VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dominik Bilimek: Z Nového Jičína do Mexika

Nový Jičín - Nejen Johannem Gregorem Mendlem, Sigmundem Freudem či Františkem Palackým se může pyšnit Novojičínsko. V jejich stínu by se našla řada osobností, které mají rovněž celosvětový význam. Jednou z nich je Dominik Bilimek, od jehož narození uplyne dvě stě let. Vydejte se s námi po dobrodužné životní cetě tohoto rodáka z Nového Jičína.

17.2.2013
SDÍLEJ:

Portrétní fotografi e Dominika Bilimka.Foto: CIVICO MUSEO DI STORIA ED ARTE DI TRIESTE

Ve stejném roce, jako přišli na světlo světa nesmrtelní skladatelé Giusseppe Verdi a Richard Wagner, se v Novém Jičíně v domě č. 9 narodil manželům Dominiku a Theresii Bilimkovým druhý syn. Stalo se tak před dvěma sty lety v pátek 25. února 1813 a dostal jméno Adolph Josef Bilimek. Město zrovna prožívalo události potupného útěku Napoleona z Ruska a průchody spojených polsko-francouzských vojsk. Základní školní vzdělání získal mladý Bilimek ve svém rodném městě. Gymnaziální období pak prožil ve Vídeňském Novém Městě, které zdárně ukončil maturitní zkouškou. V roce 1832 vstoupil do cisterciáckého kláštera Neukloster, kde složil 25. září 1836 kněžský slib a přijal jméno svého otce Dominik. Tam působil krátký čas jako klášterní kaplan a měl na starosti fyzikální laboratoře a přírodní kabinet. I své další umístění ve Würflachu využil mladý kněz Bilimek k dalšímu studiu přírodních věd, které uplatnil i při své výuce na gymnáziu. Již tehdy zpracoval rozsáhlé soupisy flóry vídeňské hory Schneeberg, česky zvané také Vídeňský sněžník. Další rozsáhlé průzkumy prováděl na Istrijském poloostrově. Entomologie a speleologie se staly jeho novou vášní. Zájem o přírodovědu přerostl u Dominika Bilimka do vysoce odborné roviny a v dubnu 1851 se zúčastnil ustavujícího zasedání Zoologicko-botanické společnosti ve Vídni. Až do konce svého života byl členem této mezinárodně proslulé a dodnes existující instituce. A tím prakticky vše začalo.

Bilimek coby učitel

Svou jedinečnou šanci dalšího uplatnění a větší volnosti pro svou práci získal Dominik Bilimek jako profesor přírodních věd a náboženství vojenských akademií. Již při svém pobytu na vojenské akademii v Hainburgu v letech 1853 až 1856 pracoval na archeologických výzkumech ve starověkém římském legionářském táboře Carnuntum, kde se dnes nachází proslulý rakouský archeologický park. Byly to úplně první systematické archeologické průzkumy, které Dominik Bilimek prováděl v těchto tzv. rakouských Pompejích. Bilimkovy antické sbírky z dob císaře Tiberia až po Valeriána dnes najdete ve slavných vídeňských a italských muzeích. V letech 1856 až 1857 působil Dominik Bilimek na vojenské akademii v Krakově, následně na akademii ve Strasse, v Eisenstadtu a poté na slavné Tereziánské akademii ve Vídeňském Novém Městě. Při plnění učitelských povinností na vojenských školách se Dominik Bilimek stal jedním z autorů nových učebních osnov a zároveň tvůrcem sbírek přírodnin pro výuku daného předmětu. Již při svém působení v Eisenstadtu byl Dominik Bilimek představen arcivévodovi Ferdinandu Maxmiliánu Rakouskému, který jej přizval k účasti v mexickém dobrodružství. Dominik Bilimek byl nabídkou nadšen a brzy se rozloučil se svými povinnostmi v rakouské armádě a jejím školství.

