Jiří Absolon: Může vznikat i jakási ponorková nemoc

Můžete shrnout dosavadní průběh rekonstrukce?

Koncem února jsme dokončili stěhování a hned druhý den jsem předal staveniště společnosti VOKD, která to pro Moravskoslezský kraj dělá jako hlavní dodavatel. Smlouva je na necelých čtyřicet milionů korun. Zhruba v polovině března jsem se konečně dostal k plánům rekonstrukce Hortenzie, podle kterých měla původní kapacita, pětadevadesát lůžek, klesnout na šestasedmdesát, což se mi od začátku nelíbilo.

To byl důvod, proč jste ty plány studoval?

Některé věci byly řešeny takovým, v uvozovkách, megalomanským způsobem. Třeba nadbytek skladů a podobně. Tak jsem, ještě s jednou bývalou kolegyní, připravil variantu navýšení míst při zřízení dalších pokojů. Bylo to složité, ale rada Moravskoslezského kraje nakonec změnu odsouhlasila, čímž se nám povedlo navýšit počet lůžek oproti původnímu projektu o jedenáct. Takže celkové snížení oproti původnímu stavu bude jen o osm lůžek. Bude třiašedesát jednolůžkových a dvanáct dvoulůžkových pokojů.

Pro obyvatele domova je to určitě dobrá zpráva…

Má to několikerý efekt. Jednak etický, protože těch míst je potřeba a původní snížení by bylo drastické, a zanedbatelný není ani ekonomický efekt, neboť energie budou stejné, ale do rozpočtu domova půjde více plateb od většího počtu klientů. A další efekt je i v pracovně-právní rovině. Při původních plánech by totiž muselo jít asi dvacet procent pracovníků pryč. Budou to nějaké vícepráce, ale nijak moc finančně náročné, a krytí už na ně je.

Ještě nějaké další změny jste navrhli?

Podle elektro projektu měly být na všech pokojích zářivky. Dnes už je rozhodnuto, že budou všude lustry. Protože, co si budeme říkat: Kdo má v obýváku zářivku?

Jak žijete v náhradních prostorách?

Zabydleli jsme se tady, v jídelně máme čtyři pracovníky, a jde to. Samozřejmě ta zátěž na pracovníky je mnohem větší než tam. Tady totiž třeba není na pokojích ani voda, takže se nosí v miskách. Ale myslím si, že se to pracovníci snaží brát pozitivně a staví se k tomu výborně. U klientů je možné pozorovat nějaké problémy. Třeba u těch, kteří byli zvyklí být sami na pokoji a dnes jsou ve třech. Tam je pochopitelné, že může vznikat jakási ponorková nemoc.

Dá se to nějak eliminovat?

Snažíme se s nimi hodně chodit ven a dělat pro ně více akcí než předtím. Častěji nám tady vystupují děti nebo jeden místní kytarista. Mám ale trochu obavy z toho, až přijde podzim a bude méně slunce, a nebude se dát moc chodit ven. To pro ně bude asi hodně těžké.

Ale to už budete kousek od stěhování…

No, trochu se nám to kvůli těm změnám natáhne. Původně jsme se měli stěhovat v lednu, předpoklad je březen, ale možná to bude dříve. Takže se je budeme muset snažit nějak zabavit. Není to jednoduché, ale funguje to tady. A to je důležité.