Koncem letošního května by měla být hotova dostavba objektu ve Starém Jičíně, ve kterém by mělo být šest bytů s pečovatelskou službou a dalších devět obecních bytů nebo spíše ubytovacích pokojů. Při převzetí objektu už by obec měla mít téměř jasno, jakým způsobem budou zajištěny sociální a zdravotní služby a provoz objektu.

„Do tří měsíců od dokončení stavby musíme pronajmout státní byty, jinak přijdeme o dotaci. To znamená uzavření nájemní smlouvy na dva roky, pro nájemce ve věku minimálně pětašedesáti let. Jedná se o sociální byty. Takže musíme mít uzavřeno šest nájemních smluv na sociální byty a pak nám zůstává devět našich pokojů," nastínil na posledním zasedání Zastupitelstva Starého Jičína místostarosta obce Miroslav Klimpar a upřesnil, že obec počítá s celkovým počtem okolo třiadvaceti klientů v objektu. „Zájem je větší, už teď máme čtyřiadvacet klientů," poznamenal.

Jako největší problém se jeví pozdější samotné provozování zařízení. Nabízejí se tři možnosti, ale ani jedna z nich se nezdá být ideální. První variantou je, že zařízení bude provozovat plně obec, tedy i se sociálními službami.

„V takovém případě bychom si ze zákona museli pořídit osobu odborně způsobilou, přes kterou bychom to provozovali, a museli bychom to přihlásit jako živnost. Tak to provozují v Hustopečích nad Bečvou, kde nás upozorňovali, že tam mají velké problémy s náklady," sdělil místostarosta Starého Jičína a doplnil, že Hustopeče nad Bečvou mají ve svém sociálním zařízení dvě pracovnice a roční náklady mají minimálně čtyři sta tisíc korun.

NA MÍSTNÍ LIDI SE NEMUSÍ DOSTAT

Druhá možnost podle místostarosty je pronajmout celou budovu firmě, která má registraci.

„Kamkoliv přijdu, tam se všechny právnické subjekty, které mají registraci, o to hlásí. Člen jednoho takového subjektu mě ale upozorňoval, že ať nepočítáme s tím, že tam budou ubytováni jen naši občané. Je jasné, že těmto subjektům jde o zisk, což, myslím, nebylo cílem toho, proč jsme to stavěli," podotkl Miroslav Klimpar.

Třetí možnost je, že by provoz, jako je vytápění, plyn, vodu a energie, měla na starosti obec a sociální služby by zajišťoval odborně způsobilý subjekt, například nějaká Charita.

„Upozorňovali nás na to, že když si obec vybuduje sociální zařízení, automaticky dává souhlas, že na to bude poskytovat finanční spoluúčast klientům, kteří ji budou požadovat. Může to být tisíc korun, patnáct set… Nebude to pro nás jednoduché," zmínil se Miroslav Klimpar s tím, že pobyt v takovém zařízení vychází klienta měsíčně na částku kolem 22 tisíc korun.

Zastupitelé zatím o ničem nerozhodli, možná budou moudřejší po pracovním jednání, které se má zabývat právě touto problematikou.