Je to hrůza, shodují se včelaři na Novojičínsku. Vytrvalý déšť a nízké teploty dohnaly jejich včelstva na pokraj sil. I když rostliny během několika slunečných dnů stačily rozkvést, včely je nestačily dostatečně opylovat. Zakrátko se totiž přihnaly mraky a vodní kapky květy rozbily a přes neustálý déšť se k nim včely ani nedostaly. Pokud toto nepříznivé počasí vydrží i přes období květu lip, bude situace velmi vážná nejen pro včelaře.

Příkrmy včelstev jsou nezbytné

Včelaři v současné době udržují své zlato na křídlech pomocí přikrmování. „Od jara po celou dobu jen přikrmujeme, aby vůbec přežily. Všechno je teď odkvetlé, je zima a prší. Je to hrůza, tady v okrese, na Moravě, ale i v Čechách, ale hlavně u nás. Včelstva jsou úplně na dně,“ přiblížil situaci Josef Toman, místopředseda Okresního výboru Českého svazu včelařů v Novém Jičíně. S ním souhlasí i včelař Milan Bzonek z Bílovce, jenž působil jako předseda Základní organizace Českého svazu včelařů Bílovec. „Prší, prší, prší. V době, kdy by měly mít včely největší snůšku. Je to katastrofa. Za normálních okolností by v tuto dobu už měl včelař stočených několik kilogramů medu ze svých včelstev, a zatím to vypadá tak, že žádný včelař nemá ani deko medu, a nikdo neví, jak to dopadne…,“ zamyslel se Bzonek. Situace je i podle něj opravdu zlá. „Všichni si myslí, že včela je tady hlavně proto, aby byl med, ale to není pravda. I Einstein říkal, že pokud zmizí včela ze zemského povrchu, do pěti let zmizí i lidstvo. Tragédie je právě v tomto,“ dodal sklesle.

Domácí produkce medu je tímto také ohrožena. „My tady v oblasti Bludovic míváme spoustu lip a každoročně z nich máme velkou snůšku. Ale jak do toho přijde deštivé počasí, je po všem. S medem to vypadá velmi špatně, momentálně nepřipadá v úvahu,“ potvrdil Toman z okresního výboru.

Hrozí neplánované rojení včel

Nevlídné počasí, podmáčený terén a nepřítomnost včelaře však může mít i jiné následky pro včelstva. Začnou se totiž objevovat roje, které si hledají nové místo. „Pokud včelař neudělá prohlídku po takovém počasí, kdy zkontroluje rojení tím, že likviduje přebytečné takzvané matečníky čili buňky, které jsou větší než ostatní buňky a z nichž se líhnou mladé matky, utvoří se roj,“ nastínil kopřivnický včelař Jiří Matuš. Po vylíhnutí nových matek sebere ta stará svou věrnou družinu, zásoby medu obvykle na tři dny a vyletí. Včelařům tak nezbývá než se buďto smířit se ztrátou, nebo roj najít, přivést jej zpět, a tak vytvořit nové včelstvo.

Včelaři se shodují v jednom. Nepamatují tak deštivý a studený květen. Zároveň však doufají, že se počasí umoudří a rozkvetou alespoň lípy, které by jejich černo-žluté svěřence mohly zachránit. „Včely prostě mají svá tajemství,“ uzavřel s pokorou bílovecký včelař Bzonek.