůjde do krátkodobého podnikání, po pravidelných linkách musí být dostatečná poptávka. A ta tady podle průzkumu dopravců chybí,“ vysvětluje Novák.

Vznik sdružení, které chce usilovat o rozvoj letiště, mu nijak nevadí, není si však jistý, jestli jeho členové něco zmůžou. Nízkonákladoví dopravci by totiž do Mošnova podle jeho zkušeností přišli v případě, že by se jim nejen snížily letištní poplatky nejlépe na nulu, ale ještě dokryly i ztráty za provoz.

„Dotovali bychom desítkami milionů korun něco, co by bylo k užitku pro pár stovek lidí. Do toho jít nechceme. To by brzy vzniklo další občanské sdružení, které by bylo proti takovému přístupu kraje,“ říká náměstek hejtmana s tím, že srovnávat možnosti mošnovského letiště s tím katovickým je také zavádějící.

„Polsko má pro tyto záležitosti jinou legislativu. Řízení letového provozu nebo zajištění bezpečnosti na letištích tam platí vláda, kdežto tady kraj. U nás jde o zhruba padesát milionů korun ročně. Kdyby tyto peníze i u nás platil stát, měli bychom více prostředků na rozvoj létání,“ doplňuje Miroslav Novák.

Zájmy letiště a low-costů neladí

Jeho slova potvrzuje i mluvčí Letiště Leoše Janáčka Ostrava Michaela Kubešová. Vedení společnosti se podle ní neorientuje pouze na spolupráci s klasickými dopravci, jako jsou ČSA, CCA nebo Austrian Airlines, které provozují linky do Prahy a do Vídně, ale vede také jednání s jinými leteckými společnostmi.

„Ostravské letiště vychází z poněkud jiných podmínek, které neumožňují koncentraci na low-cost dopravce, i když ani těmto se nevyhýbáme. V každém případě obchodní politika nízkonákladových dopravců vyžaduje poměrně značnou finanční podporu na zahájení provozu nové linky a minimální poplatky letištím. V tomto bodě se obchodní strategie low-cost dopravců a letiště neslučují,“ uvádí k tématu Deníku Kubešová.

„S leteckými společnostmi jednáme, snižovat poplatky jim ale nemůžeme,“ řekla Deníku Michaela Kubešová, mluvčí Letiště Leoše Janáčka Ostrava

Dostanou se někdy cestující z Mošnova po přímé ose do několika významných evropských metropolí? Snaží se vedení letiště lákat nízkonákladové dopravce, po jejichž příchodu volá nově vznikající sdružení usilující o rozvoj vzdušné brány? Nejen na to jsme se zeptali Michaely Kubešové, mluvčí Letiště Leoše Janáčka Ostrava.

Co dělá vedení letiště pro to, aby z Ostravy létaly linky i do dalších míst, než je Praha a Vídeň?

Letiště Ostrava se neorientuje pouze na spolupráci s klasickými dopravci, jako jsou ČSA, CCA nebo Austrian Airlines, které provozují linky do Prahy a do Vídně. Vedeme jednání i s jinými leteckými společnostmi, ale z pochopitelných důvodů podrobnosti nemůžeme specifikovat.

Jednáte i s nějakými nízkonákladovými dopravci a mají někteří z nich zájem začít létat z Ostravy?

Jak už jsem říkala, jednáme s různými leteckými společnostmi. Je třeba si ale uvědomit, že ostravské letiště vychází z poněkud jiných podmínek, které neumožňují koncentraci na low-cost dopravce, i když ani těmto se nevyhýbáme. V každém případě obchodní politika nízkonákladových dopravců vyžaduje poměrně značnou finanční podporu na zahájení provozu nové linky a minimální poplatky letištím. V tomto bodě se obchodní strategie low-cost dopravců a letiště neslučují.

Jaká je vlastně současná vytíženost letiště? Tedy kolik z něj létá denně letadel či kolik pasažérů průměrně za den projde jeho branami?

V tomto případě je nutné rozlišit sezonní a mimosezonní provoz. Tradičně nejslabší měsíce jsou na začátku roku, kdy projde odbavením zhruba dvě stě padesát cestujících za čtyřiadvacet hodin. Naopak v nejsilnějším provozu v sezoně odbavíme přes dva a půl tisíce cestujících denně.

Co by pomohlo tomu, aby z Mošnova létalo více linek? Zlevnění poplatků za odbavení, pobídky pro dopravce nebo něco jiného?

Praktické důvody nám neumožňují snižování poplatků – je nutné pokrýt provozní náklady letiště. Nicméně výší poplatků se nijak výrazně nelišíme od ostatních letišť v České republice. S jejich výší pracujeme, nabízíme například incentivy (motivační pobídky – pozn. redakce) pro nové linky. Tyto pobídkové programy jsou veřejně přístupné všem dopravcům.

O které cílové destinace by byl podle vás mezi cestujícími největší zájem?

Podle našeho průzkumu je největší zájem o evropské metropole, jako je například Londýn, Paříž…