Pietního aktu u památníčku, který se nachází v Hůrce nedaleko hlavní silnice ve směru z Jeseníku nad Odrou na Starý Jičín, se zúčastnilo šestnáct letců, z nichž někteří se před 45 lety zúčastnili likvidace následků tehdejší tragédie.

Byla sobota 22. srpna 1964 a na letišti Sliač u Zvolena probíhala generálka na oslavy 20. výročí Slovenského národního povstání. Měl to být velký letecký den a součástí programu byl výsadek z 18 letounů IL 14 tehdejšího 1. dopravního výsadkového pluku, který byl od roku 1960 dislokován na letišti v Mošnově.

„Vybavení letiště ještě nebylo kompletní a především chyběl hangár pro opravy letounů. Tyto jsou záležitostí Technického oddělení, které měl pluk ještě na letišti v Přerově. Okamžitá schopnost letounů se pohybovala kolem dvaceti až dvaadvaceti, přitom výsadek se měl uskutečnit z osmnácti letounů. K tomu ještě bylo potřebné splnit další přepravní úkoly. Proto dostala osádka velitele třetí letky za úkol převzít letoun z revize v Technickém oddělení,“ nastínil prapůvod tragédie Ladislav Jerguš, místopředseda odbočky Svazu letců Československa v Příboře.

Než osádka schválí schopnost letounu do provozu, musí se zalétnout. „Jenže vzhledem k té zmíněné generálce byl nad územím celé republiky vyhlášen zákaz létání od výšky tří set metrů nahoru. Navíc bylo špatné počasí, velice slabá dohlednost, déšť a nízká spodní základna oblaků. Proto osádka nemohla splnit úkol úplného záletu a bylo stanoveno, že dokončení záletu se uskuteční na domovském letišti,“ pokračoval Jerguš.

Jenže nezalétnutý letoun podle pravidel nesměl do ztížených podmínek, tedy do mraků a dohlednosti menší jak pět kilometrů. Ale protože byla sobota a každý měl nějakou neodkladnou záležitost, velitel osádky, zkušený dopravní pilot 1. třídy, velitel letky prosadil, že se let uskuteční ve výšce 100 metrů nad terénem.

„Jak byla pozdější domněnka, ve snaze vyhnout se převýšení hradu Starý Jičín, osádka odklonila letoun do levé strany a ve snaze nevlétnout do oblak, letoun zachytil o vršky stromů na nepatrném převýšení u obce Hůrka , ztratil rychlost a po následném pádu došlo k destrukci a požáru letounu. V jeho troskách zahynula posádka a čtyři technici, celkem deset lidí,“ doplnil Jerguš.

Událost měla podle Jerguše nepříznivou dohru ze strany vyšších velení a především politických pracovníků. Hlavní vinu hodili na osádku a v další době se tato událost nesměla žádným způsobem připomínat. Až v roce 1990 tehdejší odbočka Svazu letců Československa v Mošnově za vydatné pomoci obce Hůrka a především místního dobrovolného sboru hasičů, byl v obci zřízen pomníček, který za účasti téměř celé obce a příslušníků pluku, v srpnu 1990 slavnostně odhalili. O památníček nyní pečuje odbočka Svazu letců ČR plukovníka Vladimíra Vaňka v Příboře.