O krutém zacházení většinou mlčí. Důvodů je hned několik – stud, obavy z osamělosti a také pocit výchovného selhání. „Co může být horšího než si přiznat, že dítě, které jsme s láskou vychovali, s námi zachází jako s onucí? Kde jsme jen udělali chybu," ptají se důchodci při pozdějších výsleších na policii.

Špička ledovce

Kolik seniorů zažívá fyzické či psychické týrání, lze jen stěží odhadnout. Například v Ostravě policisté za posledních pět let řešili třicet takových případů, které skončily vykázáním násilníka z domu. Jak ale sami přiznávají, jde jen o špičku ledovce. I to byl jeden z důvodů, proč ve čtvrtek ostravští policisté zahájili kampaň nazvanou Místo činu? Domov!!, která je zaměřena právě na týrané seniory. „Je třeba k tomu dělat osvětu. A k tomu bude sloužit tato nová mediální kampaň," uvedl ředitel moravskoslezské policie Tomáš Tuhý.

O této problematice chtějí policisté hovořit na besedách a dalších setkáním, a to nejen s důchodci. Připravili letáky, zvukové a videonahrávky. Do projektu se zapojila i Lékařská fakulta Ostravské univerzity, kde vznikl výukový film Klidné stáří.

„Je zde nový fenomén. Týraní senioři. Není to běžné, není to časté, ale je to tady. Četností bych to srovnal s dětmi," řekl Igor Dvořáček, přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava, který současně působí i na lékařské fakultě.

Spolupráce

Podle Dvořáčka je úzká spolupráce lékařských specialistů s policisty a dalšími lidmi, kteří se dostávají do kontaktu s domácím násilím, velmi důležitá. Učí je poznávat zranění, která jsou charakteristická pro tento druh zločinů. „Učíme je, aby rozlišovali zranění, která vzniknou spontánně pádem, nárazem, od zranění vzniklých při sebeobraně," řekl Dvořáček.

Policisté také mohou některé případy domácího násilí prakticky konzultovat s lékařskými odborníky. Jsou jim schopni zaslat fotografie zranění. A experti poté určí, zda domácí násilí skutečně přichází v úvahu.

Mlčí

Většina seniorů veškerá příkoří mlčky snáší. Vše vyjde najevo až po útocích, u kterých zasahuje policie. Následuje vykázání agresora, důchodcům je vzápětí nabídnuta pomoc intervenčního centra, které je určena právě obětem domácího násilí. Jedno z nich působí i v Ostravě. „Je pravda, že k nám důchodci senioři sami o sobě přijdou jen zcela výjimečně," řekla vedoucí ostravského centra Lucie Paprsteinová s tím, že jde mnohdy o otřesné případy.

„Je to hrozně těžká situace. Jde o blízkého člověka, existuje tam i citové propojení. Pro rodiče je to opravdu velmi obtížné," řekla Paprsteinová s tím, že mnozí z nich navíc dávají vinu sami sobě a vše berou jako výchovné selhání.

Dalším důvodem, proč někteří mlčí, je obava ze samoty. „Jsou schopni snášet obrovské hrůzy, jen aby nezůstali sami," dodala Paprsteinová s tím, že důchodci se své potomky často snaží i omlouvat. „Jako by hledali vinu u sebe a ne u nich," uvedla vedoucí intervenčního centra.

Ekonomický inkubátor

Mnozí týraní senioři jsou ve svých domovech drženi jako v inkubátorech, které je pouze udržují při životě. „Dostávají najíst jen tolik, aby přežili další měsíc, tedy do dalšího důchodu. A ten jim jejich děti seberou," uzavřel Dvořáček