Pro významný počet odběratelů vyrábí teplo černouhelná teplárna v Karviné. Její teplo proudí přes místní prostředníky do desítek tisíc bytů a také nebytových prostorů, tedy různých provozoven, škol, úředních nebo podnikatelských budov.

Teplárna však nemá monopol a stále častěji se setkává s tím, že její odběratelé volí jiný způsob ohřevu vody a vytápění. A jak se zdá, bude jich více.

Odpojení od centrálního zásobování teplem má své výhody i nevýhody. Patrně nejvíce na to doplatí velký výrobce tepla, tedy přímo teplárna, která bude v budoucnu vyrábět méně tepla. Snížený zisk se bude snažit částečně vyrovnat zvýšením ceny, což však může odchod jejich zákazníků k alternativním dodavatelům ještě urychlit.

Na konkurenci si musí zvykat i zprostředkovatelé, kteří ve městech provozují lokální teplovodní sítě a výměníky, kam je teplo z centrální teplárny přiváděno.

Levnější teplo chtějí tisíce družstevníků

Tepelné čerpadlo v domě SBD Havířov. Zdroj: Deník/Libor Běčák
Tepelné čerpadlo v domě SBD Havířov. Foto: Deník/Libor Běčák

Jedním z velkých odběratelů tepla jsou bytová družstva, ať už ta větší nebo menší. Družstevníci totiž umí počítat a hospodařit.

Právě v Havířově se družstevníci zasadili o to, že se dodavatel tepla začal o své výsadní postavení zcela oprávněně obávat. Havířovská teplárenská společnost tuší, že bude muset o své zákazníky bojovat.

Stavební bytové družstvo Havířov (SBD) totiž přišlo se zajímavým způsobem na snížení nákladů spojených s dodávkou teplé vody a tepla. Prostor dali konkurenci, pro kterou se rýsuje nový trh. SBD je přitom v Havířově druhým největším vlastníkem bytů, kterých má přes 10 tisíc.

„Nabídli jsme možnost zásobovat naše domy teplem jiným dodavatelům. Nyní máme za sebou první rok, kdy v domě v Odlehlé ulici testujeme tepelná čerpadla umístěná přímo v domě, čímž odpadají náklady na dopravu tepla ze vzdáleného zdroje. Především však jsme zvolili způsob, kdy náklady na dodávky technologie jdou na vrub dodavatele. S tím jsme si dohodli cenu za dodané teplo a je na něm, jak ho vyrobí. Pro naše družstevníky tak jde o garantovanou úsporu na teplé vodě a vytápění," vysvětlil technický náměstek Ladislav Raszka s tím, že už letos v zimě by tepelná čerpadla mohla vytápět dalších pět domů.

SÁZKA NA JISTOTU

Družstevníci se k přelomovému kroku nerozhodli ze dne na den. Už dříve si vyzkoušeli solární panely na střechách svých domů. I u tepelných čerpadel si nejdříve vše dobře spočítali a šli do toho až poté, co měli jistotu, že na tom nemohou prodělat.

„Změna dodavatele tepla nás nestojí téměř nic. Prvot-ní náklady jsou spojené s ověřováním systému, měřením a vyhodnocováním efektivity. To vše se však vrací v úsporách. Celé zařízení je majetkem dodavatele, který je smluvně vázán k zajištění dodávek tepla za dohodnutou cenu. V jeho zájmu na zisku je tak udržovat zařízení v bezproblémovém chodu," říká Raszka.

U domu v Odlehlé ulici SBD realizovalo modelový příklad s tím, že s jeho výsledky průběžně seznamovalo i stávající dodavatele tepla. Zatímco jeden vchod zůstal změnami nedotčen, v druhém bylo provedeno pouze chemické vyčištění otopné soustavy (radiátorů) od usazenin pro zvýšení efektivity vyhřívání a třetí vchod byl po vyčištění otopné soustavy napojen na tepelné čerpadlo.

Zkušební provoz prokázal, že systém dokáže domy spolehlivě vytápět i zajistit dostatek teplé vody.

