VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hřbitov připomíná mnoho příběhů

Návštěva hřbitova nemusí být spojena pouze s navštívením místa posledního odpočinku příbuzných. Procházka hřbitovem se dá přirovnat k listování v kronice.

31.10.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Lukáš Kaboň

Téměř přesně po roce vcházím na městský hřbitov v Novém Jičíně, abych zaznamenal dění před Dušičkami. Tentokrát bych ale rád vyfotil místo posledního odpočinku nějaké známé osobnosti, a tak žádám o radu správce novojičínského hřbitova Jiřího Bečváře.

Chvilku přemýšlí a pak mi přes stůl podává text, který sepsal Josef Adamec ze Štramberka, jehož leckdo zná jako člověka zajímajícího se o historii. 

Železný kříž

Text připomíná osud zapomenutého kdysi ceněného malíře Bohumila Františka Doubka a je natolik obsáhlý, že jej použiji příště v samostatném článku.

„Jestli chcete vidět, kde je pochovaný, ukáži vám to," říká Jiří Bečvář, a tak během minutky vycházíme z kanceláře. Po chvilce přicházíme k místu, kde je patrný hrob a na něm železný kříž se jménem malíře.

„Byla tady jenom tráva, tak jsme to podle map odměřili, trochu jsme to upravili a dali tady kříž z opuštěného hrobu. Byl to člověk, který dal společnosti úžasné věci, takže si to zasloužil," poznamenává Jiří Bečvář a dodává, že na novojičínském hřbitově je určitě známých i významných osobností více.

Opuštěné náhrobky

Pokračujeme v procházce hřbitovem a zastavujeme se na místě, kde zaměstnanci hřbitova shromáždili staré opuštěné náhrobky. „Je škoda to rozbít, tak jsme to dali sem. Jezdí tady Němci a kolikrát tady své příbuzné najdou," sděluje mi Jiří Bečvář a přidává krátký příběh jedné německé návštěvnice. „Neuměla vůbec česky a hledala rodinu Cziepovu," ukazuje mi Jiří Bečvář na jeden z křížů se jménem Cziep.

„Dovedl jsem ji sem a ona povídá, že to je on, koho hledala. No, tak jí tekly slzy! Asi půl hodiny si pobrečela a pak mi přišla děkovat," usmívá se Jiří Bečvář a vzápětí připomíná, že letos v říjnu je to přesně deset let, co shromáždili staré hroby na jedno místo.

Kamenný kříž

Najednou odbíhá ke kamennému kříži, na jehož vrcholku je ze stejného materiálu vojenská čepice. „Je to úžasný pomník. Patří vojákovi. Je tady i fotografie, ale už na ní není moc vidět. Nikdo se o to nikdy nezajímal," kochá se Jiří Bečvář pohledem na čepici, obrůstající zeleným mechem.

Kráčíme pomalu zpátky, míjíme hrobku s římskými sloupy, kousek dál obdivujeme náhrobek ve tvaru prasklého dubu, pod kterým leží polesný.

„A tady pro tento náhrobek jsem byl v Libhošti. Pán tam kopal garáž a vykopal ho ze země, tak jsme ho s chlapy naložili a dovezli sem. Byla by škoda ho rozmlátit," ukazuje Jiří Bečvář na další náhrobek.

Okázalejší hrobky

Dostáváme se k okázalejším hrobkám. Jedna z nich patří bývalému továrníkovi a starostovi Ferdinandu Czeicznerovi a přicházíme k hrobce bratří Hückelů, majitelů kloboučnické továrny, z níž vznikl TONAK.

„Nedávno jsme do té jejich hrobky ukládali urnu. Dovezli ji snad až z Ameriky. Jeho posledním přáním bylo, aby byl uložen tady, v rodinné hrobce," pokyvuje Jiří Bečvář hlavou k vytesanému jménu Hans Ferdinand Hückel. „Dříve se o to starali učni z Tonaku, ale všechno už to padlo," prohodí Jiří Bečvář.

Procházíme kolem hrobek, o které se evidentně nikdo nestará a které už se začínají rozpadat. Vidím další známé jméno akademický sochař Hugo Baar, nedaleko je hrob ve tvaru manželské postele, v jejímž čele jsou dvě náhrobní desky se jmény Julie Baar a Johan Nepomuk Baar.

Blížíme se ke vchodu a na chvilku zastavujeme u hrobu Otakara Zelenky, akademického malíře.

Naproti stojí velký pomník rodiny Heinricha Czeikeho, jehož syn byl rovněž nějakou dobu starostou Nového Jičína. Před II. světovou válkou i během ní starostoval v Novém Jičíně také Ernst Schollich. Město za jeho starostování nabylo na významu, ale lidé mu nezapomněli jeho příslušnost k fašistickému Německu. Přesto je možno na novojičínském hřbitově najít i jeho místo posledního odpočinku. Je na něm jen dřevěný křížek se jménem.

„Lidé říkali, ať to zlikvidujeme a místo prodáme. Ale já si říkám: je tady pochovaný a míst je dost, tak proč to ničit," uzavírá Jiří Bečvář.

Autor: Ivan Pavelek

31.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

FRENŠTÁT (zleva Marek a Klimpar) zažil v Českém Těšíně další radost z vítězství.

Frenštát jede. Vykradl Český Těšín a teď hostí nováčka

FOTBALISTÉ Bílovce (v bílém) si musí na výhru počkat minimálně do neděle, kdy doma hostí Pustou Polom. 

Bílovec neuspěl na hřišti Staré Bělé

Vznikla petice kvůli silnici

Přejít z jedné části Kunína do druhé je velký problém. Důvodem jsou projíždějící auta. Obyvatelé obce proto podepisují petici.

Divizní Nový Jičín stále čeká na první výhru

 Novojičínští fotbalisté nevyhráli ani ve třetím divizním kole, když padli v Hranicích. Nyní hostí v sobotu nováčka z Bohumína.  

Proti africkému moru bojují i vojenští veterináři z Hlučína

Na likvidování následků nákazy afickým morem prasat se podílejí ode dneška i vojenští veterináři z Hlučína.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení