Prezident Zeman v Kuníně: Peníze poslané do Evropy jsou vyhozené

Na návštěvě ve Vyšních Lhotách

Miloš Zeman ve čtvrtek 24. září, poslední den své prezidentské návštěvy v Moravskoslezském kraji, nejprve podle plánu navštívil Vyšní Lhoty, kde se setkal s vedením obce. Hlavním tématem zde byli uprchlíci. Prostor k debatě dostali také místní obyvatelé.

Ve Vyšních Lhotách bylo po desáté hodině již vše připraveno na příjezd prezidentské kolony. Na Miloše Zemana čekal hlouček místních obyvatel.

„Přijel jsem navštívit vás. Setkávám se s občany České republiky a se zahraničními hosty pouze tehdy, když si je sám pozvu, což není tento případ," uvedl Zeman na setkání s lidmi v obci, kde byl nedávno otevřen uprchlický tábor. Do tábora se Zeman nevypravil.

Český národ podle Zemana nikdy nebyl xenofobní, měl by ale zabránit takzvané islamizaci. Prezident Miloš Zeman dnes ve Vyšních Lhotách také uvedl, že se se zahraničními hosty setkává pouze tehdy, když si je sám pozve.

"To není tento případ," řekl prezident.

Šenov u Nového Jičína

Krátce po dvanácté hodině se prezidentova kolona přesunula do obce Šenov u Nového Jičína.

Prezidentova návštěva Moravskoslezského kraje podle programu pokračovala prohlídkou závodu a techniky, kterou společnost VOP CZ vyrábí.

Zeman v Kuníně: Peníze poslané do Evropy jsou vyhozené

Svou návštěvu kraje zakončil Miloš Zeman tiskovou konferencí s novináři na zámku Kunín, kde mimo jiné řekl, že peníze určené na řešení migrační krize by Evropská unie měla posílat do států mimo Evropu.

Reagoval tak na výsledky středečního mimořádného summitu EU k migraci.

Zeman prohlásil, že peníze poslané do Evropy jsou vyhozené. Evropská unie by podle něj měla směřovat finanční pomoc do zemí, odkud uprchlíci odcházejí nebo do těch, které s nimi sousedí.

„Pokud pomoc alokujete do Evropy, tak jsou to vyhozené peníze," míní český prezident. „Je potřeba pomáhat buď v jejich zemích nebo v sousedních zemích, kam se uchýlili," dodal. Takovými zeměmi jsou podle něj Jordánsko nebo Turecko.

Premiéři a prezidenti evropské osmadvacítky se ve středu v Bruselu shodli na tom, že vyčlení peníze navíc pro evropské agentury, které se migrací zabývají. Další prostředky poskytne EU na krizovou pomoc postiženým členským zemím nebo podporu států na západním Balkáně, které se též potýkají s migračními tlaky.

Summit ovšem rozhodl i o podstatném navýšení prostředků na pomoc uprchlíkům ze Sýrie v Turecku a v dalších zemích Blízkého východu. Potvrdil také záměr získat dodatečné finance pro potravinový program OSN a pro práci Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky OSN.

Když Mynář ani po případném odvolání nedostane prověrku, skončí

Prezident na tiskové konferenci v Kuníně dále uvedl, že pokud Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) neudělil hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi prověrku na stupeň přísně tajné, očekává prezident Miloš Zeman, že se Mynář proti rozhodnutí odvolá. Když odvolání nedopadne dobře, kancléře odvolá.

Mynář uvedl, že rozhodnutí o výsledku prověrky má v obálce na svém pracovním stole.

„Samozřejmě nevíme, co v té obálce je, třeba je to blahopřání ředitele NBÚ k Vánocům, které je poněkud předčasné," pokusil se dnes Zeman v žertu odpovědět novinářům na dotaz týkající se kancléřovy prověrky.

„Pokud v té obálce bude rozhodnutí o neudělení prověrky na stupeň přísně tajné, předpokládám, ale nechci mluvit za pana kancléře, že tak jako jakýkoliv jiný občan České republiky využije možností, které mu dává proces odvolání," uvedl také.

„A pokud ani tyto možnosti nedopadnou dobře, pak samozřejmě dodržím slovo, které jsem dal," nechal se slyšet. Zeman v minulosti řekl, že by v takovém případě musel Mynář ve funkci skončit.

