VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zdeněk Šmajstrla: Každý den se zdravím s majestátným Radhoštěm

Novojičínsko - Pětašedesátiletého Zdeňka Šmajstrlu z Kopané ve Frenštátě pod Radhoštěm znají alespoň od vidění tisíce lidí. Ať už z obalů jeho pohankových kuchařek nebo z návštěvy jeho pohankového mlýna na Kopané. Ten funguje více než 140 let a v současné době, poté, co si Zdeněk Šmajstrla začal užívat důchodu, jej vedou jeho syn a dcera.

19.2.2013
SDÍLEJ:

Zdeněk Šmajstrla si život jinde než pod beskydskými horami neumí představit.Foto: Deník/Ivan Pavelek

Zdeněk Šmajstrla ve mlýně strávil většinu svého dosavadního života, a jak říká, určitě by toto místo neopustil.

Kde jste nejraději trávil dětství?

No tady na mlýně. Navštěvoval jsem ho už od svých šesti roků, připadal mi skoro jako betlém. Různě to klapalo, točilo se to, šustilo to a tak. Tatínek ho pak po nějaké době mechanizačně předělal. Třeba ze starých hasičských hadic předělal pásy, na to jsem mu já udělal takové plechové kapsičky.

Vy jste uměl klempířinu?

Jako syn předsedy zemědělského družstva jsem byl předurčený do zemědělství. Tatínek dělal předsedu na státním statku. Po válce se doba rozjela tím budovatelským směrem, takže jsem slýchával pořád: Ty jsi syn předsedy, půjdeš do JZD. A tím mi částečně zničil život můj třídní učitel Rajmund Strakoš, na kterého nejen já nevzpomínám dobře. A ten mi přímo řekl: Půjdeš do JZD, a více se se mnou nebavil.

Takže jste nastoupil do JZD?

Nikdy mě to tam netáhlo. I když jsem s tatínkem chodil po různých porodech kraviček nebo kobyl. Většinou mě v noci vzbudil se slovy: Pojď, ty máš tenké ruce, pojď vytáhnout telátko.

Taťka dělal v Rožnově pod Radhoštěm zemědělskou školu, tu samou později dělal můj kluk. Ta škola už byla zaměřená na rostlinářství i chovatelství, takže tehdy on byl i napůl veterinář. Byl velmi zkušený, jak v pěstitelství, tak i v chovatelství.

Měl tak předpoklady k tomu, aby pracoval ve mlýně…

Můj dědeček zdědil žerna, pokračoval v loupání pohanky, jak se to dělávalo na těch žernách po chaloupkách pod Beskydami. Tady se pohanka pěstovala hodně, protože má krátkou vegetační dobu. Za tři měsíce se může sklízet. Takže děda to zdědil, můj taťka po něm, navíc začal pěstovat pohanku na velkých plochách v JZD.

A pak jste to převzal Vy?

Já jsem se potajmu vrhnul na strojařinu. Šel jsem za panem Kubečkou do Veřovic, který mě přijal jako karosáře. Měl jsem na učilišti dobré známky, tak mě vzali na kovomodeláře. Jenže tím jsem se nemohl učit, protože Tatra neměla kovomodelárnu dokončenou. Celou třídu kovomodelářů nás předělali na nástrojáře. Pak jsem nastoupil do druhého ročníku průmyslovky a potom na vysokou, abych mohl učit.

Kde jste učil?

Na kopřivnickém učilišti jsem učil strojařinu. A to mi dalo ty schopnosti na přestavbu celého mlýna. Kdybych nebyl strojařem, tak by ten mlýn asi nebyl nikdy předělaný. I když musím připomenout, že jsem dal k sobě hodně dobrých lidí, kteří mi pomáhali.

Takže jste nakonec skončil ve mlýně, jako vaši předci.

Pustil jsem se do podnikání a často jsem se divil, že jsem se na to dal. Protože jsem předtím míval státní plat, prázdniny, lyžařské výcviky, výlety. Ale tatínek zemřel a bylo potřeba dodělat zakázky a pokračovat. Tak jsem odešel ze školství na vlastní žádost.

Vrátím se na začátek. Vy jste se tady narodil?

Naši v té době byli na pohraničí u Karviné. Maminka tam učila, protože nebylo učitelů, tatínek dělal na státním statku. Já jsem ale onemocněl černým kašlem, tak mě maminka dala tady k dědečkovi na silný čerstvý vzduch. Babička mi tady na Kopané dělala každý den cibuli s medem a pomohlo to. Tady jsem poznal ten život na vesnici. Dědeček měl šest krav na dojení, dva obecní býky, nějaké jalovičky, prasátka. Viděl jsem, jak se uměl mazlit s půdou. Ta láska ke všemu tady v tom mlýně mi dala do života nejvíce.

Určitě jezdíte do světa. Kde se vám líbilo nejvíce?

Loni jsem navštívil Izrael, Jordánsko. Místa, kde vzniklo křesťanství. Bylo to tam nádherné, ale člověk se zhrozí, když si uvědomí, kam se ten původní Ráj dneska dostal. Chamtivost, závist… Hodně pěkná země je Francie. Hrady a zámky na Loiře jsou krásné.

A kde se Vám líbí u nás?

Musím říci, že Praha, ta naše matička, je moc pěkná. Akorát je škoda, že tam jsou tak špatní lidé. Tam chybí ta láska a ohleduplnost mezi lidmi. Tam stavím taxi, a když mi zastaví, tak mě někdo předběhne a vleze tam. Nechápu to.

U Vás je asi zbytečné se ptát, jestli byste někdy tento kraj a toto místo opustil…

Nikdy. Každý den se zdravím s majestátným Radhoštěm. Když svítí sluníčko, tak je to něco parádního. Mockrát jsem ty hory tady maloval. Javorník, Ondřejník, nádherná Kněhyně, musím říci, že třeba Nořičí je opravdu nádherná hora. Děkujme Bohu, že utvořil tak krásnou krajinu beskydskou a že Frenštát leží uprostřed tohoto věnce hor. Málokteré město to tak má.

Autor: Ivan Pavelek

19.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AN 124 Ruslan nad Havířovem.
9

Zraky lidí poutal k obloze obrovitý nákladní letoun Ruslan

Rychlovlak. Ilustrační foto.

Proč nejezdí vlaky rychleji

OBRAZEM: Frenštátské hřiště ovládli hasiči i záchranáři

Hřiště frenštátských hasičů za Domovem Hortenzie v sobotu patřilo záchranářům všeho druhu. Konal se tam další ročník oblíbené akce Den se záchranáři.

Po pivobraní má Nový Jičín i medobraní

Premiérová snůška přinesla 15 kilogramů pochoutky, která bude dále sloužit k propagačním účelům města Nový Jičín.

S bagrem a hráběmi na pstruhy. Ryb pak přibylo

Ochránci přírody společně s lesníky a rybáři vytvořili v Beskydech umělá trdliště a školky pro pstruhy.

Na Severce budou mít lanovou dráhu

Pokud všechno vyjde, bude Ski areál Severka prvním v Těšínských Beskydech (nepočítáme-li Javorový), kde budou mít lanovou dráhu. O její vybudování majitel usiluje už několik let. Zdá se, že by se stavba konečně mohla pohnout kupředu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení