Odpor k šachtám ve Frenštátě pod Radhoštěm trvá již dlouho. Právě před dvaceti lety tamní obyvatelé poprvé oficiálně manifestovali proti úmyslu otevřít Důl Frenštát.

Titulek článku na první straně týdeníku Rozkvět, jenž vyšel před dvaceti lety, hovořil jasně – Za Frenštát bez vojáků i horníků. Autor popsal manifestaci u Střední průmyslové školy ve Frenštátě pod Radhoštěm, na niž přišla možná více než tisícovka lidí. Řada z nich nesla velké tabule, na nichž například stálo: „Radegaste, pomoz, chtějí nás poddolovat“, „Chceme Frenštát bez armády a šachet“ nebo „Ať žije město turistiky a cestovního ruchu“.

Úvodní slova pronesl tehdejší poslanec České národní rady Alois Válek, jenž vyzval občany Frenštátu, aby budoucnost vzali do svých rukou. „Poté vystoupili hosté, kteří mají stejné nebo podobné problémy, ať už to byla paní Mičulková z Kunčic pod Ondřejníkem nebo pan Schwarz z Trojanovic, jenž své poselství zakončil slovy Bez vojáků navždy, bez horníků co nejdéle,“ přiblížil průběh manifestace autor článku.
Na závěr manifestace přečetl Dalibor Norský, tajemník frenštátské radnice rezoluci, kterou město odeslalo na kompetentní úřady. Norský uvedl, že je třeba učinit taková opatření, aby se nezakládalo na nové problémy do budoucna, s tím, že cílem by mělo být krásné město, jež bude srdcem Beskyd.

Někteří chtěli Rudé náměstí

Také v Bílovci přistoupili k přejmenování některých částí města. Z 1500 anketních lístků se vrátilo 543. Pro změnu názvu Gottwaldova ulice na ulici 17. listopadu se vyslovilo 233 respondentů, 166 hlasů bylo pro ulici M. Koperníka a 41 pro ulici K nemocnici. Pro změnu názvu ulice Dzeržinského na ulici Nová cesta se vyslovilo 424 občanů, 67 jich chtělo, aby se ulice jmenovala po Janu Palachovi, a šest se přiklánělo k názvu Slezská. Rudé náměstí chtělo přejmenovat na Masarykovo 261 obyvatel Bílovce, 151 jich bylo pro název náměstí Míru a 26 dokonce chtělo setrvat u názvu Rudé náměstí.

Plenární zasedání Městského národního výboru schválilo změnu obou ulic, ale u náměstí si poslanci nechali čas na rozmyšlenou.

Také vedení Autopalu se omluvilo

Nový Jičín – Veřejnou omluvu prostřednictvím týdeníku Rozkvět vyslovili před dvaceti lety Ladislav Glogar, podnikový ředitel podniku Autopal Nový Jičín a Jaromír Kott, předseda Odborového svazu Kovo, všem stávajícím i bývalým pracovníkům státního podniku Autopal Nový Jičín za všechny neoprávněné postihy v pracovních otázkách, ke kterým došlo v podniku v období let 1968 až 1970.

Socialisté se pochválili za třetí místo

Štramberk – Soutěž jednotlivců a kolektivů v akcích Z za rok 1989 vyhodnotilo Plenární zasedání Městského národního výboru ve Štramberku. Členové Československé strany socialistické se umístili na třetím místě, za což získali věcnou cenu v hodnotě sto korun. Svůj úspěch považovali za natolik významný, že o něm informovali v týdeníku Rozkvět.