Cesta do Mexika

Dosavadní práce přinesla Bilimkovi početné zkušenosti pro jeho budoucí roli, která jej v Mexiku čekala. Tato práce vyžadovala přírodovědce s dostatečnou kvalifikací a zázemím. Značnou pozornost proto věnoval také dalším oborům jako geologii a paleontologii. Všechny znalosti a zkušenosti jej přímo předurčovaly k práci, která jej čekala. Dne 15. ledna 1865 uzavřel na zámku v Miramare novou zaměstnaneckou smlouvu a až do března si tam připravoval své přírodovědné pomůcky pro budoucí práci. A již v dubnu 1865 se náš krajan Dominik Bilimek vydal na svou cestu do Mexika. Měl být další osobností, která měla dopomoci kultuře a vzdělání – založit a řídit Národní muzeum v Mexiku. Pro mnohé Evropany to byla neznámá země, kterou více než tři sta let okupovalo Španělské království a v roce 1863 se jejím novým panovníkem stal středoevropan z rodu Habsburků. Na jaře 5. května 1865 přicestoval Dominik Bilimek do mexického přístavu Veracruz, odkud cestoval až do Mexico City. Přímo na císařském zámku Chapultepec si zřídil své hlavní stanoviště. Ihned po svém příjezdu se ujal povinností a zahájil bezprostředně okolo zámku své první badatelské průzkumy. Na těch jej často doprovázela sama císařovna Charlotta Belgická společně se svými dvorními dámami. První zážitky z Mexika popsal Dominik Bilimek ve svých dopisech do rodného Nového Jičína. Vyšly v příloze místního časopisu Die Biene (Včela), která vycházela pod názvem Beilage zur Biene. Vydavatelem byl známý novojičínský tiskař a vydavatel Johann Nepomuk Enders.

List z grafické sbírky Dominika Bilimka.

List z grafické sbírky Dominika Bilimka. foto: Muzeum Novojičínska

Bilimkův zájem o přírodovědu v Mexiku nabýval postupem týdnů nebývalých rozměrů. Kromě zřízení Císařské akademie věd a literatury v dubnu 1865 se císařovy mexické zájmy soustředily rovněž ke zřízení Národního muzea. Mělo se stát střediskem nejvzácnějších historických a přírodních památek země. V prvopočátku nechal císař Maxmilián v Národním paláci shromáždit všechny dostupné archeologické a etnografi cké předměty. Pomohl tak zachránit množství cenných památek z předkolumbovské éry do dnešních dnů. Jako ředitele nového muzea obsadil právě Dominika Bilimka. S císařem Maxmiliánem a dvorním zahradníkem – rodilým Čechem Wilhelmem Knechtelem – navštívil Dominik Bilimek 14. ledna 1866 nádherné vápencové jeskyně Cacahuamilpa, kde provedli biospeleologické průzkumy jeskyně. Jedná se o jeden z největších jeskynních komplexů na světě, který je dodnes vyhledáván speleology z celého světa. Dominik Bilimek společně s císařem Maxmiliánem byli prvními, kteří provedli vědecké rekognoskace tohoto světového jeskynního skvostu. Z těchto průzkumů následujícího roku zpracoval Dominik Bilimek odborný článek pro c. k. zoologicko-botanickou společnost ve Vídni. Za tuto práci obdržel Dominik Bilimek od císaře zlatou medaili za civilní zásluhy. Obdobnou byl vyznamenán také básník a dramatik Franz Grillparzer, jehož bratr sloužil tehdy na novojickém zámku, a také rodák z Hodslavic a významný historik a politik František Palacký.

Útěk z Mexika

Císař a císařovna rádi pobývali v mexickém kraji Cuernavaca, kde se monarcha společně s Bilimkem pouštěl do přírodovědných objevů. Tlak událostí a povstání rebelů nakonec donutil císařova badatele stáhnout se zpátky do bezpečných míst. Zoologické a botanické objevy společně s etnografi ckými a archeologickými sbírkami byly pravidelně převáženy do bezpečných lokalit. Nejvyšší pozornost byla věnována Bilimkovým zápisníkům a poznámkám. Císařskou poštou putovaly přednostně do Evropy. Konec mexické anabáze skončil nejen pro Dominika Bilimka, ale pro mnoho dalších v osudném roce 1867. Tehdy byl mexickými republikánskými vojsky císař Maxmilián vzat do zajetí, souzen a nakonec 19. června 1867 v sedm hodin ráno popraven společně se svými generály. Tuto tragickou událost rok poté zvěčnil slavný Edouard Manet. Svůj odchod z nebezpečného Mexika včetně převozu sbírek musel Dominik Bilimek zorganizovat rychle. Císařova smrt ho zastihla, když se skrýval v Orizabě. Část sbírek díky anglické lodi doputovala přes Veracruz do Evropy. Sbírky, které byly zaslány přímo z Mexika, se společně s kolekcí Philipa J. Beskera, obchodníka z Darmstadtu, staly základním historickým fondem současného Etnologického muzea ve Vídni. Do milovaného Mexika se Dominik Bilimek za svého života jako badatel ještě vrátil.

