Město Kopřivnice se snaží vypořádat s odkazem, který mu zanechala průmyslová výroba. Bohužel, nejedná se o žádné bohatství, převratné technické plány či výkresy, ale o skládky.

Kopřivnice s historickou zátěží v podobě skládek nejrůznějšího druhu bojuje již nějaký ten pátek. V roce 2010 byl spuštěn projekt Lokalizace a charakteristika starých ekologických zátěží v Kopřivnici, který měl, jak již napovídá název, základní a nejrozsáhlejší místa skladování zmapovat. Výsledky, které monitoring na začátku letošního roku přinesl, nejsou příznivé. Z deseti skládek, které byly analyzovány, je v současnosti devět v takovém stavu, že je nutné je „pouze“ pozorovat. Jedna skládka se však jeví jako velmi nebezpečná. Město nyní zvažuje, jak se s „toxickou jizvou“ na své tváři co nejrychleji a nejefektivněji vypořádat.

O skutečnosti, že ve městě existuje problematická skládka, se všeobecně ví. Informováni o tom byli nejen lidé z řad vedení města, ale také občané a zastupitelé. Ti se na svém posledním zasedání zabývali možnostmi, jak skládku co nejrychleji zabezpečit. Protože se jedná o věc velmi nákladnou, předložila kopřivnická místostarostka Dagmar Rysová zastupitelům návrh projektu, ve kterém město žádá o dotaci. Na zbavení se skládky jsou totiž potřeba finance ve výši přes padesát milionů korun. „Po projednání na ministerstvu životního prostředí a dalších institucích jsme začali se zpracováním projektu, který se skládkou zabývá. Je v něm využito formy zabezpečení skládky formou takzvané enkapsulace,“ sdělila všem přítomným kopřivnickým zastupitelům místostarostka Rysová.

Aby návrhu porozuměla také laická veřejnost, vzápětí vysvětlila, co proces enkapsulace obnáší: „Je to určité zapouzdření skládky ze všech stran, tak aby nemohlo ani z venku směrem do skládky, ani ze skládky směrem ven, docházet k průniku především spodních vod nebo jakéhokoliv jiného znečištění,“ uvedl Rysová s tím, že samozřejmostí je také to, že by skládka byla zapouzdřena také na svém povrchu, tak aby bylo zafixováno i to, co je uvnitř. Na realizaci předloženého projektu je potřeba více než padesáti milionů korun. Až devadesát procent financí by město mohlo získat z dotace. Deseti procenty by se muselo na projektu podílet. Tím však jeho výdaje nekončí. Část skládky totiž není ve vlastnictví města. „Kopřivnice je vlastníkem asi padesáti procent pozemků, na kterých se skládka rozkládá. O zbylých se chystá o odkupu od majitelů jednat,“ uvedla na konci června Rysová.

Veřejnost je o nebezpečí skládky nacházející se pod kopřivnickým kynologickým cvičištěm, seznámena. Jak se zdá, lidé strach nemají. Spíš je zajímá, kdo je původcem této ekologické zátěže a jak se k problému postaví. „O tom, že tady máme docela nebezpečnou skládku vím, sledoval jsem zastupitelstvo,“ uvedl Jiří Spurný a pokračoval: „Nevím, jak to chce město řešit, ale osobně si myslím, že by se na odstranění měl podílet i ten, kdo to způsobil.“

Původce skládky a jeho přístup k ní byl také předmětem jednání zastupitelů. A i když je velmi pravděpodobné, že skládku má na svědomí především kopřivnická automobilka Tatra, místostarostka vysvětlila, že žádat po ní pomoc je dosti nereálné. „Již v minulosti se město Kopřivnice snažilo nějakým způsobem tuto skládku řešit, bohužel peníze ani v devadesátých letech minulého století ani počátkem tohoto století, kdy se určité možnosti nabízely, nikdy projekt nebyl dotažen do konce. Jedním z důvodů bylo vlastnictví pozemků, a to, že nebyl stoprocentně určen viník této skládky,“ uvedla Rysová. „Samozřejmě že víme, a to jak z dobových dokumentů, tak ze svědectví lidí, že se jedná o zátěž kterou způsobila kopřivnická automobilka Tatra. Každopádně, skládka je na katastru města, a to, že je někdo původcem, dnes velmi těžko dokážeme. Město se s tím tak bude muset vyrovnat samo,“ uzavřela záležitost Rysová.