Účelem je rozšířit databázi kamenných zídek z minulého roku a vytvořit naučné trasy, z nichž dvě vznikly už vloni.

„Kamenné zídky jsou v krajinách už několik stovek let v Beskydech, ale i v jiných částech republiky a v různých koutech světa. Například ve Velké Británií, Irsku, Kanadě nebo ve Spojených státech. Stavět zídky je stará schopnost nebo umění lidí, kteří měli nějakou půdu," uvedla předsedkyně sdružení Ohřeb Šárka Kšiňanová. Podle ní lidé kameny získávali hlavně při orbě. Aby materiál smysluplně využili, stavěli kamenné zdi. Týkalo se to především horských oblastí, a protože na mnoha zalesněných plochách v Beskydech byly dříve louky a pole, jsou dnes zídky ukryté v lesích.

Mapování suchých zídek je záležitost hlavně území obcí Ostravice, Starých Hamer, Bílé, Morávky nebo Krásné. „Zídek je opravdu hodně, jsou v různém stavu. Jedná se například o klauzy ve Starých Hamrech," řekla předsedkyně sdružení Obřeb.

Nejlepší doba pro mapování kamenných výtvorů je podle Šárky Kšiňanové nyní, neboť listí ze stromů opadalo a houštiny klesly k zemi. Vhodná je také zima, pokud není moc sněhu, nebo počátek jara. Hledači kamenných pokladů zaznamenají nalezenou zeď pomocí GPS bodů do mapy, přidají fotografii nebo zajímavost v okolí. Každý dobrovolník pak obdrží věcnou odměnu a bude uveden jako spoluautor mapy.

Stavět kamenné zdi na suchý způsob je podle historika Jaromíra Poláška tradiční metoda. „Dnes se zdi dělají z gabionových košů, do kterých se sype nebo vkládá kámen. Suchému zdění bych fandil, dříve se tak opevňovaly břehy horských bystřin," řekl Jaromír Polášek s tím, že podobným způsobem vznikaly i takzvané protiturecké pevnosti ze 17. a 18. století.

Jaromír Polášek, jehož přednášku o zídkách si členové sdružení loni vyslechli, iniciativu chválí. „Lidí je samozřejmě málo. Z téhle technologie se dělaly také nádrže pro plavení dřeva, takzvané klauzy, které už v Beskydech dlouhá léta sami s manželkou mapujeme. Takže snaha mladých nadšenců, kteří jsou schopní takové věci mapovat, má velký význam, určitě bych to podporoval," řekl Polášek.

Kromě mapování zdí pak dobrovolníci mohou prakticky využít znalosti o postupu stavby, které získali například na loňském workshopu v Bašce. „Je to pěkné trávení volného času, fyzická aktivita, ale také mentální potřebujete prostorové vidění, a když ho nemáte, získáte ho," řekla Šárka Kšiňanová, která zídky staví několikátým rokem.

Informace o projektu a kontakty, prostřednictvím kterých se lze přihlásit, najdou zájemci na internetových stránkách www.obreb.cz.