Právě Zdeňka Leščišinová byla tou osobou, která Jiřího Rašku, mimo jiné i jejího kolegu z frenštátského zastupitelstva, na vyznamenání navrhla. „Když měl v únoru ty sedmdesátiny, hodně jsme se s ním stýkali. Doma jsme to probírali s mým mužem a říkali jsme si, že nikoho ještě nenapadlo toho Jirku na vyznamenání navrhnout. Tak jsme do toho šli,“ přiblížila chvíle před devíti měsíci Leščišinová.

Celou dobu to, že zaslala návrh prezidentovi, držela v tajnosti. „Kromě ředitele městského kulturního centra Mariana Žárského to věděla už jen má sekretářka. Chtěli jsme, ať je to překvapení, a taky jsme měli obavy, že kdyby to nevyšlo, bylo by to velké zklamání,“ vysvětlovala důvod utajení Leščišinová.

Jenže nebyla sama, kdo měl v této záležitosti tajnosti. A tak v pátek 28. října byla pořádně nervózní. V dostupných seznamech totiž Raškovo jméno nenašla. „Zjišťovali jsme to, volali jsme na Hrad, ale nic jsme nezjistili. Přitom když jsme to sledovali na internetu, tak v červnu vyšel seznam asi třiceti lidí, a teď tam byli jenom tři. A jeho jsme tam stále neviděli,“ popisovala chvíle zklamání Leščišinová, která se o tom, že Raška dostane medaili od prezidenta, dozvěděla až krátce před přímým přenosem. „Měla jsem radost, jako bych tam stála sama. Byla jsem moc šťastná a říkala jsem si, ať si to ten Jirka užije, protože on si to opravdu zaslouží,“ vyznala se Leščišinová.

Vzápětí ale upozornila, že sama by asi s návrhem u prezidenta neuspěla. Proto oslovila kompetentní lidi, mezi nimi také předsedu Českého olympijského výboru Milana Jiráska.

„Musím říci, že když jsme o tom s Marianem Žárským přemýšleli, tak on řekl, že bychom mohli o pomoc požádat olympioniky. Tak jsme oslovili pana Milana Jiráska, předsedu Českého olympijského výboru, a oni nám k tomu napsali doporučení nebo dobrozdání, které jsem přiložila k žádosti, kterou jsem tam posílala. Myslím si, že to hodně pomohlo. Domnívám se, že pokud by to bylo jen na nás, na samosprávě nebo městu, tak by to možná nemělo takovou váhu,“ poznamenala frenštátská starostka.

Emoce nadšení byly z její řeči cítit ještě v sobotu před polednem. „Mám z toho obrovskou radost, protože to opravdu stálo za to. I to, že jsme to vydrželi nikomu nic neříct. Jsem ráda, že si to Jirka mohl užít, a já jsem to s ním prožívala i s celou rodinou,“ řekla Leščišinová a dodala, že Raškovi hned po skončení přenosu napsala blahopřání.

„Myslím si, že to je to nejvyšší ocenění. Dostal ocenění od nás z města, od kolegů olympioniků jako lyžař století a toto je Něco, co má vysokou společenskou prestiž,“ uzavřela starostka Frenštátu Zdeňka Leščišinová.