Mapa z Codexu Mexicanus.

Mapa z Codexu Mexicanus. foto: Österreichische National Bibliothek Wien

Díky svým věrným službám mexickému císaři byl Dominik Bilimek po návratu do vlasti jmenován opatem v Miramare a na Locromě a stal se ředitelem muzea při císařské rezidenci v Miramare u Terstu. Na zámku Miramare se v roce 1877 po odchodu zámeckého hejtmana Ferdinanda Štěpánka, rodáka z Olomouce, spojily životní osudy Dominika Bilimka a jeho krajana, cestovatela a polárníka Eduarda Orla. Rodák z Nového Jičína byl jmenován novým zámeckým hejtmanem. Dominik Bilimek i za jeho působení nepřestával usilovně pracovat na přírodovědném poli. Jako kustod muzea podnikl vědecké cesty do Švédska, Norska, Itálie, Sicílie, Palestiny, Egypta a Alžíru.

Sbírky po celém světě

Sbírky cisterciáka, přírodovědce, sběratele a cestovatele Dominika Bilimka jsou dnes roztroušeny po mnoha muzeích a zemích světa. Četné Bilimkovy mexické nálezy v čele s aztéckou soškou Nanahuatzin vlastní Etnologické muzeum Uměleckoprůmyslového muzea ve Vídni. Mexické starožitné předměty nalezené Dominikem Bilimkem v počtu více než osmi set kusů se staly součástí sbírky c. k. přírodovědného dvorního muzea ve Vídni. V meziválečném období byla tato kolekce rozdělena na dvě položky: jedna byla určena pro muzejní fondy a druhá, menší, ale světově významná – Codex Mexicanus–, pod kuratelu Rakouské národní knihovny. Další Bilimkovy botanické položky jsou uchovávány v Britském přírodovědeckém muzeu a Královských botanických zahradách Kew v Londýně, v muzeích v Paříži a Lyonu ve Francii. Spojené státy americké vlastní Bilimkovy herbářové kolekce ve Washingtonu, na Harvardově univerzitě v Cambridge a v New Yorku. Taktéž muzeum v Mexico City vlastní sběry z časů mexického dobrodružství. Evropské Bilimkovy herbářové kolekce dále zastupuje Petrohrad a Kodaň, v Rakousku také Wageningen, muzeum ve Wiesbadenu a samo zřejmě také Vídeň ve sbírce Universität Wien Herbarium. Přírodovědecké muzeum ve Vídni pečuje o velkou kolekci Bilimkových pavouků. Nesmíme opomenout Národní muzeum v Mexiku. Význam osobnosti Dominika Bilimka podtrhuje i uplatnění jeho příjmení v názvech světové fauny a flóry. Druhovým jménem bilimeki jsou dnes pojmenovány desítky druhů světové fauny a fl óry. A děje se tak i dnes při bližších nových determinacích jednotlivých sbírkových položek. Význam Bilimkovy celoživotní práce zhodnotil i slavný geolog a jeho přítel Dr. Eduard Suess, který po něm pojmenoval štramberské zkameněliny. Všechny tyto indicie ukazují na velký kus badatelské práce Dominika Bilimka a široký dopad pro rozličné vědní obory druhé poloviny 19. století. Právem jej zařadily mezi naše nejvýznamnější, i když dnes opomíjené osobnosti světové vědy a kultury.

