Počet případů žloutenky typu A letos v Česku prudce roste. Jen za první pololetí bylo evidováno 346 případů, zatímco loni ve stejném období jen 233. Prázdninové měsíce jsou navíc tradičně období, kdy se nakazí nejvíce lidí.

Vyšší riziko

„O prázdninách sílí riziko nakažení žloutenkou A hned z několika důvodů. Lidé se více věnují aktivitám v přírodě, kdy musí vystačit s omezenými hygienickými podmínkami. Často také cestují do zemí, ve kterých není hygieně věnována taková pozornost nemusí jít hned o exotické lokality, vyšší riziko nákazy je podle odborníků i leckde v jižní a jihovýchodní Evropě. Děti navíc tráví čas také bez dohledu rodičů a mytí rukou před jídlem a podobné návyky jdou u nich nezřídka stranou," říká Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

A upozorňuje, že proti žloutence A se dá očkovat a vakcína působí již po dvou týdnech. Uvažovat by o tom měli zejména rodiče dětí, které odjíždějí na tábor, nebo lidé před cestami do exotických zemí.

Nakažených přibývá

Počet lidí nakažených žloutenkou typu A u nás roste plynule už od roku 2011. Zatímco tehdy lékařské statistiky zaznamenaly 110 nemocných za celý rok, za letošní půlrok již 346. „V Moravskoslezském kraji bylo k dnešnímu dni zaznamenáno 12 případů hepatitidy A. Devět z nich v Ostravě, po jednom případu na Bruntálsku, Novojičínsku a Opavsku.

V loňském roce ve stejném období bylo těchto případů osm, za celý rok pak 25. Pokud jde o virovou hepatitidu typu A, hodnotíme situaci v Moravskoslezském kraji jako klidnou," doplňuje Radim Mudra z Krajské hygienické stanice v Ostravě. Přesto vzhledem k většímu pohybu lidí o prázdninách není radno nákazu podceňovat. Žloutenka typu A, přezdívaná nemoc špinavých rukou, se snadno přenáší dotekem, kontaminovanou vodou, potravinami a znečištěnými předměty. Projeví se za dva až sedm týdnů od nákazy.

Příznaky tohoto zánětlivého onemocnění jater však mohou zpočátku připomínat spíše chřipku. Lidé mívají zvýšenou teplotu, bolest svalů a kloubů, nevolnosti, zvracení i nechutenství.

Někdy si stěžují na neurčitou bolest břicha provázenou průjmy. Ne každý zánět jater navíc zbarví nemocného do žluta. Někdy se nemusí objevit vůbec.

„Proto někdy potenciální pacienti netuší, že zápolí se zákeřnou nemocí," vysvětluje Zdeněk Prokeš, primář infekčního oddělení Prostějovské nemocnice. A dodává, že léčba žloutenky A je dlouhodobá a náročná.

„Délka pobytu v nemocnici záleží na průběhu onemocnění, řádově se však jedná o dva týdny. Nemoc se léčí dietou s omezením tuků, klidem na lůžku, infuzemi a léky povzbuzujícími jaterní činnost," vysvětluje s tím, že nemocného po několikatýdenní hospitalizaci čeká ještě dlouhodobé zotavování, trvající několik měsíců a s opakovanými vyšetřeními krve. Pro rekonvalescenta to navíc znamená přerušení sportovních a někdy i profesních aktivit.