Už se to blíží. K 1. prosinci tohoto roku mají být zprovozněny úseky dálnice od Ostravy-Rudné až do Bohumína. Jde o sedmnáctikilometrovou část autostrády nesoucí zatím název D 47, jejíž součástí je také impozantní most přes Koblovská jezera. Jeho dominantou je osmačtyřicet metrů vysoký pylon.

Tato část dálnice bude čekat na napojení dalšího, téměř dvanáctikilometrového úseku, jehož součástí je pak i jediný tunel na celé trase, do jara příštího roku. Na obou zmiňovaných ojedinělých stavbách proběhl v sobotu den otevřených dveří, který přilákal davy lidí ze širokého okolí.

Toužebně očekávanou silnicí všakmábýt severovýchodní cíp republiky spojen na jedné straně s Prahou a na druhé přes Polsko s celou Evropu nejdříve až ve druhé polovině roku 2009. Tento termín se však podle dobře informovaných zdrojů zřejmě podaří dodržet jen velmi těžko.

„V současné době probíhá výběrové řízení na zhotovitele stavby Bohumín - státní hranice. Předpokládaný termín podepsání smlouvy je přelom roku tohoto a příštího roku. Předpoklad zahájení stavby je pak březen 2008 a termín zprůjezdnění se bude dojednávat se zhotovitelem polského úseku dálnice A1,“ přiblížila nedávno Deníku situaci na problémovém úseku Martina Vápeníková, tisková mluvčí Ředitelství silnic a dálnic.

„Do konce roku 2009 bude zprovozněn maximálně jeden pás úseku dálnice vedoucího od Bohumína k polské hranici. Jezdit se ale po něm možná bude prozatímně v obou směrech. Všechny čtyři pruhy se udělat určitě nestihnou,“ sdělil Deníku zdroj, jenž je se stavbou dálnice dobře seznámen. Ačkoliv je podle něj stavba moravs koslezské dálnice s polskou stranou opravdu koordinovaná, naši severní sousedé mají údajně s výstavbou posledního úseku dálnice A1 ještě větší skluz. „Jejich silnice naváže na naši D47 nejdříve v půlce roku 2010,“ myslí si informátor, který chtěl zůstat v anonymitě.

Podle dosavadních odhadů by měla celkově osmdesátikilometrová Via Moravica, jak je také dálnice D 47 nazývána, přijít na 57 miliard korun.

Via Moravica povede pod zemí i nad vodou

OSTRAVA - Jsou to dvě pozoruhodnosti na moravskoslezské dálnici D 47. První z nich prorazila Klimkovický kopec, druhá pak překlenula Koblovská jezera. Tunel a most.

Na obou těchto stavbách se v sobotu uskutečnil den otevřených dveří. Zajímavé dominanty dlouho očekávané dálnice, která propojí tento region rychle a pohodlně se zbytkem republiky, potažmo s celou Evropou, se těšily velkému zájmu návštěvníků.

Tunel chrání životní prostředí

„Je to fantastická stavební záležitost. To se nestaví v našem regionu každý den,“ pěl chválu na adresu tunelu po jeho prohlídce Břetislav Ostárek, ostravský stavař v důchodu. Dva tunelové tubusy, jeden dlouhý 1078 metrů a druhý ještě o deset metrů delší, se začaly razit v dubnu před dvěma lety. Do zkušebního provozu by měl být tunel, jehož stavba přijde na dvě a půl miliardy korun, uveden příští rok na jaře.

Jde přitom o jediný tunel na celém úseku dálnice D 47 a k tomu druhý nejdelší v rámci celé dálniční sítě České republiky. „Navržen byl z důvodu ochrany životního prostředí a také kvůli minimalizaci vlivu stavby na obec Klimkovice a blízké lázně na Hýlově,“ vysvětlil vedoucí projektu Břetislav Polák ze společnosti Metrostav. „Byli jsme zvědaví, tak jsme přišli na prohlídku. Udělali jsme si se ženou a dětmi takovou malou procházku tunelem,“ uvedl na dni otevřených dveří muž z Vřesiny a pokračoval: „Určitě už čekám, až bude dálnice zprůjezdněna celá, protože jezdím často služebně do Čech. Teď se dostat do Olomouce je mnohokrát tragédie. Až bude kraj napojen na dálniční síť, určitě to bude znamenat jeho další rozvoj.“

Po mostě se bude jezdit ještě letos

Svým působivým vzhledem lákal k prohlídce i zavěšený most přes Koblovská jezera. Bezmála padesát metrů vysoký pylon drží jeho konstrukci na osmadvaceti vypjatých strunách. Každá z nich je pak složena z lan, kterých je dohromady přes dva tisíce.

„Jde o druhý most tohoto typu na české dálniční síti. Ten první je u Poděbrad,“ uvedl přípravář této stavby Peter Pitoňák ze společnosti Skanska.

„Je to dominanta, která nás zaujala. Když už se po mostě bude jezdit, tak si ho asi nebudeme mít příležitost tak dobře prohlédnout. Proto jsme přišli na dnešní den otevřených dveří,“ osvětlila Alena Jakusová z Dolní Lutyně důvod toho, proč v chladné sobotě vyrazila na takřka dokončený most.

„Až bude dálnice celá, tak to bude prima, protože jezdíme často do Čech,“ dodala.

Na zprůjezdnění celé dálnice si ale zatím bude muset počkat nejméně do konce roku 2009. Po mostě, který je součástí dálničního průtahu Ostravou, se však bude jezdit už před koncem letošního roku.

Most v číslech

Délka - 606 metrů

Výška pylonu - 48 metrů

Počet závěsů - 28 (14 na každé straně)

Lan v každém ze závěsů - 55 až 91

Celková délka lan - 2136 kilometrů

Zprovoznění - 1. prosince 2007

Tunel v číslech

Délka tubusů - 1078 a 1088 metrů

Výška průjezdného profilu - 4,8 metru

Šířka vozovky - 9,5 metru

Maximální výška nadloží - 25 metrů

Bezepčnostních propojek - 5

Zprovoznění - jaro 2008

Mýtné bude, dálniční známky ne

OSTRAVA - Mýtné brány vznikají na zatím nezprovozněném úseku dálnice D 47 mezi Rudnou ulicí v Ostravě a Bohumínem. Začít fungovat by měly letos v prosinci, kdy bude tento 17,2 kilometru dlouhý úsek dálnice otevřen.

„Elektronické mýtné tam rozhodně bude. Co se týká časových poplatků, tedy dálničních známek pro osobní auta a lehká nákladní auta, tak ty tam platit nebudou ani příští rok,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Pro začátek podle něj bude zpoplatněna pouze jízda nákladních aut od dvanácti tun výše, což je elektronické mýtné. Osobní auta a malé nákladní vozy budou muset mít časové dálniční známky až od roku 2009 nebo 2010. „Chceme ten region zpoplatnit pro osobní auta, až ta dálniční síť bude kompletní. Tedy ve chvíli, kdy bude vše dostavěno a navázáno, v ten moment to kompletně zpoplatníme včetně rychlostních silnic,“ řekl Hanzelka.

Dálnice D 47 vedoucí přes Ostravu k polským hranicím ponese v budoucnu nový název dálnice D 1, tedy naší nejdůležitější dopravní tepny v zemi. „Původně plány byly jiné, dálnice D 1 se měla stáčet od Vyškova přes Kroměříž na Zlín a Slovensko. Koncem devadesátých let se to přehodnotilo, protože Ostravsko je klíčovým regionem u nás. Proto hlavní páteřní komunikace je Praha -Brno - Ostrava,“ doplnil mluvčí.