Kdo vlastně byla hraběnka Marie Walburga, kdy byl postaven zmíněný svatostánek a jak budou oslavy na zámku probíhat, se dozvíte v tomto tématu, kterou jsme věnovali kunínským oslavám, jež se uskuteční v sobotu 15. a v neděli 16. září.

Kdo byla Marie Walburga?

Marie WalburgaKunínskou zámeckou paní nazývali první dámou Moravy. Náležela k nejsečtělejším ženám celého Rakouska. Marie Walburga, hraběnka z Truchsess-Waldburg-Zeilu, rozená Harrach-Hohenems, se narodila 22. října 1762 v Brně. Po své matce byla posledním potomkem starobylého rodu Hohenemsů a jednou z neušlechtilejších a nejzasloužilejších žen Moravy.

„Jako filantropka pečovala o nemajetné a potřebné, starala se o vzdělávání a výchovu chudých a talentovaných dětí z celé Moravy. Na svém zámku v Kuníně vybudovala jedinečný vzdělávací ústav, který proslul jako místo vzájemné úcty, náboženské a národnostní tolerance, v němž se základům vzdělání dostalo budoucímu Otci národa a historiku Františku Palackému, který na léta strávená v Kuníně po celý život s vděčností vzpomínal," uvedl současný kastelán zámku v Kuníně Jaroslav Zezulčík.

Život hraběnky připomínal román. V průběhu několika málo let jí zemřely tři malé děti. Rozpadlo se manželství, když ji v době krize manžel opustil. Propadla depresím a chtěla opustit tento svět. Její manžel s sebou odvedl do Německa jejího posledního syna, který v 18 letech tragicky zahynul po pádu z koně.

Hraběnka pak pod vlivem přátel ze zednářských lóží a na radu tajných iluminátů založila na zámku vzdělávací ústav a celý svůj život zasvětila výchově a vzdělávání dětí. Škola, kterou na zámku v Kuníně založila, byla v mnohém výjimečná. Hraběnčiným rádcem a přítelem byl nejslavnější pedagog té doby Johann Heinrich Pestalozzi (1746–1827).

„Zámecká škola byla inspirována tehdejšími nejlepšími filantropickými ústavy Německa. Poprvé zde byl zaveden tělocvik a gymnastika v zámeckém parku. Děti také podnikaly několikatýdenní výlety, s hraběnkou stanovaly na Radhošti, Lysé hoře či na hradě Helfštýn. Poprvé ta na Moravě bylo zavedeno veřejné očkování proti neštovicím, děti se otužovaly, plavaly a bruslily. Vyučovaly se zde cizí jazyky, ale také hudba, kreslení, děvčata se vyučovala zdravovědě, vyšívání, vaření, byla zde zavedena pomologie," vyjmenoval školní aktivity Jaroslav Zezulčík.

K zájmu o přírodní vědy přivedl zámecký kaplan Johann Edmund Schreiber, hraběnčin spolupracovník, také malého Johanna Gregora Mendela, budoucího opata a zakladatele genetiky. František Palacký později napsal, že doba strávená na zámecké škole v Kuníně byl „krásný jarní čas života mého".

Hraběnka Walburga celý život toužila po štěstí. Osud ji vzal rodinu, děti, posledních deset let byla nehybná, přenášena v proutěném koši a sužovaná krutou Pagetovou chorobou. Snažila se vytvořit štěstí pro jiné, chudé a talentované děti bez rozdílů původu, vyznání a národnosti. Hovořilo se o „alchymii štěstí". Postupovala často proti převažujícímu proudu doby, v mnohém předběhla svou dobu, byla pomlouvána a vysmívána. Je to silný románový příběh pro spisovatele a filmové tvůrce.

Mocní předkové hraběnky z rodu Harrachů stáli v blízkosti císaře, moc příslušníků rodu Hohenemsů sahala kdysi až k papežskému trůnu. Poslední potomek rodu, hraběnka Walburga, žila v ústraní na zámku v Kuníně a celý svůj život věnovala chudým dětem. V mnohém tak vykonala více než její slavní předkové. Na Kravařsku, jak se nazývala národopisná oblast kolem Kunína, jí neřekli jinak než „naše dobrá hraběnka". Zemřela 25. května 1828 v Kuníně.

Dvousté výročí kostela Povýšení svatého Kříže

Kostel Povýšení svatého Kříže slaví také významné jubileum. Dvousté výročí od posvěcení objektu se pořadatelé oslav rozhodli oslavit slavnostmi jiřinek i velkolepou mší. Základní kámen kostela Povýšení svatého Kříže byl položen v roce 1810. Kostel v Kuníně neměl mít v celém okolí obdoby.

Vzorem pro stavbu se stal chrám Vzkříšení Páně ve Slavkově u Brna, postavený významným vídeňským stavitelem Ferdinandem Hohenbergem von Hetzendorf. Prostý a působivý kostel v Kuníně byl prvním dílem mladého a začínajícího Hohenbergova žáka Franze Biely (1789 –1871). „Podobně jako kostel ve Slavkově měl být určen pro všechna vyznání, a navazovat tak na koncept a myšlenkový základ zámecké školy na nedalekém zámku, dílo, zakladatelky kostela Marie Walburgy, hraběnky z Truchsess-Waldburg- Zeilu," vysvětlil kastelán Jaroslav Zezulčík.

Vedle sebe zde v duchu nevídané tolerance a snášenlivosti studovaly děti bez rozdílu sociálního původu, národnosti a také náboženského vyznání - katolíci, evangelíci i židé. Vysvěcení kostela v roce 1812 bylo velkou událostí. Zakladatelka kostela hraběnka Walburga nechala do věžičky vložit pamětní listinu, která popisovala, za jakých útrap a obětí v dobách napoleonských válek a bídy byl chrám budován. Prvním kunínským farářem byl ustanoven hraběnčin spolupracovník a zámecký kaplan Josef Ignác Turek (1783–1850).

