Ustavující zastupitelstvo zvolilo nové vedení kraje v čele s ním minulý čtvrtek, v uplynulém týdnu už se tak Ivo Vondrák začal „rozkoukávat" v nové funkci. Jaké jsou jeho první dojmy a jakým směrem by chtěl tento region kormidlovat? Nejen na tyto otázky odpovídal v rozhovoru pro Deník.

Máte za sebou první týden v nové práci. Jaké jsou vaše aktuální dojmy z proměny z rektora na hejtmana?

Je toho hodně. Například to, že některé věci jsou na hejtmanství více svázány formálními postupy. Tohle je věc zcela jiná, než byla na univerzitě. Musím ale říct, že je na kraji naštěstí vybudovaný profesionální aparát, který se o tyto formální věci stará, což je pro mě úleva. Zvykám si tedy rychle, není čas se rozhlížet. Musím plnit věci tak, jak se řadí do zásobníku úkolů, a kalendář se mi plní rychleji než v pozici rektora. Ale vnímám to tak, že se to dá zvládnout.

Když jste bezprostředně po volbách označoval hlavní věc, kterou budete chtít řešit, byla tou prioritou číslo jedna nezaměstnanost. Platí to stále?

Zcela určitě, protože všechno ostatní se odvíjí od toho, zda tady bude dost lidí, schopných pracovat pro podniky, které dnes hledají zaměstnance. Na jedné straně každým dnem přibývá na úřadu práce nabídka míst a firmy je nedokážou obsadit, na straně druhé mnoho lidí stále nemá práci. Myslím si, že je to problém, který se musí řešit. Měli jsme už jednání s generální ředitelkou Úřadu práce a dohodli jsme se na projektu, který zmapuje, co je příčinou toho, že lidé nechtějí pracovat a proč jsou dlouhodobě nezaměstnaní.

Jak by měl tento projekt fungovat a kdy začne?

Bude to takzvaný barometr trhu práce a spustit ho chceme jako náš první projekt už v lednu. Díky němu budeme schopni skutečně pečlivě vyhodnocovat nabídku a poptávku, abychom oživili trh práce. „Barometr" nám bude dávat odpovědi na to, kde nám lidé chybí, a kde nám naopak hrozí nárůst nezaměstnanosti. Víme, že OKD bude určitě produkovat nějaké nezaměstnané, protože bude končit těžba, a my musíme u těch lidí pořádně vědět, co umí, jakou mají kvalifikaci a jaké a kde by mohli najít uplatnění v rámci volných míst.

Jako další problémy kraje, jimiž se budete chtít přednostně zabývat, jste zmiňoval životní prostředí a také odchod mladých lidí z regionu…

Ano, to také stále platí. Myslím si, že problematika životního prostředí je věc, která nás bude provázet stále. Jsem rád, že zdejší podniky investují do odprašování, do moderních technologií, které skutečně mění stav životního prostřední. Nicméně pravda je taková, že jakmile začala topná sezona, tak si často ani nemůžete doma otevřít okno. Zcela evidentně tady pořád funguje, že lidé spalují v kotlích to, co nemají. Z tohoto pohledu považuji za dobrý projekt kotlíkových dotací, který musíme nějakým způsobem potáhnout dál. Dalším souvisejícím problémem je doprava, kde se musí dostavět potřebné obchvaty. Například nedokončená prodloužená Rudná zatěžuje ovzduší v Porubě, ze které je ve špičce dlouhá parkovací plocha, ve které stojí náklaďáky. Pevně věřím, že se nám to podaří změnit. S panem Richtárem (majitel pozemku u prodloužené Rudné, který blokuje její dokončení pozn. red.) se musíme pobavit o tom, jak ten blok rychle odstranit.

A ten krok k zastavení odchodu mladých lidí pryč z kraje?

Pro ně chceme příští rok vybudovat inovační centrum, kde se tito mladí talentovaní lidé budou moci zabývat novými technologiemi, novými nápady, které by chtěli dostat na trh. Chceme i přitáhnout firmy, které budou ochotny si zde udělat pobočky a mladé lidi zaměstnávat. Bude to o tom, nabídnout jim zajímavou a atraktivní práci. Jde o to, posunout kraj od ocelového srdce republiky k tomu technologickému. Od inovačního centra si tedy také hodně slibujeme s tím, že v lednu v únoru by mohlo začít fungovat.

