„Víte, že jsem na to zatím nepomyslela?" odpovídá překvapeně na otázku, zda si odkládá na svůj pohřeb, dvaapadesátiletá Ilona Harenčáková z Ostravy. A po krátkém zamyšlení dodává: „Ale vzpomínám si, že už od dětství jsem slýchala, že moje babička to dělala. Vždycky říkávala: Na pohřeb mám odloženo a víc nepotřebuji. To když z nevelkého důchodu rozmazlovávala svá vnoučata. Zemřela před sedmi lety a dožila se krásných dvaadevadesáti," vzpomíná.

Podle evidence ministerstva průmyslu a obchodu provozovalo v České republice ke dni 30. červnu 2015 pohřební služby 606 podnikatelů v 1534 provozovnách. Provozovatelů krematorií bylo evidováno 55 v 119 provozovnách, včetně 27 krematorií s 54 kremačními pecemi. Tato oblast podnikání se řídí zákonem o pohřebnictví. Ministerstvo pro místní rozvoj nyní připravuje jeho novelu. Ministryně Karla Šlechtová již proto zřídila odbornou pracovní skupinu.

Dnešní pohřeb není úplně laciná záležitost. Ten nejjednodušší bez obřadu a se zpopelněním v krematoriu s tím, že si urnu odnesete a máte ji kam uložit stěží pořídíte pod osm tisíc korun. Na straně druhé pohřeb „do země" v současnosti přijde zhruba na třicet tisíc. Cena závisí na mnoha okolnostech a její horní hranice není omezena.

Co výdaje ovlivní nejvíce

Stěžejní je výběr pohřební služby. Ne každá na svých webových stránkách ceny zveřejní, takže vám nezbude než vzít do ruky telefon a obvolávat jednu po druhé.

Náklady výrazně ovlivní už poplatek za chladicí zařízení, kde nebožtík odpočívá do samotného pohřbu. Čím déle, tím jsou vyšší.

Rakev. Jednoduchou, takzvanou sociální, můžete pořídit už za tři tisícovky. Celodřevěné od šesti tisíc, ale třeba takzvanou „ameriku" v mahagonovém či jiném provedení s odklopnou polovinou víka až desetkrát dráž. Top mezi tímto smutečním zbožím, pokud se to tak dá nazvat, jsou rakve kovové. Měděné, plně vybavené v nejluxusnějším provedení přijdou i na více než 120 tisíc korun (podle údajů Pohřebního ústavu Elpis pozn. red.).

Květiny nejen kytice, ale i květinová výzdoba smuteční síně hrají v nákladech na pohřeb podstatnou roli. A cenový rozptyl se pohybuje od tisícovek až po desetitisíce. Nezanedbatelnou položkou je v neposlední řadě i způsob posledního rozloučení s obřadem (kolem 20 tisíc korun) či bez něj (zhruba za polovinu), nebo také to, zda jde o pohřeb žehem, nebo klasický do hrobu (kolem 30 tisíc). Ve druhém případě totiž přibývají například náklady na vykopání hrobu a uhrazení takzvané tlecí doby. To je čas, po který na stejné místo v hrobě nelze pohřbívat u nás 15 let.

Hroby se zmenšují. Kvůli penězům i zpopelnění Na sedmnáct tisíc hrobových míst byste napočítali na ústředním hřbitově ve Slezské Ostravě. Honosné hrobky však patří spíše do minulosti, i když také nyní zde staví tak dvě ročně. O to více ale přibývá satelitů s epitafními a urnovými místy. Mají rozměr čtvereční metr a za něj pronajímatel ročně zaplatí 75 korun. „ V posledních letech přibývá lidí, kteří ruší staré velké hroby. Nemohu jednoznačně říci, že šetří. Spíše to souvisí se způsobem pohřbů, kdy jednoznačně převládá zpopelnění," říká vedoucí slezskoostravské hřbitovní správy Nataša Lukášová. 

Mají naspořeno

„Nejčastěji vypravujeme pohřby s obřadem. Starší lidé na ně mají většinou našetřeno. Nechtějí tím zatěžovat své děti," říká Renata Brusová z pohřební služby Concordia v Ostravě-Vítkovicích. A dodává, že někteří jdou ještě dále. Svůj pohřeb si dopředu naplánují, objednají u pohřební služby a předplatí.

Podle jejích slov ale hodně pozůstalých své blízké pohřbívá bez obřadu a přibývá i takzvaných sociálních pohřbů.

Na straně druhé jsou lidé, kteří na posledním rozloučení se svými blízkými rozhodně nešetří. Proslulí jsou tím například Olašští Romové, kteří za pohřeb dokážou utratit i hodně desítek tisíc. „Nejde o ojedinělou záležitost. Letos jsme těchto velkých pohřbů zařizovali šest sedm. Většinou si volí dražší rakve ameriky. Hodně si potrpí i na květinovou výzdobu. Třeba takové dvoumetrové květinové srdce přijde i na 12 tisíc korun," říká Renata Brusová.

