„Současný horní zákon má dvě základní pozitivní vlastnosti: Těžebním společnostem zajišťuje právní jistotu, což je dobrý signál pro pořizování nových investic, které přinášejí hospodářský i sociální rozvoj celého regionu. Naopak městům, obcím i občanům dává dostatek příležitostí, aby se kplánovaným aktivitám vyjádřili. Zákon samozřejmě není ideální, ale není důvod kpřekotné změně,“ uvedl řekl ředitel OKD pro revitalizaci Radim Tabášek a dodal: „Právě proto si myslíme, že novela se připravuje příliš narychlo, nekoncepčně a bez potřebné diskuze. Návrh má navíc mnoho odborných vad.“

 

 

Iniciativu novelizace horního zákona, podle místopředsedy sdružení Naše Beskydy Mariana Žárského, přímo podpořilo 30 obcí a 41 nevládních organizací zcelé České republiky. Rovněž Občanské sdružení Naše Beskydy na připravovaných změnách spolupracovalo.

 

Nejpodstatnější změny, které ministerstvo životního prostředí navrhuje (podle tiskového mluvčího MŽP Jakuba Kašpara):

- Navrhujeme odstranit chybu, která brání efektivnímu fungování institutu odpisu zásob výhradních ložisek nerostů (například uhlí). Stávající zákon totiž ukládá těžební organizaci odevzdat nezbytné podklady pro řízení o odpisu zásob i sankci za neplnění této povinnosti. Zákonodárci ale zapomněli stanovit příslušnou časovou lhůtu pro odevzdání těchto podkladů. Proto je tato povinnost nevymahatelná a odpisy nemohou řádně probíhat. Návrh MŽP lhůtu stanovuje.

- Navrhujeme změnit stanovování chráněných ložiskových území (CHLÚ) ze správního rozhodnutí na opatření obecné povahy v režimu správního řádu (podobně jako jsou schvalovány územní plány nebo územní opatření o stavební uzávěře podle nového stavebního zákona). Dosud byl jediným účastníkem řízení o stanovení CHLÚ navrhovatel. Ačkoliv je majitelům pozemků stanovením chráněného ložiskového území podstatným způsobem zasaženo do jejich vlastnického práva, platný horní zákon jim dosud upírá možnost uplatnit procesní práva. To lze považovat za rozpor s Listinou základních práv a svobod. Návrh na úpravu řízení tento problém řeší. Nově budou moci proti návrhu CHLÚ podávat obce či jednotliví občané připomínky, resp. vlastníci pozemků námitky. Soulad opatření obecné povahy s právními předpisy lze posoudit v tzv. přezkumném řízení, proti opatření obecné povahy lze podat rovněž žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu.

- Navrhujeme výslovně rozšířit okruh účastníků řízení o stanovení dobývacího prostoru o osoby, kterým postavení účastníka přiznává zákon o ochraně přírody a krajiny, resp. zákon o posuzování vlivů na životní prostředí. K provedení této úpravy nás zavazuje tzv. Aarhuská úmluva.

- Navrhujeme omezit dosavadní předkupní právo těžebních organizací na státní pozemky. K tomuto návrhu přispěl i fakt, že se vyskytly pokusy těžebních organizací požadovat paušálně všechny státní pozemky v hranicích dobývacích prostorů bez ohledu na vlastní potřeby těžby (například v oblasti Frenštátu). Takový postup může vést ke zbytečným spekulacím s pozemky. Zatímco v případě povrchové těžby má zvláštní oprávnění těžebních organizací svůj význam a zůstane zachováno, v případě hlubinné těžby není převod pozemků do vlastnictví organizace nutný. Možné účinky na povrchu jsou ve druhém případě minimální, navíc horní zákon případné škody řeší.

- Navrhujeme rozšíření skutkové podstaty správních deliktů, za které lze uložit pokutu. Uložit pokutu bude možné mj. také za nesplnění povinnosti uvést po skončení geologických prací pozemek do původního stavu.

- Po vzoru Velké Británie navrhujeme omezit platnost rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. Pokud nebude započato s dobýváním do 15 let od právní moci rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru, obvodní báňský úřad rozhodne, že se organizaci oprávnění odnímá. Od doby stanovení dobývacího prostoru do okamžiku započetí těžby samotné totiž může uplynout dlouhá doba, za kterou se podmínky v území zásadně změní. Může se snížit zájem na vytěžení ložiska či zvýšit význam jiného veřejného zájmu. Objevují se rovněž případy zneužívání již stanovených dobývacích prostorů těžebními organizacemi k obchodním praktikám nesouvisejícím s těžbou a k šikanování obyvatel.

- Ze stejných důvodů navrhujeme také upravit mechanismus povinného přezkumu vydaných povolení hornické činnosti a správního řízení o změně povolení hornické činnosti, a to s využitím obdobného postupu podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění.