U jeho zrodu stáli nadšenci motoristického sportu z Havířova a jeho okolí. Mezi nimi byl i první ředitel a jedna z hlavních osobností při organizování závodu Julius Lešinský. Výrazný podíl na realizaci měly doly Ostravsko-karvinského revíru. Pomáhaly s propagací, tiskem nejrůznějších materiálů, organizací při závodech nebo také s nákupem vstupenek pro zaměstnance šachet. Samozřejmě, pomoc poskytovala i města Havířov a Šenov.

ZÁVODY EVROPSKÉHO FORMÁTU

Okruh s asfaltobetonovým povrchem výškovým rozdílem 8,6 metru měřil 4320 metrů. Po několika vylepšení obdržel mezinárodní licenci, což umožnilo na trati pořádat vrcholové evropské soutěže. Na rovinách jezdci dosahovali rychlosti až 250 kilometrů za hodinu. Průměrná rychlost se pohybovala kolem 160 km/ho᠆dinu. Počet kol byl různý. Například při mezinárodních závodech 25. a 26. září 1976 v divizi IV jich bylo deset.

Start byl umístěn u výpadovky na Ostravu, nedaleko staré havířovské železniční stanice. Ulice Rudná v části mezi Šenovem a rondelem musela být uzavřena, což by dnes asi způsobilo docela slušný dopravní kolaps. Pro diváky se postavila tribuna, která většinou byla zcela zaplněna.

Zájem byl obrovský. Vychutnat si rychlé stroje často přicházely celé rodiny s dětmi. Některé závody sledovalo až 30 tisíc lidí roztroušených podél celé tratě. Jezdilo se každým rokem až na rok 1990, kdy se závod nekonal. Mistrovských závodů bylo celkem 23.

Petr Hrabčák ukazuje k bývalému Dolu Dukla, kde plánuje vybudovat závodiště.
U Havířova má vyrůst nový závodní okruh

OSOBÁKY VS. SPORŤÁKY

K zajímavostem určitě patří soupeření značek jako Žiguli, Talbot, Polonez na jedné straně a na druhé BMW M1, Ferrari 308 nebo Porsche. Závodní pole bylo pokaždé velmi kvalitní. Havířovské závody jezdíval také Antonín Charouz, který dokázal vyhrát závod mistrovství světa v kategorii cestovních automobilů na okruzích. Naposledy se motoristé setkali na okruhu28. května 1994, kdy bojovali o tituly 38. mezinárodního mistrovství České republiky a Slovenské republiky.

Po třiadvaceti letech svou poměrně krátkou, ale úspěšnou historii automobilové klání Havířov – Šenov ukončilo. Posledního závodu se zúčastnilo 64 jezdců ze šesti států. V kronice města Havířova se jako důvody uvádějí možné negativní ekologické dopady a narůstající potíže s organizačním a finančním zajišťováním závodu.

Pokud se chcete o historii tohoto závodu dozvědět více, navštivte právě probíhající výstavu Závodní okruh Havířov – Šenov, která je k vidění v Šenovském muzeu. Je plná různých zajímavých dokumentů a fotografií. Potrvá do 30. září 2017.

Havířovský zlatý kahanec na Těrlickém okruhu 2017. Horst Saiger na stroji Kawasaki ZX-10RR v cíli Kahance.
Těrlický okruh: rychlost, adrenalin i kachny na cílové rovince