VYBRAT REGION
Zavřít mapu

VOLBY 2014: Odsunout lídra je téměř nemožné. Co dělat, aby váš hlas nepropadl?

/INFOGRAFIKA, ROZHOVOR/ - Potkáváme je v obchodech, na náměstích, u lékaře. Známe je a víme, kdo je kdo. Jak ale zařídit, aby v zastupitelstvu seděl právě Pepík, ale rozhodně se do něj nedostal Franta? A co když oba kandidují za stejnou stranu? Komunální volby jsou v tomto směru velmi ošidné. 

7.10.2014 2 AKTUALIZOVÁNO 7.10.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Jeníček Luboš

Než půjdete v pátek či sobotu k urnám, rozmyslete si pečlivě, jak se svým hlasem naložíte. Křížkování totiž automatický úspěch vašeho favorita nezaručuje!

Křížkujte tak, aby váš hlas nezmizel

Podvodem na voliče nazývají někteří znalci princip křížkování u jmen jednotlivých kandidátů v komunálních volbách. Pokud chcete, aby vámi napsaný křížek u konkrétního jména na kandidátce byl vaším hlasem pro tuto, a ne jinou osobu, musíte pak dodržet pravidla stanovená zákonem.

Příklad

Příkladem může být obec se sedmičlenným zastupitelstvem, jako je třeba Čavisov, který patří pod Ostravu-Město. Volič v této obci má k dispozici maximálně sedm hlasů, jinými slovy sedm křížků, které může uplatnit. Může zvolit křížek jeden, a to například ve čtverečku před názvem strany, a skončit tak svou volbu. Vybrané straně jde na konto sedm hlasů, a to každému kandidátovi podle pořadí, jak jsou zapsáni na hlasovacím lístku. Může také vzít svých sedm hlasů a rozprostřít je po všech kandidátkách bez ohledu na příslušnost svých vybraných kandidátů k volební straně.

Kombinace

Volič ale může oba principy kombinovat. Může označit jednu stranu, a přesto ještě například čtyři křížky napsat u čtyř jmen i na jiných kandidátkách. V tu chvíli mu pro jeho stranu zbyly už jen tři křížky, to znamená, že prvním třem kandidátům dle pořadí kandidátky naskočí po jednom hlasu.

Ale co když volič chce volit vybranou stranu a nesouhlasí s tím, jak strana svou kandidátku postavila, chce postrčit dopředu svého vyvoleného třeba z posledního místa v seznamu?

Křížkování

Pak musí udělat křížek ke kandidátům, kterým chce dát hlas, ale nedělat křížek ve čtverečku u názvu této strany. Pokud ho udělá, má smůlu. I když totiž udělá křížek u posledních tří kandidátů, budou se počítat hlasy prvním třem na kandidátce.

Jeho hlasy pro jména zespodu kandidátky tak přijdou tam, kde je chce strana, ne ten, kdo křížkuje.

Volby

Vedoucí katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého: 
Odsunout lídra z čela komunální kandidátky je skoro nemožné

Hlasování do měst a obcí provází mýtus zvaný křížkování. Lidé si myslí, že díky svým hlasům si mohou složit zastupitelstva z osobností, kterým věří bez ohledu na stranu, za niž kandidují. Jak to je ve skutečnosti? O tom jsme hovořili se znalcem volebních systémů, politologem Tomášem Lebedou.

Tomáš Lebeda

Podle průzkumů veřejného mínění lidé chtějí v listinách hodně křížkovat. Bude jim to ale k něčemu platné, nepropadnou jejich hlasy?
Volič má tři možnosti, může hlasovat pro celou kandidátní listinu zaškrtnutím názvu strany, což je nejjednodušší. Dále může využít všechny své hlasy pro jednotlivé kandidáty, přičemž nesmí překročit počet členů zastupitelstva. V tom případě označí křížkem jména kandidátů napříč politickými stranami. Třetí variantou je kombinace obou těchto postupů.

Pokud má zastupitelstvo 15 členů a volič označí křížkem patnáct osobností z různých stran, má jistotu, že budou zvoleni?
Systém se skutečně tváří, jako by šlo o hlasy pro jednotlivé kandidáty, ale ve skutečnosti je to vždycky primárně hlas pro danou politickou stranu a pro kandidáta jde o jakousi obdobu preferenčního hlasu, i když komunální volby tento termín neznají. Na kandidátních listinách v menších obcích to funguje relativně efektivně, ve velkých městech s dlouhými listinami účinnost křížkování není příliš velká.