Novojičínské muzeum

Dne 26. dubna 1884 se ve velkém sále hotelu U bílého koně ve vídeňském Leopoldstadt uskutečnila ustanovující schůze Spolku Novojičínských ve Vídni. Spolek sjednotil rodáky z Nového Jičína do jednoho sdružení, které si dalo za cíl podporovat mládež z No vého Jičína v hlavním městě monarchie a jejich uplatnění ve studiu na zdejších školách. Mezi zakladatele se zařadil také Dominik Bilimek, věrný rodák z Nového Jičína. Na sklonku svého života v roce 1884 odkázal Dominik Bilimek svému rodnému Novému Jičínu pro založení městského muzea vlastní sbírky, převážně v oboru přírodovědy a etnografi e. Jednalo se konkrétně o několik beden minerálů a petrefaktů, několik tisíc pečetí a mincí, několik rolí starých cenných mědirytin a dřevořezeb, několik velkých skleněných válců preparátů mořské fauny, nádherné exempláře korálů, jednu etnografi ckou sbírku z Mexika, jednu sbírku autografů, několik beden botanických preparátů, různé egyptské a asyrské starožitnosti, jeden sluneční mikroskop, jeden starý zrcadlový teleskop, jednu malou vědeckou knihovnu a různé další jednotlivé předměty. Mezi tím se nacházelo několik knih a grafi ckých listů, kde se objevuje jeho osobní razítko se jménem i razítko Národního muzea v Mexiku. Dominik Bilimek na své rodné město Nový Jičín myslel i v jiné oblasti. Velkým fi nančním obnosem podpořil stavbu novojičínské nemocnice – Rudolfova špitálu.

Poslední rok svého života však již trávil Dominik Bilimek těžce nemocný ve Vídni, kde jej v polovině léta postihl záchvat mrtvice. Kanovník cisterciáckého kláštera Neukloster, profesor a farář, ředitel muzea v Miramare etc. Dominik Bilimek zemřel v neděli 3. srpna v roce 1884 ve věku nedožitých sedmdesáti dvou let. Jeho pozůstalost dodnes opatruje archiv v cisterciáckém klášteře Heiligenkreuz. I dnes je práce a badatelský výzkum Dominika Bilimka stále živý. Odbornice na středoamerickou kulturu Isabel Bueno ze Španělska nedávno zpracovala úžasné vídeňské Bilimkovy materiály a objevila v nich novou mexickou kulturu. Její práci a jméno novojičínského rodáka zúročil známý National Geographic. Odkaz rodáka Dominika Bilimka již před více než čtyřiceti lety zhodnotili na mezinárodní vědecké konferenci v Itálii, kde jej přirovnali k zakladateli genetiky Johannu Gregoru Mendlovi – rodákovi ze stejného kraje.

Zpracoval: RADEK POLÁCH, MUZEUM NOVOJIČÍNSKA

Autor: Redakce

17.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Sečení borůvčí ve Velkém Kotli a na Petrových kamenech v Jeseníkách
8

Borůvky u Pradědu mizí pod křovinořezy

Nehoda na dálnici.

Tragická nehoda uzavřela v pátek dálnici na Novojičínsku

Senioři vyrazí na výlet do spřáteleného města na Slovensku

Poznávacího zájezdu do budoucího partnerského města Bánovce nad Bebravou se mohou kopřivničtí senioři zúčastnit v rámci programu Aktivní senior 2017.

Komplikace pro všechny! O víkendu se uzavře klimkovický tunel

Komplikace pro všechny. Tak se dá nejvýstižněji nazvat plánovaná nedělní uzavírka dálničního tunelu v Klimkovicích. Pravidelná odstávka způsobí komplikace obyvatelům Klimkovic, ale i samotným řidičům.

Ženě se nezdálo chování mladíků. Jeden byl v cizím voze

Ve středu v časných ranních hodinách přijali strážníci v Novém Jičíně oznámení od občanky, že v ulici Poděbradově se vyskytují dva muži, kteří se podezřele pohybují kolem jednoho ze zaparkovaných vozidel.

Novojičínsko: Školní pomůcky vystřídalo zednické náčiní

Miliony korun radnice a obce na Novojičínsku investují během léta do oprav školních zařízení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení