Bezmála třicet bytů by mělo být součástí komplexu, který má postavit soukromý investor za sídlem České spořitelny v samotném centru Nového Jičína. Atraktivní lokalita je již řadu let spíše pro ostudu, než aby zde občané trávili volný čas. V oblibě je zejména u bezdomovců a řada lidí místo využívá i jako veřejné záchody.

Změnit to má rozhodnutí novojičínských zastupitelů, kteří na konci loňského roku odsouhlasili prodej bezmála 2400 metrů čtverečních. Oznámení o nabídkovém řízení nyní visí na úřední desce města a zájemci se mohou hlásit do 16. února.

Čtyřpodlažní domy

„Město Nový Jičín vypsalo nabídkové řízení na prodej pozemku na Dolní bráně za účelem výstavby bytových domů. Výstavba musí proběhnout v souladu se zastavovací studií zmíněné lokality. Na pozemku by měly vyrůst tři stejné čtyřpodlažní domy, které budou tvořit jeden spojený celek. Dole budou komerční prostory drobné obchody a služby, a v dalších patrech byty," potvrdila Deníku mluvčí radnice Marie Machková.

Konkrétně se má jednat o 27 bytových jednotek a šest komerčních prostorů. Případný investor musí počítat s řadou regulativů (výška a objem stavby a další pozn. red.) a podmínek. Musí postupovat podle zastavovací studie lokality Dolní brána, kterou si již dříve nechalo město udělat. „Bez souhlasu města nesmí být stavba ve změněné podobě realizována," stojí mimo jiné v nabídkovém řízení, kde je minimální kupní cena stanovena na částku 2 475 900 korun. Tedy zhruba tisícovka za metr čtvereční.

K ceně měli připomínky ještě před schvalováním někteří zastupitelé. „Tyto pozemky jsou vcelku lukrativní a cena jeden tisíc korun za metr čtvereční se mi zdá poměrně nízká na to, v jakém místě se nacházejí," uvedl Jiří Strýček (ANO 2011). „Ta cena je podle znaleckého posudku," odpověděl mu Vladimír Bartoň, vedoucí odboru majetku, rozvoje a investic (OMRI). Místostarostka Blanka Faluši (ČSSD) k tomu dodala, že se jedná o minimální cenu a nabídka může být ve finále vyšší.

Jiný postup

Zastupitelé napříč politickým spektrem s výstavbou bytových domů a vůbec s celkovou proměnou nevábného místa souhlasili. Navrhli ale v některých případech postupovat jinak. „Je pro město výhodné, zbavovat se tak lukrativního pozemku?" zeptal se Václav Dobrozemský (ODS) a přednesl svůj pohled na věc.

„Občanský zákoník zná institut práva stavby, který umožňuje investorovi mít na povrchu postavenou stavbu, ale vlastník pozemků se nezbavuje svého vlastnického práva," řekl s tím, že by měla radnice v této podobě svůj záměr zveřejnit v prvním nabídkovém řízení. V případě, že by zájem z řad investorů nebyl, v dalším kole už by šlo o prodej. „My jsme zvažovali i tuto alternativu, je to ale nový institut a nemáme s tím až takové zkušenosti," reagoval vedoucí OMRI. „Podmínky jsou natolik svazující, že věříme, že se nám přihlásí opravdu zodpovědný a kvalitní investor. Město nemá na výstavbu nových bytů," doplnila k tématu místostarostka Faluši.

Současná výměra pozemku na Dolní Bráně je šest a půl tisíce metrů čtverečných, městu tak čtyři tisíce ještě zůstanou. Padl i návrh, aby budoucí majitel zainvestoval do veřejné zeleně nebo se mu prodal celý pozemek, který by zkultivoval. Jenže polovina lokality leží v záplavovém pásmu (proto nemohou být v komplexu podzemí garáže, musí být vyvýšené přízemí atd. pozn. red.) a také se zde nachází pomník vojákům Rudé armády. Ten, ač zde nikdo není pohřben, je hrobovým místem a jeho odstranění či přemístění je velice komplikovanou záležitostí. Nemluvě o tom, že někteří zastupitelé o jeho zrušení nechtějí ani slyšet.

„Já bych se nerada tohoto pomníku zbavovala, přeci jen měli bychom si svých osvoboditelů vážit," brání monument postavený ve stylu socialistického realismu v 70. letech minulého století Kateřina Konečná (KSČM).

Připomínky a návrhy z řad opozičních zastupitelů nakonec na úrodnou půdu nepadly a zastupitelstvo odhlasovalo záměr prodat část rozlehlého pozemku.