„Pitná voda, kterou zákazníkům dodáváme, vyhovuje i požadavkům na kojeneckou vodu. Je tak kvalitní, že další zlepšování bude velmi obtížné a také nákladné," říká ředitel Severomoravských vodovodů a kanalizací Miroslav Kyncl. Například obsah dusičnanů ve vodě z centrálního vodárenského systému severomoravských vodovodů je velmi stabilní. U beskydských zdrojů je nyní na minimálních hodnotách, přičemž nepřekračuje hodnotu tři miligramy v litru, ve vodě z Jesenicka se obsah dusičnanů pohybuje v rozmezí pět až šest miligramů v litru.

Chuť ovlivňuje také teplota vody

„Navštívil jsem už mnoho zemí po celém světě a jisté srovnání tedy mám. Na základě svých zkušeností mohu potvrdit, že ve vyspělých evropských zemích není s kvalitou vody žádný problém a je možno ji pít bez nebezpečí. Ne všude ale stejně chutná, a to hodně souvisí s teplotou vody. Pokud z kohoutku teče voda teplejší, nikdy ji nevnímáme stejně jako vodu chladnou, která se nám zdá chutnější," vysvětlil šéf severomoravských vodovodů. Vzhledem k umístění centrálních zdrojů vody SmVaK v horských regionech je teplota dodávané pitné vody i v letních měsících udržována pod deseti stupni Celsia, což rovněž přispívá k tomu, že voda z kohoutků splňuje i přísné požadavky na chuť.

Vodaři uspěli i v Evropě

Pokud jde o vodu produkovanou SmVaK, v mezinárodním srovnání podle Miroslava Kyncla rozhodně obstojí. „Rostoucí nároky na kvalitu pitné vody si v minulých letech vyžádaly rekonstrukce technologických zařízení úpraven vody, sanaci vnitřních povrchů vodovodních přivaděčů, rekonstrukce vodovodů v jednotlivých městech a obcích. Výsledkem je špičková kvalita pitné vody dodávané spotřebitelům, jejíž jakostní parametry zcela splňují nároky na vodu určenou pro přípravu kojenecké stravy. Tato skutečnost byla potvrzena i v závěrech projektu mezinárodního benchmarkingu European Benchmarking Cooperation (EBC), do kterého se SmVaK Ostrava zapojily. V rámci tohoto projektu, kterého se účastnilo 45 společností z 19 zemí, byly porovnávány výsledky dosažené jednotlivými vodohospodářskými společnostmi. Ze závěrů vyplývá, že námi dodávaná voda vyniká pak zejména vysokou kvalitou," doplnil Miroslav Kyncl.

„Vodu z kohoutku, prosím."

Kdy bude i u nás běžné jako v některých jiných zemích objednat si v restauraci džbánek vody z kohoutku? „Myslím, že situace se už začala měnit a v mnohých restauracích vodu z vodovodu dostanete. Jinde v zahraničí patří mezi běžné zvyklosti podávat v restauraci na stůl džbán s vodou, která je případně ochucená citronem. U nás většinou hraje v pohostinství hlavní roli snaha o maximální zisk, takže chuť podávat takzvaně obyčejnou vodu není příliš silná. Ale je to i na nás, zákaznících, abychom takovou službu vyžadovali a nenechali se snadno odbýt," míní šéf SmVaK.

Část Ostravy je zásobována vodou podzemní, část vodou z přehrad

Ostravské vodárny a kanalizace zásobují pitnou vodou více než 300 tisíc obyvatel. Zhruba čtyřicet procent vody dodáváme z vlastních zdrojů. Je to voda vyšší tvrdosti původem z podzemních zdrojů z úpravny vody v Nové Vsi, která je dodávaná do centra Ostravy včetně Mariánských Hor a Hulváků. Ostatní části města jsou zásobovány převážně vodou měkkou původem z povrchových zdrojů, kterou nakupujeme od Severomoravských vodovodů a kanalizací," vysvětlila Dagmar Divišová z Ostravských vodáren a kanalizací (OVAK).

Podle ní OVAK eviduje zhruba tři desítky odběratelů, kterým účtuje stočné za vypouštění odpadních vod odebraných z jiného zdroje, kterým jsou studny. „Pokud občan nepoužívá vodu ze studny k zajištění běžného denního provozu a následně ji nevypouští do kanalizace v provozování naší společnosti, tak informaci o existenci studny jsme schopni získat spíše výjimečně při provádění kontroly odběrného místa za jiným účelem. Takže se těžko odhaduje, kolik studní v Ostravě v současnosti lidé ještě mají," dodala Dagmar Divišová. 

Je voda čistá? Pstruzi v akváriu zareagují na každé znečištění

Pro rozpoznání zamoření vodního zdroje zvýšeným znečištěním jsou používáni na úpravnách vod pstruzi. Pstruzi jsou umístěni v akváriu, do kterého je napojena voda z přítoku na úpravnu, a toto akvárium je snímáno čtyřiadvacet hodin denně kamerou pro případ zaznamenání změny chování ryb v důsledku kontaminace surové vody.

Pětiletá monitorovací akvária

„Monitorovací akvária jsou u Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava používána od roku 2007. Byla instalována na všech velkých úpravnách vody ve stejném roce. Pstruzi jsou v nich používáni proto, že ve srovnání s jinými druhy ryb jsou schopni velmi rychle reagovat na přítomnost znečišťujících látek ve vodě. Pstruh reaguje zejména na organické znečištění přítomnost amoniaku (což signalizuje znečištění vody splaškovými vodami či například únik tekutin ze silážních zařízení). Rychle reaguje také na nedostatek kyslíku (například v případě úniku ropných látek dochází k zalepení žaber a ztížení či znemožnění dýchání). Rychlá reakce se uvádí rovněž na přítomnost kyanidů. Obdobná zařízení však v jiných zemích fungují například i na principu sledování otevírání či zavírání určitých typů škeblí," popsala fungování monitorovacích akvárií mluvčí severomoravských vodovodů Eva Špirochová.

Zhruba po uplynutí jednoho roku, kdy pstruzi dorostou do délky dvacet až třicet centimetrů, jsou vypouštěni do pstruhových potoků v blízkosti úpraven vody a do akvária je nasazena nová mladá násada. Děje se tak kvůli zajištění dostatečného prostoru pro pohyb ryb.

„Kromě tohoto biologického způsobu je kvalita vody přitékající do úpravny sledována samozřejmě také přístrojovou technikou," dodala Eva Špirochová. 

Související články:

Voda z vodovodů a studní je většinou kvalitní, pozor ale na studánky

Voda z kohoutku v restauraci. Za kolik a co na to hygiena?