„I včely ale mají v posledních týdnech hodně práce. Došlo totiž k tomu, že různé druhy ovocných a dalších stromů, ze kterých sbírají nektar, kvetly současně, a tak měly hodně práce. Bohužel ale včelky nedokáží tuto snůšku využít tak, abychom se mohli těšit na výbornou první snůšku medu. Včelstva jsou totiž po zimě oslabená, a to výrazně," vysvětlil Jan Rajsigl, zkušený včelař ze Slezské Ostravy. Miloslav Peroutka, člen republikového výboru Českého svazu včelařů, vysvětlil, proč podle něj bylo v posledních týdnech pylu v ovzduší tak hodně.

Kde se pyl vzal?

„Letos totiž hodně kvetly lesy, ty jehličnaté. Tento pyl ale neroznášejí včely, je to pyl lehký z takzvaných větrosnubných stromů a ten je přenášen větrem. Občas tak lidé hlavně v okolí jehličnatých lesů mohli na vlastní oči pozorovat, jak ovzduším putují doslova mraky pylových zrn," uvedl.

„Obdobně mohl vítr roznášet i pyl některých druhů kvetoucích trav. Pyl se tak daleko více než v předchozích letech usazoval na parapetech oken, střechách domů i na dalších místech. Mohli jej pozorovat i lidé, kteří přijeli auty poblíž jehličnatých lesů a divili se, že mají na karoserii vrstvu jemného pylu. Pyl z ovocných stromů je těžší a ten vítr neroznáší. To už je právě úkol včel," dodal Miloslav Peroutka.

Petr Pejchal ze Státní veterinární správy České republiky přidal i další důvod. „V posledních týdnech (výjimkou jsou uplynulé dny) bylo u nás suché počasí bez dešťů, a tak se pyl držel na povrchu, protože jej nestačily spláchnout deště. „Mohlo se také jednat o pyl z řepky, která letos vykvetla celkem brzy," uvedl mluvčí Státní veterinární správy ČR.

Lesy ČR ve své zprávě předchozí informace potvrzují. „Dvě teplé zimy a příznivé jarní klimatické podmínky způsobily, že letos v květnu abnormálně kvetou snad všechny lesní stromy i byliny. S tím souvisí i nadměrný výskyt pylu. Alergikům by se mělo ulevit v červnu," uvedla mluvčí Českých lesů Eva Jouklová.

Zvýšený výskyt pylu podle ní zaznamenali například lidé, kteří běhají či jezdí na kole po lesních stezkách. Pyl padá z kvetoucích smrků, borovic, modřínů, jedlí i listnáčů, hlavně javorů, buků a bříz. „Dvě teplé zimy pravděpodobně zvýšily energetické zásoby dřevin, které tak mají mnohem více květů než v jiných letech," vysvětlil Ladislav Půlpán, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR.