Kostel svatého Josefa ve Fulneku v sobě ukrývá nejeden poklad. Kromě výstav, které se zde pravidelně objevují, k nim patří také unikátní sbírka, týkající se života Jana Ámose Komenského, jenž ve Fulneku strávil dle svých slov tři nejšťastnější léta svého života. Expozice sbírky, umístěné v horní části kostela, se uskutečnila díky jednomu člověku a jednoho občanského sdružení. Ten člověk byl nyní již emeritní ředitel Muzea Komenského v Přerově, komeniolog, pedagog a dějepisec František Hýbl. Svým dílem se o výstavu zasloužilo občanské sdružení Comenius Fulnek.

František Hýbl má za sebou pohnutou minulost. Jeho studijní časy na filozofické fakultě přetrhal komunistický režim, když jej vyloučil ze strany. „V sedmdesátém roce jsem byl vyloučen z naší jediné velké komunistické strany, a tím se mi prakticky zavřely veškeré dveře na vysoké školy. Nesouhlasil jsem totiž s politikou. Každý druhý rok se mě při pohovorech ptali, jestli jsem změnil názor na srpen osmašedesát a já jsem vždycky řekl, že z hlediska mezinárodního práva to byla okupace, a v tom jsem setrvával až do osmdesátého devátého roku,“ přiblížil emeritní ředitel. „Tajně jsem dělal doktorát. Byl jsem jediný doktor filozofie bez požehnání strany,“ zavzpomínal. Poté, co se k diplomu přiznal, byla mu zakázána veškerá publikační činnost i komunikace s muzejními pracovníky v Přerově. Začal tedy vydávat pod šiframi, ale i pod jménem své manželky.

Po rozpadu režimu se pak stal ředitelem Muzea Komenského v Přerově. „Při příležitostech různých zasedání a konferencí, jsem se setkával se zajímavými osobnostmi, s prezidenty, holandskou královnou, s prezidentem NSR Richardem von Weizsckerem, filozofem, krásným člověkem, s prezidentem Rauem, s tím jsem si korespondoval a setkali jsme se v Bochumi, kde byla největší výstava o Komenském na světě. Byl jsem spoluautorem publikace, která vyšla v anglickém a českém jazyce: Pocta univerzity Karlovy Janu Ámosu Komenskému,“ vypočetl Hýbl.

Za svůj největší úspěch však považuje zejména to, že dokázal dát přerovské muzeum do pořádku, a že napomohl k rekonstrukci věže na příborském zámku. Rovněž ve sbírkotvorné činnosti zaznamenal nevídaný úspěch. Podařilo se mu totiž vytvořit největší světovou sbírku Komenského map Moravy. „Jsem spokojen jen částečně. Jde ale vidět, že jsem tu práci nedělal nadarmo. S Komenským jsem se dostal do nejkrásnějších měst Evropy, kde bylo vidět, že si jej ve světě nesmírně váží, na rozdíl od našich lidí,“ pokýval smutně hlavou bývalý ředitel. Komeniologů-pedagogů je v republice jako šafránu. Podle odhadů Hýbla jsou tu pouze tři.