VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Budovy radnic mají různou historii

Nový Jičín - Jihozápadnímu rohu novojičínského náměstí dominuje radniční budova, která má charakteristickou podobu a oproti svému okolí je její fasáda jednoduchá a jako jediná bílá.

17.3.2013
SDÍLEJ:

Radnice v Novém Jičíně.Foto: Deník/Ivan Pavelek

Na sokl radnice se vrátila socha

Poslední radikálnější přestavba v jádru renesanční stavby proběhla na sklonku třicátých let minulého století. „Z této stavební etapy je zachována podstatná část hodnotné interiérové výbavy kvalitního řemeslného zpracování. V přízemí vstupní síně je osazena pískovcová polychromovaná deska, připomínající postavení šestiboké stavby v jihovýchodním nároží městských hradeb," píše město na svém webu. Zde také stojí, že radnice má zřejmě gotický původ z doby požáru města v roce 1503. Obvodové zdivo, stejně jako část kleneb přízemí pochází z renesanční stavební etapy o osmdesát let později. Architektonických zásahů se budova dočkala poté ještě mnohokrát.

Dnes pod charakteristickou věžičkou, která je pro turisty otevřena například během městských slavností, má své zázemí vedení Nového Jičína v čele se starostou. Sídlí zde část městského úřadu a v přízemí se nachází aula, kde zasedají zastupitelé nebo zde probíhá třeba vítání občánků.

Vnější podoba radnice je několik desítek let stejná a před pár lety se dokonce vrátila na sokl zadní části radniční věže nad uličkou pro pěší spojující náměstí s ulicí Lidickou socha. Je nazvaná Chodec a autorem je novojičínský umělec Jan Zemánek. Kdo má pocit, že tuto sochu viděl i někde jinde, toho paměť neklame. Téměř identické dílo s téměř identickým názvem od stejného autora je součástí venkovních prostor jedné z valašskomeziříčských restaurací. (edm)

Ve stylu sorely

Studénecká radnice má nejmodernější vzhled.

Studénka (jah) – Budova radnice stojí na studéneckém náměstí od roku 1984. Do té doby vedení města, které je známé především díky dnes již zkrachovalé Vagonce, sídlilo v jiném objektu, který se nacházel v tamní ulici Tovární. Vzhled stavby zcela přesně kopíruje dobu svého vzniku. Její typický krychlovitý tvar dává každému návštěvníkovi na první pohled jasně vědět, že objekt je postaven ve stylu poplatném své době. Jiní ji označují jako stavbu ve stylu známém jako socialistický realismus.

Radnice na náměstí

Odry (sim) – Radní v Odrách za celou historii města sídlili hned v několika budovách. O první radnici existují záznamy z konce patnáctého století.

Oderský úřad se do této budovy nastěhoval v roce 1975.

„První zmínka pochází z roku 1485 a zmiňují se o ní v pergamenovém rukopise oderského cechu koželužského. Původní radnice byla dřevěná a měla čistě obdélníkový půdorys," zmiňuje se o budově radnice Ondřej Tomický ve Vlastivědných listech, příloze oderského zpravodaje. Tato budova později zřejmě vyhořela a kolem roku 1515 byla postavena nová radnice v renesančním slohu. Ta fungovala asi tři sta let. V roce 1863 byla takzvaná stará radnice zbourána kvůli své nevyhovující poloze, a to i přesto, že byla symbolem svobodného měšťanství. Dnes na tomto místě stojí kašna. Kde pak sídlili oderští radní, to není známo, ale v roce 1955 byl tehdejší národní výbor přestěhován z Radniční ulice do zámku. Nevydržel tam však dlouho, protože 17. ledna 1964 zámek vyhořel. Proto se národní výbor znovu stěhoval, a to do objektu mateřské školy v ulici Sokolovské. Po rekonstrukci tří měšťanských domů na náměstí byl národní výbor přemístěn na toto místo. Od roku 1975 tak najdeme radnici na nynějším Masarykově náměstí.

V Kopřivnici sídlí v budově Tatry

Kopřivnice (jah) – Budova kopřivnické radnice byla postavena v sedmdesátých letech minulého století. Původně několikapatrový objekt sloužil jako správní budova kopřivnické automobilky Tatra.

Radnice sídlí v budově Tatry.

Město objekt a přilehlé pozemky koupilo v roce 2004 za 34 milionů korun, z toho 1,5 milionu stály pozemky. Základní rekonstrukce budovy proběhla v letech 2005 až 2006 a stála 70 milionů a šlo o likvidaci azbestového obložení části stěn, rekonstrukci elektroinstalace, kompletní výměnu oken a částečnou výměnu dveří, úpravu vestibulu, rekonstrukci sociálních zařízení v koncových sekcích, podhledy, požární zabezpečení a další věci. Slavnostní otevření nové správní budovy se konalo v říjnu roku 2006. Následně došlo k rekonstrukci ostatních sociálních zařízení za 4,5 milionu. Před dvěma lety se opravy dočkaly také výtahy, loni proběhla rekonstrukce vestibulu. Samostatně byla v objektu provedena také rekonstrukce nebytových prostor pošty za 12 milionů korun.

