Pan Roman z Novojičínska řešil letos v únoru velký problém. Na své zahradě potřeboval pokácet dva velké stromy, ořech a jabloň. „Kvůli plánované stavbě rodinného domu jsem musel pokácet dva stromy, které by tam jinak vadily. Dlouho jsem přemýšlel, zda mám jít na úřad a žádat o povolení kácení, nebo to skácet bez povolení," vypráví pan Roman a dodává, že nakonec stromy pokácel načerno, protože to pro něj bylo rychlejší.

„Tak bych musel na úřad, vyplňovat nějakou žádost a pak nějakou dobu čekat, jestli mi to povolí, nebo nepovolí. Navíc jsem slyšel, že s tím povolováním mají úředníci často problém, tak jsem se na to vykašlal. Je to přece moje zahrada a já si tam můžu dělat, co chci," namítá pan Roman.

Kdyby však pan Roman pár měsíců počkal, mohl by si ušetřit starosti. 15. července totiž nabyla účinnosti novela vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. „Majitel zahrady již nebude muset ve správním řízení žádat o povolení pokácet stromy, které se nachází na jeho zahradě. Zároveň ministerstvo životního prostředí klade větší důraz na ochranu alejí," vyplývá ze zmíněné vyhlášky.

Pozornost by však měli všichni věnovat tomu, co je podle ministerstva definováno jako zahrada. Musí se jednat o veřejně nepřístupný, stavebně oplocený pozemek u bytových a rodinných domů v zastavěném území obce. Tuto podmínku tak třeba nesplňují pozemky v zahrádkářských osadách, přestože v nich trvalý pobyt osob není vyloučen. Za stavební oplocení není považován ani živý plot. Zpřísnění se naopak dočkala ochrana stromořadí, k jehož pokácení je nově nezbytné povolení.

Ne každý zná přesné znění nové vyhlášky a určitě se budou kácet dřeviny, které tyto specifikace nebudou splňovat. „Proto doporučujeme občanům, aby se před kácením přišli poradit na příslušný úřad a ujistili se, že právě jejich dřevina splňuje podmínky pro možnost kácení bez povolovacího řízení," uvádí tisková mluvčí Kopřivnice Lucie Petříčková.

Informace lze případně najít také na webových stránkách ministerstva či jednotlivých měst. Příbor nebo Frenštát pod Radhoštěm již obdobné instrukce na svých webech vyvěsili.

Co na to úřady?

Na kopřivnický úřad přichází ročně 50 až 60 žádostí o kácení dřevin rostoucích mimo les. „V pěti až deseti případech není žádosti vyhověno. Většinou se jedná o hodnotné, starší dřeviny, kdy důvod ke kácení je v porovnání s funkcí a estetickou hodnotou dřeviny malicherný, například že ze stromu na zahradě padá moc listí, několik větví zasahuje k omítce nebo se zanáší okapy," poodhalila něco ze statistiky Lucie Petříčková.

Pracovníci odboru, jež mají povolování kácení dřevin na starosti, však novelou vyhlášky příliš nadšení nejsou. Doposud totiž mohli za odstraněné dřeviny požadovat náhradní výsadbu, což se dělo ve zhruba 90 procentech případů. Nyní však kácení nepodléhá schvalovacímu procesu a tudíž nelze novou výsadbu požadovat.

Nová vyhláška způsobuje rozpaky také u pracovníků odboru životního prostředí v Novém Jičíně. „Mají obavy, že občané budou kácet více, než je nezbytně nutné, a že se v zastavěných částech obce výrazně sníží počet zeleně," uvádí tisková mluvčí města Marie Machková s tím, že pracovníci mají také obavy, že bude docházet ke kolizním situacím, protože vyhláška přesně vymezuje, za jakých podmínek a kde lze stromy kácet, a lidé si to nemusí hned uvědomit.

„V loňském roce obdržel novojičínský odbor životního prostředí 345 žádostí o povolení kácení dřevin," dodala na závěr mluvčí.