Nový směr, kterým se vedení kraje chce ubírat, nazýváte Chytrý region. Můžete jednoduše vysvětlit, co si pod tím lidé mohou představit?

Chytrý region bych definoval ze dvou různých pohledů. Za prvé je to něco, čemu se dnes říká Smart cities (termín pro takzvaná chytrá města pozn. red.), tedy využití chytrých technologií postavených ve prospěch občanů. Je to o chytré dopravě, o radikální redukci znečištění ovzduší pomocí nových technologií, o chytré energetice… Je toho samozřejmě více, ale jinak řečeno jde o chytrá moderní řešení záležitostí, které se přímo týkají všech občanů, a které zlepší jejich životní podmínky.

Ten druhý pohled na oblast Chytrý region je pak jaký?

To je to, čemu se dnes říká Průmysl 4.0. Jde o přechod na kvalitativně nové principy výroby, které jsou postaveny na systémech, které spolu komunikují, které jsou vybavené inteligencí. Jinými slovy jde o jakési skutečné nahrazení klasické automatizace automatizací vyšší úrovně. Tento směr je samozřejmě o zdejších tradičních průmyslových podnicích i o nových podnicích, které by zde mohly vznikat.

Je ale podle vás v možnostech lidí a firem tohoto kraje, aby se vydali těmito dvěma nastíněnými směry?

Kraj má potenciál tohle zvládnout. Jsou zde tři vysoké školy veřejné, jsou tady i školy soukromé, je zde průmyslové zázemí. Máme tady firmy, které jsou úspěšné velké, střední i menší. Ten potenciál v lidech i firmách tady je. Jde o to, nastartovat a rozjet to, připravit podpůrné projekty, začít tyto věci realizovat. Nesmíme o tom pořád mluvit, musíme začít konat.

Narážím ještě na to, že ne každý považuje moderní technologie za přívětivé, některým, zejména některým starší lidem, jsou spíš na obtíž…

Já jsem optimistický v tom, že to není jen pro mladé lidi, ale i pro starší. Musí vzniknout různé kurzy a kroužky, které pomohou dostat do hry i seniory. Bude to běh na dlouhou trať, ale věřím, že se to podaří.

V novém vedení kraje je o jednoho náměstka hejtmana více, než měli vaši předchůdci. Proč?

Náměstek navíc vychází z toho, že jsme spojili právě zmíněný chytrý region, který tady dosud nebyl, dohromady s dopravou. Tahle oblast tedy bude vyžadovat skutečně hodně práce. Pak jsme ještě přeorganizovali nějaké další resorty. Lépe řečeno dělali jsme to takto, abychom vyvážili zastoupení radních.

Ten náměstek navíc tedy vznikl spíš oddělením oblasti sociální služby od kultury a památkové péče. Nebudou mít tito náměstci naopak práce „málo"?

Ano, tohle rozdělení je pravda, na druhé straně sociální péče je téma, které bude do budoucna stále velmi náročné. Nám tady postupem času přibývají vyloučené oblasti, velké podniky jsou v problémech. Já tuto oblast nevidím jako jednoduchou. I tento náměstek si užije své. Může se možná zdát, že jednodušší je oblast kultury a památkové péče. Ale řekli jsme si už, že tady chceme dostat i udržet lidi. První předpoklad jsou ta zajímavá pracovní místa, ale když skončí práci, budou chtít kulturní zázemí. Potřebujeme koncertní sál, chceme vybudovat novou vědeckou knihovnu. Úkol získat pro to finance rovněž nebude pro pověřeného náměstka nic jednoduchého. Ono se na to nedá dívat pohledem jeden má méně, jeden více pro všechny náměstky bude práce až nad hlavu.

Na ustavujícím zastupitelstvu zároveň zaznívaly kritiky, že ve vedení chybějí někteří odborníci z řad vašich zastupitelů. Nepodlehlo to rozdělování křesel přece jen příliš velkým kompromisům mezi všemi koaličními stranami?

Nemyslím si, že by ve vedení kraje byli lidé, kteří by nebyli odborníky. Je pravda, že jsme chtěli mít u sebe školství a dlouho jsme o tom diskutovali, ale nakonec jsme v rámci koaličních dohod ustoupili. Nicméně pan Radkovský, náš kandidát na tento post, bude předsedou komise pro školství, takže to není tak, že bychom ztratili kontakt s tímto resortem. Koaliční jednání jsou o kompromisech, které se musí učinit, a nemyslím si, že by se ten kompromis učinil v neprospěch odbornosti.