Proč?
Aby se kandidát mohl posunout směrem vzhůru, musí získat o deset procent víc hlasů, než jaký je průměrný počet hlasů na jeho listině. A to není snadné. Podaří se to jen opravdu silným kandidátům.

Nezíská-li voličův favorit nutný počet hlasů, může se naopak do zastupitelstva dostat člověk 
z dané strany, kterého tam ale vůbec nechce?
Přesně tak. Když kandidát nedostane o deset procent hlasů víc, než je průměr jeho spolukandidátů, nemá šanci posunout se směrem vzhůru. Za určitých okolností tedy hlas pro konkrétní osobnost zespodu kandidátky může být přínosný pro někoho z přední části listiny. Takový hlas sice nemusí být za všech okolností ztracený, dojít k tomu ovšem může, a to nikoli jen teoreticky. Je to situace poměrně častá.

Může tedy volič vůbec nějak ovlivnit pořadí lidí na kandidátce jedné strany?
Přednost má pořadí, které navrhla strana. Už v minulosti jsme ale zažili, že lidé zakřížkovali všechny kandidáty kromě všeobecně neoblíbeného lídra. Problém je, že tento způsob eliminace čela kandidátek má minimální efekt. Ve chvíli, kdy zaškrtnete většinu kandidátů listiny jedné strany, pravidlo přepočítávání hlasů obvykle vede k tomu, že lídr není přeskočen dostatečným počtem spolustraníků, aby klesl na nevolitelnou pozici. Systém ještě umožňuje pohyb směrem vzhůru, ale naprosto marginálně směrem dolů.

Čemu to napomáhá?
Způsob hlasování v komunálních volbách výrazně nahrává pořadí, které stanovily strany, částečně umožňuje silným osobnostem dostat se nahoru, přičemž v malých obcích je to snazší, ale téměř neumožňuje, aby se nepopulární straníci z čela kandidátních listin přesunuli na nevolitelné místo.

Co se stane s hlasy pro strany či hnutí, která nepřekročí pětiprocentní klauzuli?
Ty propadají. Mýtus, že se někomu přerozdělí a získají je třeba větší strany, je nesmyslný. Výsledný efekt je ale stejný. Je pravda, že čím více subjektů kandiduje, tím více hlasů propadne a tím méně uskupení se do zastupitelstev dostane.

Jak by se měl volební zákon změnit, aby zastupitelstva měst a obcí byla složena z osobností, které by tam voliči chtěli vidět?
Stačilo by změnit pravidlo o deseti procentech přes průměr. Pak by se kandidáti seřadili podle počtu hlasů, jež získali. Systém by tak odrážel skutečnou vůli voličů a byl by v rámci kandidátních listin velmi spravedlivý.

Brání tomu něco?
Politické strany na to nebudou chtít přistoupit, protože by v podstatě ztratily kontrolu nad rozmisťováním kandidátů podle preferencí svých stranických orgánů.

Autor: Martina Koziolová, Kateřina Perknerová

7.10.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
DUO NEJZKUŠENĚJŠÍCH! Letní posila kopřivnické Tatry David Stříž (vlevo) spolu s hrajícím asistentem Martinem Tomáškem, jenž hrával extraligu za Vítkovice a působil třeba i v ruském Novosibirsku.

Obránce kopřivnické Tatry Stříž: Na Švédsko i Francii budu rád vzpomínat

Deník - Naši prvňáci

Tento týden představíme školáky ze ZŠ Komenského 68, Nový Jičín

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Jistebník doma zdolal v derby Libhošť

/FOTOGALERIE/ Novojičínské derby v I. A třídě, sk. B, nakonec dopadlo lépe pro nováčka, který porazil oslabené hosty 2:0.  

Město zřídilo rozptylovou loučku

Další možnost, jak se rozloučit se svými blízkými zesnulými, budou mít obyvatelé Fulneku.

AKTUALIZOVÁNO

ON-LINE rozhovor s Alfrédem Šrámkem, kandidátem na poslance za Realisty

JUDr. Alfréd Šrámek, kandidát na poslance za Realisty byl hostem on-line rozhovoru Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení