Kdo v sobotu 17. července zavítal do Hrabětic, sotva by uvěřil, že se nachází v osadě, která čítá celkem 58 obyvatel. Uprostřed obce se totiž dobře bavilo minimálně dvakrát více lidí, kteří si přišli užít Hrabětických slavností, pořádaných tamním osadním výborem, místními obyvateli a členy Mysliveckého sdružení Hubert Jeseník nad Odrou.

Právě myslivci obstarali úvod, když se zástupci sdružení z Jeseníku nad Odrou i okolí utkali na takzvaném hrabětickém „Marakana“ ve fotbalovém turnaji, v němž vybojovalo vítězství družstvo myslivců ze Starého Jičína. V průběhu dne se mohli zejména menší návštěvníci bavit na některé z pouťových atrakcí či při zhlédnutí ukázky policejní kynologie v podání Radka Joukla, na své si však přišli v průběhu programu i dospělí.

Asi nejdůležitějším počinem dne ale bylo oficiální slavnostní otevření přírodního centra Hrabětic, Hrabětického chodníku, a odhalení hraničního kamene. „Obnovení Hrabětického chodníku byl nápad nově vzniklého osadního výboru, který tady vznikl zhruba po padesáti letech od doby, kdy byly Hrabětice přičleněny k Jeseníku nad Odrou,“ uvedl člen osadního výboru Miroslav Jurčák s tím, že integrace Hrabětic proběhla v roce 1956.

„Nemohli jsme se smířit s osudem tohoto krajinného prvku, který symbolizoval důležité pojítko mezi Jeseníkem a Hraběticemi. S obcí Jeseník jsme nechali tento, zemědělci zaoraný, prvek vyměřit a osadit stromy,“ přiblížil Jurčák dění z roku 2006 a upřesnil, že se jednalo o 156 stromů patnácti druhů.

Právě pětileté výročí snahy obnovení chodníku vedlo Hrabětické k tomu, že se rozhodli odhalit na jednom místě hraniční kámen. „Ten kámen by měl symbolizovat všechno to, co obec Jeseník nad Odrou dělá, a to navrácení krajinných prvků do krajiny a napravení křivd, které napáchal minulý režim,“ doplnil Jurčák s pohledem na kámen s deskou, který stojí přesně na hranici Jeseníku nad Odrou a Hrabětic.

„Kdysi to byla nejkratší cesta do Jeseníku,“ poznamenal člen výboru Libor Václavík. Za pravdu mu dal další z členů výboru, Miroslav Adamec, který žije v Hraběticích od roku 1960. „Tady se lidé domluvili a vysypali bílým štěrkem krásný chodníček. Můj otec to tady kdysi hlídal, aby to chlapi z JZD nezorali. A oni si to tehdy fakt nedovolili. Jenže pak, po sedmdesátém roce, už to zorali,“ dodal Adamec.

Nový chodník už lidé využívají. „Jezdí tu kolaři, chodí sem lidi na procházky. Je to moc pěkné prostředí. Je dobře, že už si na to lidi zvykají,“ konstatoval Adamec, jenž má, stejně jako řada dalších obyvatel osady i okolí, z vydařeného díla radost. „No, snad už to žádná pi… nerozorá,“ ulevil si další muž osadního výboru, Petr Horečka.