Prvním vaším úkolem bude schvalování rozpočtu na příští rok. Jste spokojen s jeho návrhem, který připravili ještě vaši předchůdci? Budete ho nějak měnit či doplňovat?

S návrhem rozpočtu už jsme se seznámili, další termín setkání k němu máme 21. listopadu a poté už bychom ho chtěli posunout do procesu schvalování. Respektujeme práci, která byla odvedena na jeho přípravě. Myslím si, že situace s financováním kraje není tak špatná, jak to na první pohled vypadalo, protože všechny dluhy vznikly tím, že se předfinancovávaly evropské projekty, což budeme muset dělat i my. Jestli tedy dojde k nějakým změnám v rozpočtu na příští rok, tak spíše uvnitř jednotlivých resortů. Budeme se o tom bavit, ale zatím nevidím důvod k žádným zemětřesením a naší prioritou je schválit rozpočet na zastupitelstvu 22. prosince.

Jakým způsobem můžete jako hejtman zužitkovat své zkušenosti z šestiletého období, kdy jste byl rektorem Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava?

Obojí je vysoký management. I jako hejtman musím mít vizi, představu, jak tohoto cíle dosáhnout, a musím umět pro tyto cíle získat lidi a nastavit jim podmínky. To je úplně stejné jako u rektora. Další věc je ta, že se v politice více vyjednává, musí se najít kompromisy, musíte se dohodnout a vysvětlit to lidem. Rektor není generální ředitel a stejně tak to platí i pro hejtmana. Vždy se mi vyplácelo to, že jsem se držel rčení „Když je člověk připraven, není překvapen". Stejné to teď bylo třeba s otázkou průmyslové zóny Barbora, kterou jsme původně odmítali. První dojem byl takový, že to není ideální místo pro využití investory. Ale skutečně jsme si k tomu sedli, udělali si analýzu, našli jsme řešení a nakonec si myslím, že se dá Barbora využít, i když postupnými krůčky a ne najednou jako celá plocha, jak se plánovalo.

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Zdroj: Deník/Lukáš KaboňProti Barboře byl zejména šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který navíc razí heslo řídit vše jako firmu. Vy říkáte, že hejtman není generální ředitel. Nebojíte se, že budete mít jako hejtman za hnutí ANO s Babišem kvůli těmto věcem problém? Že vám do toho bude chtít mluvit?

Musím říct, že s panem Babišem jsem od voleb mluvil jednou, kdy mi poblahopřál, čili mi do toho vůbec nemluví. A myslím si, že když mu v daných věcech předložím logické argumenty, jako třeba proč zónu Barboru potřebujeme a jak ji chceme řešit, tak to pochopí. A ta slova „řídit stát nebo kraj jako firmu" se podle mého názoru zbytečně démonizují. On to do jisté míry myslel tak, že když je ta firma vaše, tak se o ni staráte jinak a lépe, než když vám ji jen „půjčí". Takový přístup například není o tom, něco zadlužit s tím, že to pak někdo zaplatí. Takhle by to nemělo fungovat. Nechci svou práci ani stavět na principu, že někdo vládne a ostatní mu posluhují. Jsem patriot a chci, ať tento kraj dobře funguje.

Jak tedy vidíte Moravskoslezský kraj za čtyři roky na konci svého funkčního období?

Řeknu to na rovinu čtyři roky jsou žalostně málo. Moje zkušenost je ta, že projekty, které jsem dělal na Vysoké škole báňské, běžely osm až devět let, než se dostavily výsledky. Z toho pohledu chystáme program, který bude s přesahem těch čtyř let. Zcela určitě si však myslím, že za toto období musíme zastavit odchod lidí. Myslím především ty, kteří jsou tahouny ekonomiky. Líbilo by se mi, kdybychom neměli 15 tisíc volných pracovních míst a přitom 65 tisíc nezaměstnaných, jako je tomu dnes, ale jen 30 až 40 tisíc nezaměstnaných a žádná volná pracovní místa. Nejsem přitom nutně přesvědčený o tom, že zde musíme mít nové investory ze zahraničí, ale rád bych podpořil investice našich firem, které tady už jsou. Ty vytvářejí růst regionu, tohle je důležité. Věřím naší kolaci, že bude dobře fungovat a prosadí věci, ke kterým se zavázala. A taky věřím, že ty čtyři roky prožijeme všichni ve zdraví (smích).