Oblíbený učitel Františka Palackého na zámecké škole v Kuníně se později po svém odchodu na faru v Dašicích na Pardubicku zařadil mezi první šiřitele jiřinek a zakladatele jiřinkových slavností u nás. Jednoduchý a působivý ráz kostela podtrhovalo architektonicky čisté průčelí, tvořené peristylem se čtyřmi jónskými sloupy, vchodem, k němuž ze tří stran vedlo pět kamenných schodů, a také architrávem se železným zábradlím, tvořícím jakýsi balkon.

„Aby se předešlo častým a opakovaným povodním, byla podlaha kostela vyvýšena na úroveň schodiště. Interiér prostého bílého kostela vytvářel elipsu. Na jeho výzdobě se podílel rovněž další začínající umělec Johan Ender (1793 až 1854), který se později proslavil jako malíř a profesor na Vídeňské akademii výtvarných umění," sdělil kunínský kastelán s tím, že úkolem vytvořit hlavní oltář byl však pověřen tehdy vůbec nejvýznamnější moravský umělec, sochař Ondřej Schweigl (1735–1812), který v průběhu prací zemřel.

Hlavní oltář je proto dílem Benedikta Edeleho (1797–1867) z roku 1825. Součástí kostela byly také dva oltáře z roku 1813, které se však nedochovaly. Jejich pozůstatky představují dva dřevěné reliéfy, zasazené do zdi pod oratořemi: reliéf Svaté rodiny podle obrazu Rafaela Santiho a reliéf „Nechte maličkých přijít ke mně" podle grafiky curyšského rytce Johanna Heinricha Lipse (1758–1817).

Jejich autorem byl fulnecký řezbář Hrabovský. Oba motivy symbolizovaly to nejcennější, co tanulo na mysli zakladatelky kostela, která přišla o své vlastní děti a rodinu a celý svůj život věnovala chudým a talentovaným dětem. Kostel v Kuníně představoval až do smrti své zakladatelky architekturu, která svým myšlenkovým konceptem, duchovním rozměrem i provedením neměla v této části Moravy obdoby.

Program dvoudenních oslav bude bohatý a pestrý

Program dvoudenních oslav bude bohatý. Pořadatelé v čele s Jaroslavem Zezulčíkem si pro návštěvníky připravili nejen vernisáž, ale také tradiční slavnost růží a jiřinek, kulturní vystoupení, šermíře, pohádky a mnoho dalšího. Návštěvníci budou mít po oba dny volný vstup do zámeckých zahrad, co víc - ten, kdo přinese paní hraběnce růži, dostane celodenní vstupenku na prohlídku kunínského zámku.

Sobotní den zahájí vernisáž reprezentativní výstavy, dokumentující život nejslavnější zámecké paní v pokojích 2. patra zámku. „Na výstavě se mimo Muzeum Novojičínska podílely Národní muzeum Praha, Městské muzeum a Galerie Polička, Zemský archiv v Opavě a Okresní státní archiv Nový Jičín," uvedl kunínský kastelán Jaroslav Zezulčík s tím, že poté přijde na řadu již zmíněná Slavnost růží na počest dobré hraběnky Walburgy.

Aranžmá květin v zámeckých pokojích bude mít na starosti přední český florista Slávek Rabušic, známý svými skvostnými vazbami a aranžmá květin ze všech velkých hradů a zámků České republiky. Zatímco zámek provoní růže, nedaleký kostel Povýšení svatého Kříže budou k jeho dvoustému výročí zdobit jiřiny.

„Tento druh květin byl zvolen na památku prvního šiřitele jiřinek v českých zemích a prvního kunínského faráře P. Josefa Turka. Jejich aranžmá se letos ujme zahradník Jaroslav Kubálek," doplnil informaci Jaroslav Zezulčík.

Ani v neděli nepřijdou návštěvníci novojičínské barokní perly zkrátka. Tento den totiž bude patřit Kunínské pouti. Zahájena bude velkou mši v kostele Povýšení svatého Kříže k 200. výročí kostela a 250. výročí narození hraběnky Walburgy bude celebrovat Jeho Jasnost František Václav, princ Lobkowicz, ostravskoopavský biskup a Jeho Milost Lukáš Evžen Martinec, opat na Starém Brně.

Bohoslužba bude doprovázena Korunovační mší Wolfganga Amadea Mozarta. Pro děti budou v areálu zámku připraveny soutěže a hry, jízda na ponících, šermíři, pohádky, kolotoče, atrakce. Návštěvníci budou moci zhlédnout také vystoupení žáků Střední odborné školy EDUCA, Husarské akademie Nový Jičín, Jezdecké usedlosti Bludička, skupiny historického šermu Argentis, Les Enfants Perdus a dalších.

Program

Sobota 15. září
14.00 hodin: Jistebnický orchestr mladých
15.30 hodin: Šachy – výtvarně-taneční představení ZUŠ Bystré
16.30 hodin: Příprava na vzlet horkovzdušného balonu
16.00 hodin: Děti provádějí děti zámkem

Neděle 16. září
13.30 hodin: Příjezd autoveteránů Veteran Car Clubu Ostrava
14.00 hodin: Cimbálová muzika Šmykňa
Velká Vodnická pohádka Divadélka Mrak
14.45 hodin: Výtvarně-taneční představení ZUŠ Bystré
16.00 hodin: Děti provádějí děti zámkem