Budapešť pokořili na koloběžkách

Pavel Debef z Kopřivnice a Jiří Král z Bravantic ujeli na (pro cestování neobvyklých) dopravních prostředcích za sedm dní více než pět set kilometrů.

Nápad vyrazit na koloběžkách na nějaký delší výlet se v hlavách obou milovníků těchto strojů zrodil v loňském roce, tedy v době, kdy si koloběžky pořídili. Přestože původní plán měl mít podobu cesty z Estonska do Litvy, nakonec se sportovci rozhodli pro trasu jinou. Z České republiky vyrazili směr Maďarsko. „Původně jsme chtěli vyrazit jinam, ale když to nevyšlo, napadla nás Budapešt. Z Brna totiž vede cyklostezka do Vídně, navíc Jirka tu trasu už jednou jel, tak jsme věděli, že by to měla být docela dobrá cesta," vysvětlil Pavel Debef důvody, které je s koloběžkami zavedly na jih.

A protože z Vídně je to podle slov koloběžkařů do Maďarska pořád z mírného kopce, rozhodla se dvojice stanovit jako cíl cesty Budapešť. Cesta z Brna do metropole Maďarska trvala novojičínským sportovcům celkem sedm dní. Za tu dobu najeli 525 kilometrů a na koloběžkách stáli 35 hodin a 27 minut při průměrné rychlosti 15 kilometrů v hodině. „Trasu jsme vybrali dobrou, i když i tady jsme narazili na několik nevyhnutelných překážek v podobě kopců. Ty jsou ostatně největším problémem koloběžkářů. Mírné kopce ještě tak moc nevadí, ale při větším stoupání se musí slézt a jít vedle koloběžky," vysvětlil Pavel Debef a pokračoval: „Není totiž šance utáhnout svoji váhu, kolobku a ještě vozík, který jsme měli za sebou na jídlo a stan, ve kterém jsme nocovali."

Kromě kopců čekalo na milovníky koloběžek ještě jedno nemilé překvapení. Teploty se na začátku srpna vyšplhaly k tropickým výškám a ze slunce, které mělo příjemně svítit na cestu, se tak stala věc, jež rozpalovala cesty a žízní mořila všechny, kteří se před ní neschovali do stínu. „Dodržet během naší cesty pravidelný pitný režim a mít u sebe pořád dostatečnou zásobu vody, to bylo kvůli počasí asi to nejhorší, co jsme zažili. Bylo hrozné vedro a v Budapešti nám dokonce jeden pán říkal, že je jednačtyřicet stupňů ve stínu. Takže nám nezbylo než pořád někde zastavovat a pít. Denně jsme ve dvou vypili skoro osm a půl litru vody, což bylo nejvíc v mém životě," popsal se smíchem Pavel Debef.

Cestování na koloběžkách, za kterými se jak u nás, tak i v cizině kdekdo otočí a mnohdy si jízdu na nich chce také na vlastní kůži vyzkoušet, se Pavlovi i Jiřímu zalíbilo. Už nyní proto plánují, kam vyrazí příště. „Ještě na podzim bychom si chtěli udělat nějaký menší výlet, ale to jen pokud nám vyjde čas. Příští rok pak máme v plánu výlet větší a hlavně delší. Pokud se nám podaří sehnat sponzora, a v tomto ohledu už máme dokonce i něco předjednáno, chtěli bychom udělat takřka měsíční výlet po Evropě," prozradil své plány kopřivnický sportovec s tím, že jestli dvojice koloběžkářů vyrazí na sever, nebo na jih, se teprve uvidí.