Z fulnecké radnice zůstala pouze věž

Fulnek (ipa) – Radnice ve Fulneku vznikla v roce 1610 za i nanční podpory Jana Skrbenského z Hříště. Tak jako město Fulnek zasáhla v průběhu staletí řada ničivých požárů, tak oheň několikrát uchvátil i radniční budovu. Ta měla nejvíce namále po rozsáhlém požáru města v roce 1945, kdy po skončení druhé světové války zůstalo na náměstí pouze několik čelních stěn několika domů. Z budovy radnice zůstala pouze věž. Její současný vzhled je téměř takový, jaký byl tehdy po válce. Koncem čtyřicátých let minulého století se Fulnečtí pustili do obnovy města, přičemž znovu opravili i radnici, tehdy došlo k mírnému zvýšení věže o arkádový ochoz. Budova radnice je dlouhodobě sídlem městského úřadu, dříve národního výboru.

Bílovecká radnice letos oslavuje

Bílovec (sim) – Bíloveckou radnici najdeme na tamním Slezském náměstí. Nárožní patrový dům s podloubím je v jádru renesanční. Podle architektonických zpráv byla budova postavena v roce 1593, ale později byla několikrát upravována. V jejím štítu je malovaný znak města – zavinutá střela pánů z Kravař. Ve štítové zdi také stojí soška svatého Floriánka. Soška získala své místo ve výklenku radnice koncem 20. století, předtím byl výklenek prázdný. Jak dlouho, to nikdo neví. „V Bílovci se tradovalo, že radnici před mnoha a mnoha lety zdobila soška Floriánka. Jak vypadala a kdy byla z radnice odstraněna, se nepodařilo zjistit. Bezvýsledné bylo i pátrání po původní sošce," sdělila před několika lety tehdejší starostka Bílovce Sylva Kováčiková, z jejíž iniciativy došlo k umístění nové sošky. V historických prostorách radnice sídlí starosta města a část odborů městského úřadu. V přízemí je umístěno informační centrum.

Radnice historická

Frenštát pod Radhoštěm (ipa) – Původ radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm sahá až do roku 1796. Tehdy to ale ještě byla dřevěná stavba. Do stavby nové budovy radnice se pustil v roce 1889 stavitel Staněk z Valašského Meziříčí. Podle návrhu Antonína Tebicha z Brna postavil v letech 1890 a 1891 budovu v novorenesančním stylu, tak jak ji známe dnes. S rozsáhlou výstavbou v sedmdesátých letech dvacátého století, která se dotkla téměř samotného historického centra města, došlo také k přestavbě okolí radnice, k níž byl přistaven nový komplex, v jehož části je v současné době sídlo některých odborů městského úřadu. Vedení města sídlí v historické budově radnice.

Funkcionalismus

Příborská radnice se svým stylem vymyká.

Příbor (edm) – Příborské historické náměstí Sigmunda Freuda s barokními a klasicistními stavbami je „okořeněné" radniční budovou strohého funkcionalistického stylu. Její výstavba probíhala v letech 1936 až 1938 a po jejím dokončení vyřizovali místní občané své úřední záležitosti v novém dvoupatrovém dvoukřídlém objektu, kterému dominují věžní hodiny. Budova nebyla přijata obyvateli města zrovna nejlépe, ale během času se stala součástí koloritu náměstí.

Sídlo je na náměstí

Štramberk (jah) – Budovu štramberské radnice obyvatelé města najdou velmi snadno. Nachází se totiž v jednom z domů, které lemují tamní malebné náměstí. Budova se sídlem vedení Moravského Betlému nese číslo popisné 9. Původní radnice se přitom do roku 1730 nacházela jinde než dnes, v dolní části náměstí a měla číslo popisné 13. Tato nově přistavěná radnice byla spolu s pivovarem zbourána roku 1869. Jako radní dům byla upravena budova školy při dolní bráně. Do dnešní podoby byl objekt přestavěn v roce 1895. Do dnešních dnů v něm působí městský úřad, správa a vedení města.

Autor: Redakce

17.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fotbalisté Petřvaldu na Moravě (v bílém) zahájili nový ročník dělbou bodů.

I. B třída, sk. B: Petřvald na Moravě na úvod remizoval

Veřovický kanonýr Michal Hanko začal sezonu dvěma zářezy, díky kterým Mičkův tým zdolal Odry 3:1.

Souhrn I. B třídy, sk. D: První kolo ve znamení gólových hodů

Bílovečtí mají první bod a nyní cestují na hřiště nováčka

V premiérovém domácím utkání v nové sezoně krajského přeboru nakonec remizovali s Českým Těšínem 1:1. Fotbalisté Bílovce si tak připsali první bod a nyní je čeká sobotní utkání na půdě nováčka ze Staré Bělé.

Frenštát nadělil Slavii kanára

Beskyd doma vyprášil Orlovou 6:0 a potvrdil tak zdařilý vstup do sezony, na který by rád navázali i v sobotu, kdy cestuje do Českého Těšína.  

Užili si dovolenou i festivaly. Teď už krajští lídři vyhlížejí volby

/ANKETA, KANDIDÁTKY PRO VOLBY 2017/ Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 20. a 21. října, do včerejška ale musely strany podat své kandidátky. Kdo jsou lídři v Moravskoslezském kraji a jak v létě nabírali síly do předvolebních soubojů?  

Dva muži v Příboře napadli třetího. Zaútočili nečekaně, surově a zezadu

Hodně nepříjemný a zřejmě i dosti bolestivý byl pro třiadvacetiletého muže nedělní večer v Příboře.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení