VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Budoucnost záchranných stanic je nejistá

Bartošovice - Národní síť záchranných stanic v ČR, kterou koordinuje Český svaz ochránců přírody, je unikátní evropský projekt,“ říka ředitel záchranné stanice v Bartošovicích Petr Orel.

10.4.2011
SDÍLEJ:

Ředitel záchranné stanice v Bartošovicích Petr Orel. Foto: Deník/Archiv

Některé záchranné stanice hlásí existenční problémy. Zatímco finančních prostředků je rok od roku méně, počty zvířat, potřebujícíh ošetřit či zachránit, nijak razantně neklesají. Na situaci kolem záchranných stanic, konkrétně té, nacházející se v Bartošovicích, se Deník zeptal jejího ředitele Petra Orla.

Jak nákladný je provoz záchranné stanice v Bartošovicích?

Z celkových nákladů stanice vyvozujeme průměrné náklady na jednoho přijatého živočicha, tyto se v posledním roce pohybovaly v úrovni plus minus 2300 Kč. Je zde zahrnuta komplexní péče (veterinární služby, léčiva, další ošetřování, krmení, mzdové náklady ), samozřejmě je v tom i přeprava zvířete a krmení, energie, některé další služby jako jsou např. laboratorní vyšetření, ale také náklady související s údržbou celého areálu záchranné stanice. Při našem ročním příjmu cca 1100 zvířat se pak dá jednoduše vykalkulovat naše roční potřeba finančních prostředků na provoz záchranné stanice. Je logické , že jde o průměrné náklady na 1 exemplář, průměrná délka držení živočichů je pak 2 měsíce, ale některá jsou zde jenom několik dnů, jiná naopak několik měsíců, či rok. Jiné jsou náklady na drozda zpěvného a diametrálně odlišné třeba na čápa bílého nebo vydru říční.

Naše organizace (ZO ČSOP Nový Jičín) zřizuje a provozuje nejen záchrannou stanici, ale také centrum ekologické výchovy a Informační centrum CHKO Poodří. Řeší záchranné programy některých vybraných kriticky , či silně ohrožených druhů (sova pálená, sýček obecný). V této souvislosti je mediálně nejznámější projekt „Návrat orla skalního do ČR“, všechny tyto programy, či projekty jsou financovány samostatně.

Z jaký příspěvků je provoz stanice hrazen? Kdo všechno na něj přispívá?

Co se týká záchranné stanice, tak zhruba 15% je hrazeno ze státních prostředků, cca 40% z účelových dotací samospráv krajů, měst a obcí kde jako záchranná stanice fungujeme a zbylé peníze pocházejí od nadací, dárců, či celostátní sbírky „Zvíře v nouzi“. Část prostředků získáváme také z vlastních aktivit. Projekty mimo záchrannou stanici, uvedené výše, jsou z velké části hrazeny z fondů EU, z tzv. Operačního programu životního prostředí, či z fondu příhraniční spolupráce, ze kterého je z velké části hrazen právě projekt „Návrat orla skalního do ČR“

Jaká je současná situace? Hrozí z důvodu financí například omezení některé z vámi poskytovaných služeb, uzavření stanice či něco podobného?

Na rozdíl od zoologických zahrad, či útulků pro domácí mazlíčky, nemá financování záchranných stanic pro volně žijící živočichy v legislativě oporu a to přesto, že stát prostřednictvím zákonných norem ukládá záchranným stanicím celou řadu povinností, od roku 2009 je v platnosti dokonce vyhláška MŽP, která stanovuje pro provoz záchranných stanic ještě přísnější podmínky než mají zákonem určené již zmíněné zoologické zahrady. Do jisté míry je to absurdní. Tato situace pro nás znamená každoroční oslovení samospráv a překonání často velmi složitých a především administrativně náročných překážek, neboť každé město, či obec má jiná grantová pravidla. Jsou města a obce, která z objektivních důvodů nemohou přispívat, je ale také mnoho takových, která na problematiku ochrany přírody nereflektují. Velmi si vážím toho, že jsou také města a obce, která nám pravidelně vycházejí vstříc a přispívají na provoz naší stanice. Finanční prostředky od státu byly již v minulém roce výrazně zkráceny (o 15%), také tyto peníze nejsou dopředu jasné a musí se o ně každoročně poměrně tvrdě vyjednávat.
Co se týká soukromých dárců, nadací či finančních prostředků ze sbírky tak to je také každoročně otevřená záležitost. Naše zařízení má dlouholetou tradici, je nejstarší ve střední Evropě a snaží se zajišťovat všechny ochranářské služby na vysoké úrovni, také asi právě proto se nám zatím vždy podařilo každoročně zajistit provozní peníze. Hlavní dík patří bezesporu samosprávným orgánům krajů, ale i některých měst a řady obcí. V letošním roce to zatím vypadá tak, že opět budeme moci vykonávat aktivity záchranné stanice v plné šíři, nicméně řada dotací, či jiných příjmů na letošní rok je zatím nejistá, jsou ještě v jednání a nejsou smluvně uzavřena.

Jak vidíte budoucnost fungování vaší stanice?

Naše zařízení je součástí Národní sítě záchranných stanic v ČR, kterou koordinuje Český svaz ochránců přírody, jde o unikátní projekt v Evropě, srovnatelný přístup mají snad jen ve Velké Británii. Ročně projde stanicemi na 12 000 živočichů. V rámci ekologické výchovy je pak shlédne okolo 150 tisíc návštěvníků. Já jako předseda Rady Národní sítě záchranných stanic v ČR mám na zřeteli celou síť, nejen naše zařízení.

Věřím , že celou síť udržíme životaschopnou (některé stanice jsou na tom velmi špatně a jejich budoucnost je nejistá). Našim cílem je dosáhnout toho, aby stát přispíval 30% na provoz záchranných stanic a rozvíjet dárcovství, tak jak je zaběhlé ve vyspělých státech.Většina důvodů příjmů zvířat do záchranných stanic přímo, či nepřímo souvisí s činností člověka a společnost má také morální a etickou povinnost se o tato zvířata postarat. Tuto aktivitu nejde dělat na amatérské úrovni z řady odborných důvodů, ale také v návaznosti na již zmíněnou platnou legislativní úpravu.

Autor: Jana Hromočuková

10.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Deník - Naši prvňáci

Tento týden představíme školáky ze ZŠ Komenského 68, Nový Jičín

Předvolební debata Deníku

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Jistebník doma zdolal v derby Libhošť

/FOTOGALERIE/ Novojičínské derby v I. A třídě, sk. B, nakonec dopadlo lépe pro nováčka, který porazil oslabené hosty 2:0.  

Město zřídilo rozptylovou loučku

Další možnost, jak se rozloučit se svými blízkými zesnulými, budou mít obyvatelé Fulneku.

AKTUALIZOVÁNO

ON-LINE rozhovor s Alfrédem Šrámkem, kandidátem na poslance za Realisty

JUDr. Alfréd Šrámek, kandidát na poslance za Realisty byl hostem on-line rozhovoru Deníku.

Čtyřproudovka má být bezpečnější

Osmapadesátiletou chodkyni srazilo ve Frenštátě pod Radhoštěm vozidlo, které řídil jednatřicetiletý řidič. Žena v tu chvíli přecházela silnici po přechodu pro chodce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení