Chceme co nejvíce snížit vlhkost zdiva,“ uvedl Karel Bednář, pastorační asistent šenovské farnosti. Součástí prací je restaurování vzácné fresky svatého Martina, kterou v roce 1758 namaloval významný olomoucký malíř Josef Sattler. Ten je, mimo jiné, také autorem fresek v kostele Dominikánů a Panny Marie Sněžné v Olomouci či ve fulneckém kostele. „Veškeré opravné práce jsou otázkou financí. Máme čtyři investory, mezi které patří obec, šenovská farnost, sudetští krajané, kteří byli na základě Benešových dekretů odstěhováni z obce, a také nám pomáhá česko-německý fond sídlící v Praze, který přispěl třemi sty tisíci korunami. Najdou se i jiní lidé, kteří finančně vypomáhají,“ sdělil tamní kaplan Josef Motyka, který nechtěl celkové náklady příliš konkretizovat. „Obec přispěla milionem korun, zbylé finance si zajišťuje farnost,“ doplnil starosta obce Vladimír Demeter s tím, že celkové náklady na opravné práce se pohybují okolo dvou a půl milionu korun.

Kostel svatého Mikuláše prošel velkými opravami již v roce 1812, kdy z neznámého důvodu tehdejší řemeslníci zalíčili i fresky v presbytáři. V roce 1895 byl kostel vymalován. Při opravách zdiva v presbytáři přišli zedníci na staré zalíčené fresky. V témže roce se pod záštitou vídeňské Tereziánské akademie přikročilo k jejich restaurování. Po dalších letech byl stav fresky opět žalostný. Fresku proto v roce 1956 restauroval Richard Polák z Brna.

„Po padesáti letech bylo opět nutné fresku zrestaurovat, protože byla znečištěna povrchovými nečistotami a prachem. Navíc omítky byly v některých partiích uvolněné a někde se vyskytovaly výdutě,“ dodal Bednář s tím, že původní fresku malíře Sattlera začala již loni v dubnu restaurovat akademická malířka Blanka Valchářová. Fresku v šenovském kostele tvoří hlavní čelní obraz znázorňující svatého Martina na koni dělícího se o svůj plášť se žebrákem. Po levé straně presbytáře je obraz svatého Martina kárajícího krále. Na klenbě je vyobrazen svatý Martin jako biskup žehnající z nebeských výšin. Ostatní plocha patří ornamentální malbě.