To, že by se měl stát Velký pátek státním svátkem a tedy dnem pracovního klidu již 8. ledna navrhl v pozměňovacím návrhu zákona Senát Parlamentu České republiky. O případném přijetí tohoto zákona by měla rozhodnout Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a tudíž i trojice poslanců z Novojičínska. Jejich názory v této věci jsou však naprosto rozličné.

„Nemám s tím žádný problém. Dokonce asi před rokem říkal kolega Bublan, že by svátkem mohl být i Zelený čtvrtek. I když vím, že jsou kolegové, kteří s tím problém mají,“ sdělila poslankyně Hana Šedivá (ČSSD) a dodala, že každý den volna je pro lidi dobrý, aby si udělali doma, co potřebují. „Ale z církevního hlediska to neumím posoudit,“ dodala Šedivá.

Zásadně proti tomu, aby byl Velký pátek dnem pracovního klidu, byla naopak poslankyně Kateřina Konečná (KSČM). „Nemám problém s tím, aby to byl významný den, ale další státní svátek znamená významné náklady na státní rozpočet. A hlavně, já si nemyslím, že bychom byli katolickou zemí, kde Vleký pátek uznává velké množství lidí,“ uvedla Konečná, která chápe, že lidé by přivítali další den volna, ale účel podle lidoveckých senátorů by to prý nesplnilo. „Už teď máme státních svátků poměrně hodně a nemyslím si, že by bylo dobře, aby se přidělávaly další. Potom bychom našli určitě mnoho dalších dat, které by mohly být svátky,“ poznamenala Konečná.

Poslední z poslanců Pavel Hrnčíř (ODS) neuměl jednoznačně odpovědět, jak by se v případě hlasování rozhodoval. „Pro mě je to velké dilema, Jako člen rozpočtového výboru, v této chvíli národohospodář bych uvažoval, že ne. Na druhé straně, jako konzervativec velikonoční svátky ctím a chápu věřící, že k tomu mají silný vztah,“ řekl Hrnčíř tím, že chápe, že pro věřící má Velký pátek minimálně stejný význam jako vzkříšení. „Jenže z hlediska národohospodářského je to zase mírný úbytek hrubého hospodářského produktu, takže váhám,“ dodal Hrnčíř.

Podle zákona č.245/2000 Sb. o státních svátcích máme v současném době třináct svátků, které jsou dny pracovního klidu, z toho ale dva z nich připadnou současně na 1. ledna. Vzhledem k tomu, že u nás, narozdíl například od Španělska, ale nejsou svátky pohyblivé, tedy nepřesouvají se na nejbližší pracovní den, je volna ještě méně. Pokaždé totiž padne nějaký svátek na den pracovního volna či klidu. Za poslední léta si tak lidé užili skutečného volna kvůli svátku maximálně desetkrát v jednom roce.

Velký pátek uznává jako oficiální svátek řada evropských zemí, v některých je svátkem dokonce i zelený čtvrtek. Kvůli znovuzavedení Velkého pátku jako svátku již vznikla petice, kterou vytvořili senátoři Soňa Paukrtová a Jaromír Štětina a Tomáš Halík, duchovní a vysokoškolský pedagog. Petici za navrácení podepsalo již téměř 32 tisíc lidí.