Mynář tvrdí, že až dnes zjistí, jestli prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné dostal. Poté, co o údajně záporném rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) informovala média, začal se prý o její osud zajímat. Novinářům dnes v Kuníně neřekl, jestli v případě špatného výsledku odstoupí. Záležet prý bude na prezidentovi.

O záporném rozhodnutí NBÚ informoval v úterý deník Právo. Podle dalších médií prezident o výsledku ví již týden. Zeman v úterý na novinářské dotazy pouze poznamenal, že si počká na oficiální rozhodnutí NBÚ. Mluvčí bezpečnostního úřadu odmítl informace o výsledku prověrky v úterý komentovat.

Rozhodnutí NBÚ zatím není pravomocné. Mynář by v případě nesouhlasu proti němu mohl podat takzvaný rozklad, o kterém by rozhodoval šéf úřadu Dušan Navrátil. Pokud by ho zamítl, měl by Mynář možnost podat žalobu k pražskému městskému správnímu soudu. Jako poslední možnost pak zůstává kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Kritika České televize: Prý špatně uvedla počet lidí na debatě

Prezident Miloš Zeman dnes také znovu kritizoval Českou televizi. Nesprávně podle něj informovala o počtu účastníků jeho debaty s občany ve Frýdku-Místku.

Zeman uvedl, že jich byly tři tisíce, Česká televize přitom podle něj hovořila o 500. 

„Kolegové z veřejněprávní, vždy objektivní televize, jestli každý číselný údaj dělíte šesti, jako je tomu v případě této návštěvy, obávám se, že vaše statistické informace jsou drobně zkreslené," nechal se slyšet Zeman.

Jako o důkazu pro televizi mluvil o fotografii pořízené dronem, na níž je prý možné všechny účastníky spočítat.

Vysokou návštěvnost debat s občany během návštěvy kraje si Zeman velmi pochvaloval. Za celou návštěvu se mohl podle svého odhadu setkat s asi 10.000 lidmi a přiblížil se tak své vysněné metě, aby se každý občan ČR, který o to bude mít zájem, mohl setkat s prezidentem.

Kritika veřejnoprávní televize nezazněla letos ze strany Hradu poprvé. Jednou ze sporných událostí mezi Hradem a Českou televizí se stala stížnost Hradu na neodvysílání briefingu mluvčího Jiřího Ovčáčka v přímém přenosu. Rozdílné názory se ukázaly také v debatě o televizních poplatcích.

Zeman: Odpovědnost za incident se standartou má i Hradní stráž

Odpovědnost za incident s vyvěšením trenýrek nad Pražským hradem nese i šéf Hradní stráže, řekl dále ve čtvrtek 24. září, poslední den své návštěvy Moravskoslezského kraje, prezident Miloš Zeman.

Po rezignaci šéfa prezidentské ochranky Petra Dongrese budou následovat i další rezignace nebo odvolání, poznamenal. Naznačil tak, že velitel Hradní stráže Radim Studený bude muset skončit.

Plukovník Radim Studený stanul v čele Hradní stráže v dubnu 2007, kdy nahradil Jaroslava Pekaře.

Před převelením na Pražský hrad působil od roku 1994 v řadě funkcí na generálním štábu (GŠ), byl mimo jiné učitelem ve vojenské autoškole, později zastával velitelské funkce v rámci výcvikového praporu a zabezpečovací brigády GŠ. Od ledna 2005 pak působil jako zástupce velitele na pražském posádkovém velitelství.

Během Studeného působení se zlepšila pověst Hradní stráže, kterou v předchozím období poškodilo několik afér (například sexuální zneužívání, šikana nebo focení pornografických materiálů vojáky v uniformách).

Koncem roku 2008 se v tisku objevily informace, že Studený čelí řadě anonymních udání. Psalo se v nich, že při neopatrné manipulaci se zbraněmi bylo postřeleno už několik vojáků, že velitel se v den státního svátku pozvracel na hradním nádvoří a v opilosti rozkopal pamětní věnce a že vojáci běžně berou drogy.

Vojenská policie podle DNA ze slin na známkách zjistila, že dopisy posílal Studeného předchůdce ve funkci Pekař, ten ale autorství odmítl.

Radim Studený se narodil 1. října 1969 v Ostravě, kde maturoval na průmyslovce. Na přelomu 80. a 90. let vystudoval brněnskou vojenskou akademii, po vysoké škole zamířil v roce 1992 na generální štáb.