Někdy je hotovo po deseti minutách a někdy nemusíte divočáka ulovit ani po deseti dnech. Tato černá zvěř je zkrátka nevyzpytatelná.

„Odlov divokých prasat bývá často překračován. Abyste dokázali divočáka ulovit, musíte znát dokonale terén, mít kvalitní zbraň s dobrou optikou. Ani to však mnohdy nestačí," vysvětloval předseda Okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty v Opavě Zdeněk Glauder a ještě dodal: „Příklad. Na posedu na něj čekáte do půl jedné v noci. Potom už třeba musíte toto stanoviště opustit. Když se sem pak vrátíte ráno, je místo rozryté, protože divočáci přišli o půl čtvrté."

Myslivci to s divočáky nemají lehké. Černá zvěř dokáže zlikvidovat pole s řepkou nebo třeba s kukuřicí jako nic. Stává se, že zemědělci poté chtějí uhradit škodu právě od myslivců. Na to ze zákona mají i právo. Na druhé straně není v silách mysliveckých spolků vše před divočáky ubránit.

„V tomto ohledu letos stížnosti od zemědělců neevidujeme. Jediný případ, který se řešil, byl v Hradci nad Moravicí. Po žních zde divočáci zničili pole s řepkou," zapátral v paměti předseda představenstva agrární komory František Mariánek. Kuriózní případy jsou známy i z dávnější minulosti.

Před více než dvěma lety divoká prasata vzala útokem fotbalové hřiště v Kyjovicích a polovinu rozryla. Kvůli tomu se některá domácí utkání kyjovického mužstva, které tehdy hrálo okresní přebor, musela odložit.

Dost často přitom potenciálním škodám mohou zabránit sami zemědělci. „Setkáváme se s tím, že často chybí prevence. Pole nejsou opatřena plašičemi. Zkrátka něčím, co by divočáky vystrašilo," přiznal František Mariánek. Jestli si myslíte, že myslivec udělá dobře, když zastřelí jakékoliv divoké prase, mýlíte se.

Tento způsob lovu totiž ve finále může být kontraproduktivní. „Pokud usmrtíte třeba bachu, která se stará o selata, můžete napáchat víc škody než užitku. Bacha učí své potomky, jak najít v lese potravu. Když ji zastřelíte, selata budou potravu hledat někde jinde. Dost možná v polích," poznamenal Zdeněk Glauder.

Někdy je navíc vše obráceně a zemědělci jsou v pozici, kdy se musí vyrovnávat se stížnostmi myslivců. „Zvířata se sice z polí vyhánějí, ale například při sečení pícnin dochází k tomu, že jsou zabita třeba srnčata, která se v obilí schovávají," přidal několik postřehů František Mariánek.

Vůbec nejlepší je situace tehdy, kdy zemědělec je zároveň sám myslivec anebo se s myslivci domluví na určité spolupráci. Vést dialogy v této problematice je obzvláště důležité. „I já osobně jsem se zemědělství věnoval a není mi jedno, když vidím kus pole rozrytý divočáky. Zároveň však vím, jak je divoká prasata těžké ulovit," vysvětloval Zdeněk Glauder.

On sám se problematice vztahu zemědělec myslivec dlouhodobě věnuje a v současnosti se dokonce podílí na vzniku dokumentu, jenž se bude zabývat tisíciletou historií myslivectví v okrese Opava. „Natáčí ho režisér České televize Jan Mudra. Bude to velice zajímavý dokument. Mimo jiné v něm bude poukázáno na vztahy zemědělců s myslivci. Na potřebu jejich vzájemné spolupráce," uzavřel Zdeněk Glauder.

Petr Dušek