„V průběhu většiny roku stačí pouze tepelná čerpadla. Pouze v opravdu tuhých mrazech je zapotřebí výpomoci elektrického kotle. A ten samotný má takovou kapacitu, že by v krajním případě zajistil ohřev vody i vytápění domu. Samozřejmě, provozní náklady elektrického kotle jsou vyšší, ale to zatíží provozovatele, nikoli naše družstevníky," vysvětlil náměstek Raszka.

Dá se očekávat, že domů, kde se družstevníci rozhodnou pro změnu dodavatele tepla a teplé vody, bude rychle přibývat. Alternativní dodavatele technologie si přitom budou družstevníci vybírat.

HTS: Za teplo lidé v Havířově platí méně než v okolí

Cena, jakou za teplo ve městě domácnosti platí, není podle Havířovské teplárenské společnosti (HTS) ve srovnání s jinými městy vysoká.

V souvislosti se snahou některých odběratelů odpojovat se od centrálního zásobování teplem a přecházet na alternativní zdroje vyvrací HTS některé mylné nebo nepřesné informace.

„V poslední době se v Havířově objevují názory, že je cena tepla pro havířovské domácnosti a podnikatele neúměrně vysoká. Nezřídka je označována za jednu z nejvyšších v České republice. Tak tomu rozhodně není. Teplárenství je obor, jež má svá specifika. Vybudování horkovodních sítí je časově i finančně náročné. Dodavatel tepla je následně vůči svým odběratelům ve výhodném postavení. Stát si je této výhody vědom, proto je cena tepla přísně regulována," vysvětlil vedoucí obchodního oddělení HTS Martin Navrátil.

CENY KONTROLUJE ERÚ

V grafu jsou uvedeny kalkulované ceny na rok 2016 (vč. DPH). (Vytvořeno na základě údajů od Energetického regulačního úřadu). Zdroj: www.naseteplo.cz

Cena tepla patří k takzvaně věcně usměrňovaným cenám. Kalkulaci ceny tepla kontroluje Energetický regulační úřad (ERÚ).

Ten také stanoví podmínky pro tvorbu cen tepla v Cenovém rozhodnutí. Do ceny tepla tak smí dodavatel promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady související s výrobou a rozvodem tepla.

„Havířovská teplárenská společnost má povinnost každoročně sdělovat ERÚ ekonomické a technické údaje týkající se dodávek tepelné energie, a to včetně přehledů a kalkulací cen tepelné energie. Právě z údajů ERÚ jsme vybrali společnosti, které podobně jako HTS teplo nevyrábí, ale pouze distribuují. Ve většině případů se také jedná o společnosti, jež jsou stejně jako HTS vlastněny městy. Jak z údajů vyplývá, HTS v roce 2016 dodává GJ tepla za 547 korun, zatímco ceny dalších dodavatelů v okolí přesahují 600 korun. Ze srovnání vyplývá, že dlouhodobá snaha jak Magistrátu města Havířova, tak vedení společnosti HTS o co nejpřijatelnější cenu tepla ve městě, je efektivní," uvedl Navrátil.

V CENĚ JE UŽ I SERVIS

Připomněl také, že v ceně tepla jsou již zahrnuty náklady na veškerý servis, revize, opravy a údržbu rozvodné sítě a také na nepřetržitou havarijní službu, jež HTS pro své odběratele provozuje.

„Je třeba také konstatovat, že výsledná cena tepla za kalendářní rok je vždy ovlivněna teplotním průběhem roku. V chladném roce rostou celkové náklady, které odběratelé za teplo zaplatí a klesá průměrná jednotková cena. Naopak v teplém roce roste jednotková cena tepla, klesají však celkové náklady, jež odběratelé za teplo zaplatí. Poslední dva roky, tedy 2014 a 2015, byly oproti dlouhodobému průměru výrazně teplejší. To v praxi znamenalo nárůst průměrné ceny oproti teplotně průměrnému roku (např. 2013) a také snížení celkových výdajů, jež domácnosti a podnikatelé za teplo zaplatili. V rekordně teplém roce 2014 byly celkové výdaje za teplo o 40 mil. Kč nižší než v roce 2013 (tzn. pokles o více než 10 %)," doplnil Navrátil.