A dodává také, že i některé firmy platí pohřby svým zaměstnancům. „Většinou jde o cizince, kteří zde pracovali. Tady mají obřad a poté se odvážejí a nechávají pohřbít ve své zemi."

Světová velmoc

Pokud je Česko v něčem na horních příčkách pomyslného světového žebříčku, pak je to v počtu pohřbů žehem. Udává se, že je jich až 82 procent a to nás vyneslo na čtvrté místo.

V ostravském krematoriu, které patří mezi tři největší v zemi, zpopelní ročně kolem deseti tisíc těl zemřelých. Orientační cena za tuto službu se pohybuje kolem 2,5 tisíce korun a je zahrnuta v celkové částce za pohřeb u pohřební služby.

„Určitý posun nastává. Počty smutečních obřadů před vlastním zpopelněním mají klesající tendenci," říká ředitel Krematoria Ostrava Pavel Lacina a potvrzuje skutečnost, že lidé obracejí stále častěji každou korunu i v případě posledních věcí člověka.

Za osm let stouply platby za sociální pohřby desetkrát

Nemá jej kdo pohřbít nebo na to příbuzní nemají. Člověk musí být oblečen, musí být v rakvi, zpopelněn a uložen do hrobu. Jde o hrob společný, který mají na většině hřbitovů. Tak by se daly stručně a laicky shrnout podmínky sociálních pohřbů. Vypravuje je ten obecní úřad, v jehož katastru úmrtí nastane.

V roce 2011 tak zajistil například městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz pohřbení 60 občanů, o něž se nikdo nepostaral. O rok později bylo takto zajištěno již 81 pohřbů, v roce 2013 celkem 94, v roce 2014 pak 68 a letos již 53 pohřbů.

„Jedná se o ty, kteří nemají žádné příbuzné, i ty, jejichž příbuzní nejsou ochotni za pohřeb zaplatit. Většinou se dozvíme o těchto případech z nemocnice, od policie a podobně. Na základě těchto informací objednáme pohřební službu, se kterou máme na základě výběrového řízení smlouvu, a ta již vše potřebné zajistí," vysvětluje postup Jana Pondělíčková z úřadu centrálního ostravského obvodu.

Náklady na zajištění jednoho sociálního pohřbu jsou 7820 korun. „Jedná se o kremaci bez obřadu. Celkové náklady v roce 2014 byly zhruba půl milionu korun," dodává s tím, že podle zákona o pohřebnictví má obec právo na úhradu nákladů na pohřbení vůči dědicům zemřelého, a pokud jich není, pak vůči státu.

Náhrobky pořídíte za deset, ale i za sto tisíc Roman Olšák je majitelem kamenictví v Karviné-Mizerově. Práce kameníka je jeho původní profese. V této chvíli má on i jeho zaměstnanci hodně napilno. „V období Dušiček nám rostou zakázky, lidé si při návštěvě hrobů všimnou mnoha nedostatků a chtějí je opravit. Často to bývá například obnova zašlého písma," říká Roman Olšák.

Nechat si vyrobit kvalitní náhrobek není levná záležitost. Podle jeho slov se ceny menších náhrobků pohybují do deseti tisíc korun, s velikostí náhrobku roste i cena.

Druhou nejčastěji žádanou cenovou kategorií jsou náhrobky od deseti do 20 tisíc korun. Nejpoužívanějším materiálem je tmavá žula, která je také jeden z dražších materiálů. Pokud si zákazník přeje levnější variantu, náhrobek se vyrobí z umělého kamene.

Vedle jména zemřelého se na náhrobcích často objevují nejrůznější verše a citáty. Přetrvávající trend jsou fotografie zemřelých. Fotografie na náhrobku není nadstandardní prvek, cenu zakázky o žádnou závratnou částku nezvýší. „Jednou za rok se objeví náročnější zákazník, který si nechá vyrobit větší, masivnější náhrobek s bohatým zdobením. Cena takového náhrobku se pak může vyšplhat až na sto tisíc korun," udává majitel kamenictví.

Podle jeho slov v dnešní době přibývá lidí, kteří si na náhrobky nechávají vyobrazit i nejrůznější věci a místa, například chaty, chalupy, zvířata a podobně. „Dá se říci, že se požadavky zákazníků zvyšují," potvrzují zaměstnanci kamenictví.

Objednávky na výrobu náhrobku však nepřicházejí jen od pozůstalých zemřelého, ale v mnohých případech i od lidí, kteří jsou stále mezi námi. Důvodem jsou peníze. Většinou jde o lidi středního věku, kteří uvádějí, že by neradi po smrti finančně zatěžovali své děti.

Autor: Stanislava Bandorová