VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ekoerb sklízí velké úspěchy

Petřvald - Základní škola se zapojila do pokusu o světový rekord. Zdejší žáci vyrobili takzvaný ekoerb obce, který má, společně s ostatními erby měst a obcí, vytvořit největší galerii erbů z odpadových materiálů.

8.12.2010
SDÍLEJ:

Čtyři žákyně petřvaldské základní školy nad výrobou erbu z odpadních materiálů strávily přes dvacet hodin.Foto: Archiv/ZŠ Petřvald

Základní škola a Mateřská škola v Petřvaldu se nedávno rozhodla zapojit do pokusu o překonání světového rekordu. Ten vyhlásila Agentura Dobrý den Pelhřimov s. r. o. a společnost EKO-KOM . Cílem akce byl pokus o vytvoření největší galerie znaků měst a obcí České republiky, k jejichž výrobě byl použit výhradně odpadový materiál.

Z Novojičínska se do pokusu zapojilo celkem pět škol, kromě té petřvaldské ještě základní škola z Bartošovic, Štramberka, Příbora a Bílovce. Právě již zmíněná základní škola z Petřvaldu zaznamenala se svým erbem z odpadků zatím největší úspěchy.

Na zhotovení repliky obecního erbu se podílely čtyři žákyně petřvaldské základky. „Po obdržení nabídky, zda se nechceme zapojit do pokusu o světový rekord, jsem tento návrh předložila paní učitelce Libuši Procházkové, která má u nás na starosti výtvaru,“ uvedla ředitelka Základní školy a Mateřské školy Petřvald Xenie Valušáková. „Ta, i kvůli tomu, že práce na erbu byla náročná a používala se u ní tavná pistole, vybrala čtyři žákyně deváté třídy, konkrétně Annu Břežnou, Lucii Margaretisovou, Xenii Valušákovou a Karin Máchovou, aby se vytvoření takzvaného ekoerbu ujaly,“ doplnila ředitelka vzápětí.

Žákyně se úkolu zhostily s nadšením a za zhruba čtrnáct dní, dvacet hodin čistého času, jim pod rukama vyrostla replika obecního erbu, která má úctyhodné rozměry, metr dvacet na výšku a metr na šířku. K vytvoření erbu si škola zapůjčila ten z obecního úřadu. Jeho rozměry i vzhled tak přesně odpovídají předloze. Stejně jako na obecním je na něm vyobrazena figura páva nebo třeba mikulášská berla.

V čem se ale tyto dva erby liší, je materiál, z něhož byly zhotoveny. „Ten náš je vyrobený čistě z odpadových materiálů. Na ocas páva tak byly například použity plastové obaly od Actimelu, které děti nastříhaly, na tělo pak skartovaný papír,“ vyjmenovala použité materiály Valušáková. Žákyně však při své práci využily i typicky školní předměty a pomůcky. „Pozadí erbu totiž vytvořily z obalů starých třídních knih, sešitů, fólií a odpadových pytlů,“ prozradila ředitelka.

Po dokončení byl erb vyfocen a jeho fotografie putovala do Pelhřimova. Tam sklidila velký úspěch. „Zhruba před týdnem přišla zpráva, že konkrétně náš erb byl vybrán na krajskou výstavu v Ostravě,“ uvedla Valušáková. Tím však jeho putování nekončí: „ Po skončení výstavy by měl putovat ještě na Regiontour,“ dodala Valušáková vzápětí. Vedení školy, stejně jako jeho tvůrci, doufají, že poté se ekoerb vrátí na místo, kde byl vyroben. Petřvaldskou základku totiž čeká významné 40. výročí a škola by při této slavnostní příležitosti erb ráda představila veřejnosti. „Jsme velmi rádi, že se výtvor tak líbí, protože erbů je v soutěži strašně moc a asi ne všechny budou vystaveny. Doufáme, že se nám brzy vrátí, abychom jej mohli ukázat také doma,“ dodala ředitelka na závěr.

8.12.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Divoké prase, ilustrační foto.

Proti africkému moru bojují i vojenští veterináři z Hlučína

Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

Ondrášek jako první v republice bude lékaře učit, jak pomáhat při umírání

Ostravský mobilní hospic Ondrášek získal akreditaci k výuce paliativní medicíny. Je prvním českým zařízením svého druhu, jež začne vzdělávat lékaře toužící pomáhat pacientům nejen při uzdravování, ale i při umírání.  

Den D se přiblížil. Ve čtvrtek se rozhodne o osudu OKD

Karvinsko – Už ve čtvrtek se sejdou věřitelé společnosti OKD, která je od loňského května v insolvenci, aby rozhodli o osudu největší těžební firmy v zemi a tím i budoucnosti jejích zaměstnanců.

Zraky lidí poutal k obloze obrovitý nákladní letoun Ruslan

FOTO+VIDEO/ Hluk čtyř motorů letounu blížícího se k přistání na ostravském letišti poutal k obloze zraky lidí na trase od Opavy přes Bílovec, Frýdek-Místek, Havířov, Šenov či Ostravu.

Proč nejezdí vlaky rychleji

Například na frekventované trase Praha - Ostrava trvala téměř celou druhou polovinu 20. století cesta až šest hodin. Dnes jsou to pouhé tři hodiny a cesta je mnohdy díky servisu jednotlivých dopravců a moderním vozům spíše relaxem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení