Státní fond životního prostředí chce proto zkontrolovat až 25 tisíc žadatelů. V rámci dotačního programu Zelená úsporám, který má povzbudit obyvatele bytových a rodinných domů k úpravám, jež povedou k úsporám energie a využití obnovitelných zdrojů energie, bylo od 22. dubna loňského roku do šestého června 2010 přijato 23,3 tisíce žádostí s celkovou výší podpory sedm miliard korun.

Mluvčí Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Lenka Brandtová na dotaz uvedla, že u bytových domů je evidováno 2,3 tisícovky žádostí. „Z těchto čísel se dá vyčíst, že převažují žádosti majitelů rodinných domů. V současnosti je na účtech žadatelů v rámci programu Zelená úsporám 490 milionů korun. Platí přitom, že proplatit je možné až uskutečněný projekt. Zatím bylo provedeno dvacet namátkových kontrol u vytipovaných problémových projektů,“ uvedla dále Brandtová.

Odeberou dotace?

Kontroly podle ní například ukázaly, že investor předložil v žádosti špatnou, tedy větší podlahovou plochu, aby dosáhl na podporu. „V žádném případě se nejedná o reprezentativní vzorek, nicméně v budoucnu plánujeme zvýšení počtu kontrol. Předpokládáme, že uskutečníme až 25 tisíc kontrol. V případě podvodu bude investorovi odebrána celá dotace, jednání projektanta by bylo nahlášeno České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT),“ doplnila mluvčí SFŽP. Nemalá část žadatelů podle Brandtové také zapomíná na povinnost doložit k žádosti potřebné dokumenty. Například se jedná o faktury.

Podle Jindřicha Niessnera z ostravského poradenského centra Zelená úsporám o. p .s., které sídlí na Českobratrské ulici, si mnoho žadatelů zpočátku myslelo, že příprava projektu bude jednodušší. „Některé informace, které se při spuštění projektu objevily, tomu nasvědčovaly. Pravidla v rámci programu se navíc ještě měnila i po jeho spuštění. A to způsobem, který byl k žadateli přísnější. Pořád platí, že Zelená úsporám je výborná myšlenka a hodně užitečný program. Na druhé straně by ti, kdo o dotaci usilují, měli vědět, že třeba vypracování studií, ať už stavebních, energeticky úsporných i finančních, je třeba svěřit odborníkům. Musejí zároveň pochopitelně počítat s tím, že za takové studie nebudou platit částky v řádu stovek, ale spíše tisícovek korun,“ uvedl Niessner.

Podle něj se po spuštění programu objevila řada nových firem, které žadatelům nabízejí své služby. „Část žadatelů se pro ně rozhoduje třeba i kvůli poměrně laciné nabídce služeb. Ty ale pak pochopitelně nemusejí být už tak kvalitní. V důsledku tak sice žadatel ušetří několik tisíc za studii, ale pak může dojít k tomu, že mu SFŽP žádost vrátí k doplnění, v tom horším případě mu sdělí, že na dotaci nárok nemá,“ varuje investory před snahou šetřit na nepravém místě Niessner.

Podle něj se investoři dopouštějí i chyb, které nejsou úmyslné, ale spíše vyplývají z nejasné metodiky, neznalosti či nezkušenosti. „Vyřízení žádosti není jednoduché. Ať už u nás v poradenském centru, či v průběhu seminářů, které pořádáme, se snažíme například společenstvím vlastníků či zástupcům malých bytových družstev vysvětlit, kde a jaká úskalí na ně čekají. Případně jim na modelovém příkladu vysvětlíme, jaké úpravy budou muset udělat, kolik je to bude stát, dobu návratnosti i výši dotace, na kterou dosáhnou,“ dodal zástupce poradenského centra Zelená úsporám.